Ruské kolo: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnání
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Bez shrnutí editace
 
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od 3 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:London Eye - head on view.jpg|náhled|vpravo|[[London Eye]]]]
[[Soubor:06 2023 London Eye seen from the West IMG 7510.jpg|náhled|vpravo|[[London Eye]]]]
[[Soubor:Matějská pouť, ruské kolo.jpg|náhled|Ruské kolo z [[Zábavní park na pražském Výstavišti|Pražského výstaviště]]]]
[[Soubor:Matějská pouť, ruské kolo.jpg|náhled|Ruské kolo z [[Zábavní park na pražském Výstavišti|Pražského výstaviště]]]]


Řádek 7: Řádek 7:
Původ ruského kola bývá kladen na Balkán: roku 1620 popsal Angličan [[Peter Mundy]] ve svém cestopisu dřevěný kolotoč, který viděl ve městě [[Plovdiv]].<ref>[http://news.bbc.co.uk/2/hi/uk_news/581259.stm Eyes in the sky, BBC. 28. 12. 1999]</ref> První moderní obří kolo postavil roku 1893 americký inženýr [[George Washington Gale Ferris Jr.]] pro návštěvníky [[Světová výstava 1893|Světové výstavy]] v [[Chicago|Chicagu]], proto se této atrakci v anglicky mluvících zemích říká ''Ferris wheel''.<ref>[http://lemelson.mit.edu/resources/george-ferris Geroge Ferris, Lemelson-MIT Program]</ref>
Původ ruského kola bývá kladen na Balkán: roku 1620 popsal Angličan [[Peter Mundy]] ve svém cestopisu dřevěný kolotoč, který viděl ve městě [[Plovdiv]].<ref>[http://news.bbc.co.uk/2/hi/uk_news/581259.stm Eyes in the sky, BBC. 28. 12. 1999]</ref> První moderní obří kolo postavil roku 1893 americký inženýr [[George Washington Gale Ferris Jr.]] pro návštěvníky [[Světová výstava 1893|Světové výstavy]] v [[Chicago|Chicagu]], proto se této atrakci v anglicky mluvících zemích říká ''Ferris wheel''.<ref>[http://lemelson.mit.edu/resources/george-ferris Geroge Ferris, Lemelson-MIT Program]</ref>


V češtině bylo „ruské kolo“ tímto názvem různými médii označeno například v souvislosti s atrakcemi na Severočeské výstavě v [[Mladá Boleslav|Mladé Boleslavi]] roku 1912,<ref>Národní listy. Praha, vydavatel Julius Grégr, 5. 7. 1912, 52(183), ISN12414-1240</ref><ref>Venkov: orgán České strany agrární, Praha. Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 4. 7. 1912, 7(154), ISSN 1805-0905</ref> podobně je zmiňováno na mezinárodním vzorkovém veletrhu v Praze roku 1921,<ref>České slovo, ústřední orgán České strany národně sociální, Praha, vydavatel J. V. Klofáč, 8. 9. 1921, 13(207), ISSN 2694-7129</ref> v roce 1930 je na staročeském posvícení ve [[Vršovice|Vršovicích]] zmíněno „vysoké ruské kolo“<ref>Expres. Praha, vydavatel Jiří Stříbrný, 18. 9. 1930, (216), ISSN 1804-8846</ref> Atrakci na pražské matějské pouti Expres v roce 1935 zmiňuje jako „ruské kolo, jemuž jsme kdysi říkali americká houpačka“.<ref>Expres. Praha, vydavatel Jiří Stříbrný, 23. 2. 1935, (46), ISSN 1804-8846</ref> jako „ruské kolo“ je zmiňováno i v letech 1935,<ref>Polední list. Praha, TEmpo, 1935-1936, 9. sv. 51, ISSN 1804-8438</ref> 1938<ref>Večer. Lidový deník. Praha, Rolnická tiskárna, 3. 3. 1938, 25(52)</ref> a 1946.<ref>Práce (vydání Čechy), Praha, Deník Práce, 20. 2. 1946, 2(42), ISSN 0231-6374</ref><ref>Osvobozený Našinec: deník čsl. strany lidové : list pracujícího katolického lidu, Olomouc, 26. 2. 1946, 79(48), ISSN 2571-2225</ref>
V češtině bylo „ruské kolo“ tímto názvem různými médii označeno například v souvislosti s atrakcemi na Severočeské výstavě v [[Mladá Boleslav|Mladé Boleslavi]] roku 1912,<ref>Národní listy. Praha, vydavatel Julius Grégr, 5. 7. 1912, 52(183), ISN12414-1240</ref><ref>Venkov: orgán České strany agrární, Praha. Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 4. 7. 1912, 7(154), ISSN 1805-0905</ref> podobně je zmiňováno na mezinárodním vzorkovém veletrhu v Praze roku 1921,<ref>České slovo, ústřední orgán České strany národně sociální, Praha, vydavatel J. V. Klofáč, 8. 9. 1921, 13(207), ISSN 2694-7129</ref> v roce 1930 je na staročeském posvícení ve [[Vršovice|Vršovicích]] zmíněno „vysoké ruské kolo“<ref>Expres. Praha, vydavatel Jiří Stříbrný, 18. 9. 1930, (216), ISSN 1804-8846</ref> Atrakci na pražské matějské pouti Expres v roce 1935 zmiňuje jako „ruské kolo, jemuž jsme kdysi říkali americká houpačka“.<ref>Expres. Praha, vydavatel Jiří Stříbrný, 23. 2. 1935, (46), ISSN 1804-8846</ref> Jako „ruské kolo“ je zmiňováno i v letech 1935,<ref>Polední list. Praha, TEmpo, 1935-1936, 9. sv. 51, ISSN 1804-8438</ref> 1938<ref>Večer. Lidový deník. Praha, Rolnická tiskárna, 3. 3. 1938, 25(52)</ref> nebo 1946.<ref>Práce (vydání Čechy), Praha, Deník Práce, 20. 2. 1946, 2(42), ISSN 0231-6374</ref><ref>Osvobozený Našinec: deník čsl. strany lidové : list pracujícího katolického lidu, Olomouc, 26. 2. 1946, 79(48), ISSN 2571-2225</ref>


V němčině je název Russenrad nebo také Russische Chaukel známý a je spojován zejména s pivním festivalem [[Oktoberfest]] v [[Mnichov]]ě, kde patří k tradičním atrakcím od roku 1925. Webová stránka Oktoberfestu i německá Wikipedie kladou původ atrakce do východní či jihovýchodní Evropy, jmenovitě Ruska a Turecka.<ref>https://oktoberfest-guide.com/attractions/russenrad/</ref><ref>https://wiesnkini.de/attraktionen/russenrad/</ref> Výraz Russische Schaukel se používal například pro někdejší atrakci v Hansa-Parku v [[Sierksdorf]]u ve [[Šlesvicko-Holštýnsko|Šlesvicko-Holštýnsku]]. Obecně se však v němčině a zejména ve vztahu k vídeňské atrakci používá výraz Riesenrad (Obří kolo).
V němčině je název Russenrad (Ruské kolo) nebo také Russische Schaukel (Ruská houpačka) známý a je spojován zejména s pivním festivalem [[Oktoberfest]] v [[Mnichov]]ě, kde patří k tradičním atrakcím od roku 1925. Webová stránka Oktoberfestu i německá Wikipedie kladou původ atrakce do východní či jihovýchodní Evropy, jmenovitě Ruska a Turecka.<ref>https://oktoberfest-guide.com/attractions/russenrad/</ref><ref>https://wiesnkini.de/attraktionen/russenrad/</ref> Výraz Russische Schaukel se používal například pro někdejší atrakci v Hansa-Parku v [[Sierksdorf]]u ve [[Šlesvicko-Holštýnsko|Šlesvicko-Holštýnsku]]. Obecně se však v němčině a zejména ve vztahu k vídeňské atrakci používá výraz Riesenrad (Obří kolo).


Jeden z lidových výkladů přívlastku „ruský“ je, že se ruští kolotočáři zasloužili o rozšíření tohoto zařízení.<ref>[https://www.jazyky.com/worcesterska-omacka-svedsky-stul-a-ruske-vejce/ Worcesterská omáčka, švédský stůl a ruské vejce], 11. 2. 2011, Jazyky.com, anonymní redakční text</ref> Rovněž se vyskytlo tvrzení (doklady z knihoven však vyvrácené), že toto označení obřího kola se objevilo až po roce 1948 a vzniklo tím, že nevzdělaní komunističtí úředníci si německé slovo "riesen" (obří) ze známého označení Wienner Riesenrad (pro vídeňské obří kolo v Prateru) mylně přeložili jako ''ruské''.<ref>[https://www.ontola.com/cs/ondi/ryajqm/proc-se-rika-ruskemu-kolu-ruske-kolo Proč se říká ruskému kolu ruské kolo?], Ontola.com, 14. 3. 2013 – diskutující Oldřich Maudr, příspěvek ze 14. 12. 2018 21:32</ref>
Jeden z lidových výkladů přívlastku „ruský“ je, že se ruští kolotočáři zasloužili o rozšíření tohoto zařízení.<ref>[https://www.jazyky.com/worcesterska-omacka-svedsky-stul-a-ruske-vejce/ Worcesterská omáčka, švédský stůl a ruské vejce], 11. 2. 2011, Jazyky.com, anonymní redakční text</ref> Rovněž se vyskytlo tvrzení (doklady z knihoven však vyvrácené), že toto označení obřího kola se objevilo až po roce 1948 a vzniklo tím, že nevzdělaní komunističtí úředníci si německé slovo "riesen" (obří) ze známého označení Wienner Riesenrad (pro vídeňské obří kolo v Prateru) mylně přeložili jako ''ruské''.<ref>[https://www.ontola.com/cs/ondi/ryajqm/proc-se-rika-ruskemu-kolu-ruske-kolo Proč se říká ruskému kolu ruské kolo?], Ontola.com, 14. 3. 2013 – diskutující Oldřich Maudr, příspěvek ze 14. 12. 2018 21:32</ref>
Řádek 16: Řádek 16:


== Známá obří kola ==
== Známá obří kola ==
[[Soubor:Ain Dubai, night time light show of the ferris wheel located in Dubai, United Arab Emirates.jpg|thumb|[[Dubajské oko]] je největší na světě]]
[[Soubor:Ferris wheel in Pripyat, Ukraine.jpg|náhled|upright|vpravo|Chátrající atrakce v [[Zábavní park v Pripjati|Pripjati]]]]
[[Soubor:Ferris wheel in Pripyat, Ukraine.jpg|náhled|upright|vpravo|Chátrající kolo v [[Zábavní park v Pripjati|Pripjati]]]]
[[File:Seattle Great Wheel, Seattle, Washington, Estados Unidos, 2017-09-02, DD 16.jpg|thumb|[[Obří kolo v Seattlu]]]]
* [[Obří kolo ve Vídni]] v [[Prátr (zábavní park)|zábavním parku Prátr]] je nejstarší na světě. (65 m)
* [[Obří kolo ve Vídni]] v [[Prátr (zábavní park)|zábavním parku Prátr]] je nejstarší na světě. (65 m)
* [[Dubajské oko]] v [[Dubaj]]i – největší na světě (250 m), otevřeno v říjnu 2021. Pojme 1750 lidí.
* [[Dubajské oko]] v [[Dubaj]]i – největší na světě (250 m), otevřeno v říjnu 2021. Pojme 1750 lidí.

Aktuální verze z 15. 11. 2023, 14:08

London Eye
Ruské kolo z Pražského výstaviště

Ruské kolo (také obří kolo nebo vyhlídkové kolo) je technické zařízení sestávající z velkého vertikálně umístěného kola, po jehož obvodu jsou rozmístěny vagóny pro návštěvníky. Slouží jako zábavní lunaparková atrakce a místo vyhlídky.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Původ ruského kola bývá kladen na Balkán: roku 1620 popsal Angličan Peter Mundy ve svém cestopisu dřevěný kolotoč, který viděl ve městě Plovdiv.[1] První moderní obří kolo postavil roku 1893 americký inženýr George Washington Gale Ferris Jr. pro návštěvníky Světové výstavy v Chicagu, proto se této atrakci v anglicky mluvících zemích říká Ferris wheel.[2]

V češtině bylo „ruské kolo“ tímto názvem různými médii označeno například v souvislosti s atrakcemi na Severočeské výstavě v Mladé Boleslavi roku 1912,[3][4] podobně je zmiňováno na mezinárodním vzorkovém veletrhu v Praze roku 1921,[5] v roce 1930 je na staročeském posvícení ve Vršovicích zmíněno „vysoké ruské kolo“[6] Atrakci na pražské matějské pouti Expres v roce 1935 zmiňuje jako „ruské kolo, jemuž jsme kdysi říkali americká houpačka“.[7] Jako „ruské kolo“ je zmiňováno i v letech 1935,[8] 1938[9] nebo 1946.[10][11]

V němčině je název Russenrad (Ruské kolo) nebo také Russische Schaukel (Ruská houpačka) známý a je spojován zejména s pivním festivalem Oktoberfest v Mnichově, kde patří k tradičním atrakcím od roku 1925. Webová stránka Oktoberfestu i německá Wikipedie kladou původ atrakce do východní či jihovýchodní Evropy, jmenovitě Ruska a Turecka.[12][13] Výraz Russische Schaukel se používal například pro někdejší atrakci v Hansa-Parku v Sierksdorfu ve Šlesvicko-Holštýnsku. Obecně se však v němčině a zejména ve vztahu k vídeňské atrakci používá výraz Riesenrad (Obří kolo).

Jeden z lidových výkladů přívlastku „ruský“ je, že se ruští kolotočáři zasloužili o rozšíření tohoto zařízení.[14] Rovněž se vyskytlo tvrzení (doklady z knihoven však vyvrácené), že toto označení obřího kola se objevilo až po roce 1948 a vzniklo tím, že nevzdělaní komunističtí úředníci si německé slovo "riesen" (obří) ze známého označení Wienner Riesenrad (pro vídeňské obří kolo v Prateru) mylně přeložili jako ruské.[15]

Ve většině jazyků se kolo označuje jako obří, velké, vyhlídkové, panoramické a podobně. V bulharštině se označuje jako vídeňské, v dánštině, norštině, švédštině a islandštině jako pařížské, v polštině jako ďábelský mlýn, jednotlivé atrakce bývají metaforicky nazývané též oko, slunce apod.

Známá obří kola[editovat | editovat zdroj]

Dubajské oko je největší na světě
Chátrající kolo v Pripjati

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Eyes in the sky, BBC. 28. 12. 1999
  2. ↑ Geroge Ferris, Lemelson-MIT Program
  3. ↑ Národní listy. Praha, vydavatel Julius Grégr, 5. 7. 1912, 52(183), ISN12414-1240
  4. ↑ Venkov: orgán České strany agrární, Praha. Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 4. 7. 1912, 7(154), ISSN 1805-0905
  5. ↑ České slovo, ústřední orgán České strany národně sociální, Praha, vydavatel J. V. Klofáč, 8. 9. 1921, 13(207), ISSN 2694-7129
  6. ↑ Expres. Praha, vydavatel Jiří Stříbrný, 18. 9. 1930, (216), ISSN 1804-8846
  7. ↑ Expres. Praha, vydavatel Jiří Stříbrný, 23. 2. 1935, (46), ISSN 1804-8846
  8. ↑ Polední list. Praha, TEmpo, 1935-1936, 9. sv. 51, ISSN 1804-8438
  9. ↑ Večer. Lidový deník. Praha, Rolnická tiskárna, 3. 3. 1938, 25(52)
  10. ↑ Práce (vydání Čechy), Praha, Deník Práce, 20. 2. 1946, 2(42), ISSN 0231-6374
  11. ↑ Osvobozený Našinec: deník čsl. strany lidové : list pracujícího katolického lidu, Olomouc, 26. 2. 1946, 79(48), ISSN 2571-2225
  12. ↑ https://oktoberfest-guide.com/attractions/russenrad/
  13. ↑ https://wiesnkini.de/attraktionen/russenrad/
  14. ↑ Worcesterská omáčka, švédský stůl a ruské vejce, 11. 2. 2011, Jazyky.com, anonymní redakční text
  15. ↑ Proč se říká ruskému kolu ruské kolo?, Ontola.com, 14. 3. 2013 – diskutující Oldřich Maudr, příspěvek ze 14. 12. 2018 21:32
  16. ↑ Beijing begins construction of world's biggest wheel. afp.google.com [online]. [cit. 2007-12-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-12-11. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ruské_kolo&oldid=23379912“