Přeskočit na obsah

Přibyslavice (Stříbrná Skalice): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Historie: typografie za použití AWB
Bez shrnutí editace
značky: revertováno editace z Vizuálního editoru editace z mobilu editace z mobilního webu
Řádek 16: Řádek 16:


== Historie ==
== Historie ==
Přesné datum založení Přibyslavic není známo. Víme však že je na konci 14 století patřili [[Diviš z Talmberka|Divišovi z Talmberka]] (respektive pánům z Talmberka). Roku 1397 bylo Divišovo panství přepadeno [[Havel Medek z Valdeka|Havlem Medkem z Valdeka]]. Havel předal hrad [[Talmberk (hrad)|Talmberk]] a Přibyslavickou ves vypálil do základů. Vesnice však po několika letech byla obnovena.
Historii obce je možné sledovat od roku 1436, kdy byla majetkem [[Sázavský klášter|Sázavského kláštera]]. Roku 1525 se Přibyslavice objevily v kronice Stříbrné Skalice, která zmiňuje, že se spolu s dalšími obcemi dostaly do zástavy pánovi ze Šellenberka. Kronika však vznikla až o 200 let později.<ref>HLAVATÝ, Jakub. 2010. Minulost zaniklé osady Přibyslavice. [https://www.hradec1.cz/2013/03/minulost-zanikle-osady-pribyslavice]</ref> První písemná zmínka pochází z roku 1557 a považuje vesnici za majetek panství [[Komorní Hrádek]]. V [[Berní rula|berní rule]] (1654) se uvádí, že ve vesnici hospodaří dva sedláci. V roce 1697 se staly majetkem panství Kounice, se kterými patřily [[Xaver Josef z Morsinu|Xaveru Josefovi hraběti z Morsinu]]. Roku 1761 byly zakoupeny [[Marie Terezie Savojská|Marií Terezií Savojskou]], která je odkázala [[František Josef z Lichtenštejnu|Františku Josefu knížeti z Lichtenštejnu]]. Tímto se Přibyslavice dostaly do stejného panství jako Stříbrná Skalice. V tereziánském období i později v 19. století hospodařili v obci sedláci, a to až do roku 1900, kdy spáchal sebevraždu sedlák Antonín Buriánek a jeho rodina odešla. Vlastní ekonomická aktivita v obci skončila a zůstali pouze dojíždějící dělníci. V roce 1933 se ve vesnici narodilo poslední dítě a v roce 1945 zemřel František Pavel, poslední člověk s trvalým bydliště v Přibyslavicích.

Roku 1436 se stala majetkem [[Sázavský klášter|Sázavského kláštera]]. Roku 1525 se Přibyslavice objevily v kronice Stříbrné Skalice, která zmiňuje, že se spolu s dalšími obcemi dostaly do zástavy pánovi ze Šellenberka. Kronika však vznikla až o 200 let později.<ref>HLAVATÝ, Jakub. 2010. Minulost zaniklé osady Přibyslavice. [https://www.hradec1.cz/2013/03/minulost-zanikle-osady-pribyslavice]</ref> První písemná zmínka pochází z roku 1557 a považuje vesnici za majetek panství [[Komorní Hrádek]]. V [[Berní rula|berní rule]] (1654) se uvádí, že ve vesnici hospodaří dva sedláci. V roce 1697 se staly majetkem panství Kounice, se kterými patřily [[Xaver Josef z Morsinu|Xaveru Josefovi hraběti z Morsinu]]. Roku 1761 byly zakoupeny [[Marie Terezie Savojská|Marií Terezií Savojskou]], která je odkázala [[František Josef z Lichtenštejnu|Františku Josefu knížeti z Lichtenštejnu]]. Tímto se Přibyslavice dostaly do stejného panství jako Stříbrná Skalice. V tereziánském období i později v 19. století hospodařili v obci sedláci, a to až do roku 1900, kdy spáchal sebevraždu sedlák Antonín Buriánek a jeho rodina odešla. Vlastní ekonomická aktivita v obci skončila a zůstali pouze dojíždějící dělníci. V roce 1933 se ve vesnici narodilo poslední dítě a v roce 1945 zemřel František Pavel, poslední člověk s trvalým bydliště v Přibyslavicích.


Ve dvacátém století byla ve vesnici evidována pouze dvě popisná čísla: 184 a 82. To zahrnovalo čtyři budovy. Číslo 82 již nestálo v 60. letech. Zbyl obytný dům a stodola se sadem. V roce 1980 již byla z č. 184 ruina, oficiálně v majetku [[Česká zemědělská univerzita v Praze|Vysoké školy zemědělské]]. Jako zaniklé se Přibyslavice vyskytují již v Roubíkově Soupisu zaniklých osad v Čechách. Průzkumy v letech 2006 a 2007 nalezly dvě a dvě stavení (č. 184 a 82) oddělené cestou, ke kterým náležely taktéž dvě studny<ref>{{Citace periodika
Ve dvacátém století byla ve vesnici evidována pouze dvě popisná čísla: 184 a 82. To zahrnovalo čtyři budovy. Číslo 82 již nestálo v 60. letech. Zbyl obytný dům a stodola se sadem. V roce 1980 již byla z č. 184 ruina, oficiálně v majetku [[Česká zemědělská univerzita v Praze|Vysoké školy zemědělské]]. Jako zaniklé se Přibyslavice vyskytují již v Roubíkově Soupisu zaniklých osad v Čechách. Průzkumy v letech 2006 a 2007 nalezly dvě a dvě stavení (č. 184 a 82) oddělené cestou, ke kterým náležely taktéž dvě studny<ref>{{Citace periodika

Verze z 3. 1. 2023, 14:37

Přibyslavice
Chybí zde svobodný obrázek
Lokalita
Charakterzaniklé sídlo
ObecStříbrná Skalice
OkresPraha-východ
KrajStředočeský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Katastrální územíStříbrná Skalice
Nadmořská výška350 m n. m.
PSČ281 67
Přibyslavice
Přibyslavice
Další údaje
Zaniklé obce.cz10127
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přibyslavice jsou zaniklá vesnice v současném okrese Praha-východ. Nacházela se v území dnešní obce Stříbrná Skalice, přibližně dva kilometry severním směrem od sídla na svahu Oplanského potoka. Původně zemědělská osada se během 20. století vylidnila a v 80. letech zanikly i budovy.

Historie

Přesné datum založení Přibyslavic není známo. Víme však že je na konci 14 století patřili Divišovi z Talmberka (respektive pánům z Talmberka). Roku 1397 bylo Divišovo panství přepadeno Havlem Medkem z Valdeka. Havel předal hrad Talmberk a Přibyslavickou ves vypálil do základů. Vesnice však po několika letech byla obnovena.

Roku 1436 se stala majetkem Sázavského kláštera. Roku 1525 se Přibyslavice objevily v kronice Stříbrné Skalice, která zmiňuje, že se spolu s dalšími obcemi dostaly do zástavy pánovi ze Šellenberka. Kronika však vznikla až o 200 let později.[1] První písemná zmínka pochází z roku 1557 a považuje vesnici za majetek panství Komorní Hrádek. V berní rule (1654) se uvádí, že ve vesnici hospodaří dva sedláci. V roce 1697 se staly majetkem panství Kounice, se kterými patřily Xaveru Josefovi hraběti z Morsinu. Roku 1761 byly zakoupeny Marií Terezií Savojskou, která je odkázala Františku Josefu knížeti z Lichtenštejnu. Tímto se Přibyslavice dostaly do stejného panství jako Stříbrná Skalice. V tereziánském období i později v 19. století hospodařili v obci sedláci, a to až do roku 1900, kdy spáchal sebevraždu sedlák Antonín Buriánek a jeho rodina odešla. Vlastní ekonomická aktivita v obci skončila a zůstali pouze dojíždějící dělníci. V roce 1933 se ve vesnici narodilo poslední dítě a v roce 1945 zemřel František Pavel, poslední člověk s trvalým bydliště v Přibyslavicích.

Ve dvacátém století byla ve vesnici evidována pouze dvě popisná čísla: 184 a 82. To zahrnovalo čtyři budovy. Číslo 82 již nestálo v 60. letech. Zbyl obytný dům a stodola se sadem. V roce 1980 již byla z č. 184 ruina, oficiálně v majetku Vysoké školy zemědělské. Jako zaniklé se Přibyslavice vyskytují již v Roubíkově Soupisu zaniklých osad v Čechách. Průzkumy v letech 2006 a 2007 nalezly dvě a dvě stavení (č. 184 a 82) oddělené cestou, ke kterým náležely taktéž dvě studny[2].

Současný stav

Vesnice již zanikla. V místě zbývají pouze torza kamenných budov, která již prostoupil les. Některé pozůstatky byly rozbořeny v roce 2006 v důsledku rozšíření cesty z dvou na čtyři metry.

Osada je k nalezení v historických mapách Třetího vojenského mapování (1877–1880), Stabilního katastru (1826–1843), dokonce v turistické mapě z roku 1995.

Odkazy

Reference

  1. HLAVATÝ, Jakub. 2010. Minulost zaniklé osady Přibyslavice. [1]
  2. HENDRYCHOVÁ, Soňa. Zaniklá osada Přibyslavice. Sázavsko. Čís. 13, s. 30–35.. Dostupné online. 

Literatura

Související články