Harold Lasswell: Porovnání verzí
m typogr. (můžou->mohou) (náhrada 50× řidčejšího tvaru 'můžou' ukotvenější variantou) za použití AWB |
|||
| (Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od 3 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 4: | Řádek 4: | ||
| velikost obrázku = |
| velikost obrázku = |
||
| popisek = Harold Dwight Lasswell |
| popisek = Harold Dwight Lasswell |
||
| datum úmrtí = [[18. prosinec|18. prosince]] [[1978]] |
|||
}} |
}} |
||
'''Harold Dwight Lasswell''' ([[13. únor]]a [[1902]] – [[18. prosinec|18. prosince]] [[1978]]) byl [[Spojené státy americké|americký]] [[politologie|politolog]] a teoretik [[Sociální komunikace|komunikace]]. |
'''Harold Dwight Lasswell''' ([[13. únor]]a [[1902]] – [[18. prosinec|18. prosince]] [[1978]]) byl [[Spojené státy americké|americký]] [[politologie|politolog]] a teoretik [[Sociální komunikace|komunikace]]. |
||
| Řádek 13: | Řádek 12: | ||
[[Propaganda|Propagandu]] chápal jako základní nástroj řízení [[veřejné mínění|veřejného mínění]] [[vláda|vládou]], které je potřebné na získání podpory mas pro vládu. Propaganda je podle něj [[synonymum|synonymním]] pojmenováním pro [[demokracie|demokracii]]. |
[[Propaganda|Propagandu]] chápal jako základní nástroj řízení [[veřejné mínění|veřejného mínění]] [[vláda|vládou]], které je potřebné na získání podpory mas pro vládu. Propaganda je podle něj [[synonymum|synonymním]] pojmenováním pro [[demokracie|demokracii]]. |
||
Jeho [[komunikační model]] vychází z [[teze]], že mediální obsahy |
Jeho [[komunikační model]] vychází z [[teze]], že mediální obsahy mohou bezprostředně působit na [[veřejné mínění]] v [[behaviorismus|behavioristickém]] smyslu (což znamená, že se to bezprostředně projeví v [[společnost|sociálním]] chování obyvatelstva). Tato [[definice]] náleží ''mediálnímu [[determinismus|determinizmu]]''. Zároveň přitom vychází z představ tzv. ''[[sysnoptická orientace|synoptické orientace]]'' – tvorby [[individuální]]ch představ o světě z neúplných zdrojů doplněných hodnotnými představami. |
||
Lasswell svůj model pojmenoval termínem ''infuzní jehla'', jelikož [[média]] neustále pulzují a trvale působí jednosměrným [[lineární]]m efektem příčina-účinek, a tím ovlivňují [[veřejné mínění]]. V tomto případě [[média]] mohou ve společnosti [[generovat]] i takové změny a procesy, se kterými masový adresát nesouhlasí, ale sociativně je musí, ať už bezprostředně či potlačeně, akceptovat. Tento [[princip]] shrnul Lasswell do věty: ''„V masové komunikaci je podstatné, kdo hovoří… co říká… komu to říká… jakým zprostředkováním… a s jakým účinkem.“'' |
Lasswell svůj model pojmenoval termínem ''infuzní jehla'', jelikož [[média]] neustále pulzují a trvale působí jednosměrným [[lineární]]m efektem příčina-účinek, a tím ovlivňují [[veřejné mínění]]. V tomto případě [[média]] mohou ve společnosti [[generovat]] i takové změny a procesy, se kterými masový adresát nesouhlasí, ale sociativně je musí, ať už bezprostředně či potlačeně, akceptovat. Tento [[princip]] shrnul Lasswell do věty: ''„V masové komunikaci je podstatné, kdo hovoří… co říká… komu to říká… jakým zprostředkováním… a s jakým účinkem.“'' |
||
| Řádek 27: | Řádek 26: | ||
| příjmení = Nakonečný |
| příjmení = Nakonečný |
||
| jméno = Milan |
| jméno = Milan |
||
| příjmení2 = |
| příjmení2 = |
||
| jméno2 = |
| jméno2 = |
||
| titul = Sociální psychologie |
| titul = Sociální psychologie |
||
| vydání = |
| vydání = |
||
| vydavatel = Academia |
| vydavatel = Academia |
||
| místo = Praha |
| místo = Praha |
||
| rok = 2009 |
| rok = 2009 |
||
| počet stran = |
| počet stran = |
||
| strany = |
| strany = |
||
| isbn = |
| isbn = |
||
}}</ref> |
}}</ref> |
||
| Řádek 55: | Řádek 54: | ||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
=== Reference === |
=== Reference === |
||
<references /> |
<references /> |
||
| Řádek 69: | Řádek 69: | ||
{{DEFAULTSORT:Lasswell, Harold}} |
{{DEFAULTSORT:Lasswell, Harold}} |
||
[[Kategorie:Narození 1902]] |
[[Kategorie:Narození v roce 1902]] |
||
[[Kategorie:Úmrtí 1978]] |
[[Kategorie:Úmrtí v roce 1978]] |
||
[[Kategorie:Američtí politologové]] |
[[Kategorie:Američtí politologové]] |
||
[[Kategorie:Muži]] |
[[Kategorie:Muži]] |
||
[[Kategorie:Mediální teoretici]] |
[[Kategorie:Mediální teoretici]] |
||
[[Kategorie:Komunikace]] |
|||
Aktuální verze z 5. 10. 2023, 04:27
| Harold Lasswell | |
|---|---|
 Harold Dwight Lasswell | |
| Narození | 13. února 1902 Donnellson |
| Úmrtí | 18. prosince 1978 (ve věku 76 let) Manhattan |
| Alma mater | Yaleova univerzita Chicagská univerzita |
| Povolání | politolog, akademik, sociolog a psycholog |
| Zaměstnavatelé | Chicagská univerzita The New School Yaleova univerzita |
| Funkce | předseda (Americká politologická asociace; 1955–1956) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Harold Dwight Lasswell (13. února 1902 – 18. prosince 1978) byl americký politolog a teoretik komunikace.
Komunikační model[editovat | editovat zdroj]
Zajímal se o praxi, techniku a účinky propagandy. Vyšel z poznatků, které získal studiem vojenské propagandy USA. v I. světové válce. Na základě těchto poznatků napsal v roce 1927 svoji první monografii Techniky vojenské propagandy ve světové válce (Propaganda Technique in the World War). Toto dílo se stalo jádrem pojmového systému a impulzem pro rozvíjení interdisciplinární vědy o médiích.
Propagandu chápal jako základní nástroj řízení veřejného mínění vládou, které je potřebné na získání podpory mas pro vládu. Propaganda je podle něj synonymním pojmenováním pro demokracii.
Jeho komunikační model vychází z teze, že mediální obsahy mohou bezprostředně působit na veřejné mínění v behavioristickém smyslu (což znamená, že se to bezprostředně projeví v sociálním chování obyvatelstva). Tato definice náleží mediálnímu determinizmu. Zároveň přitom vychází z představ tzv. synoptické orientace – tvorby individuálních představ o světě z neúplných zdrojů doplněných hodnotnými představami.
Lasswell svůj model pojmenoval termínem infuzní jehla, jelikož média neustále pulzují a trvale působí jednosměrným lineárním efektem příčina-účinek, a tím ovlivňují veřejné mínění. V tomto případě média mohou ve společnosti generovat i takové změny a procesy, se kterými masový adresát nesouhlasí, ale sociativně je musí, ať už bezprostředně či potlačeně, akceptovat. Tento princip shrnul Lasswell do věty: „V masové komunikaci je podstatné, kdo hovoří… co říká… komu to říká… jakým zprostředkováním… a s jakým účinkem.“
Prvky komunikačního procesu[editovat | editovat zdroj]
- Kdo? (komunikátor)
- Co? (komuniké)
- Komu? (komunikant, recipient)
- Čím? Jak?
- Prostřednictvím jakého média?
- S jakým úmyslem?
- S jakým účinkem?[1]
Mediální výzkumy[editovat | editovat zdroj]
Na základě rozdělení prvků komunikačního procesu, vznikla typologie mediálních výzkumů:
- Kontrolní výzkum – analyzuje kulturní, sociální, psychologické, ekonomické a politické parametry a vazby na úrovni komunikátora.
- Obsahový výzkum – váže se na výzkum obsahu poselství.
- Výzkum média – analyzují se technologické, psychologické a sociologické parametry a především možný technologický vývoj samotného média.
- Výzkum publika – pomocí anket a dotazníků se zjišťuje zpětná vazba, efekt a vliv médií na publikum.
- Výzkum působnosti – zde se využívá poznatků z výzkumů publika a těchto základech se médii snaží o zdokonalování mediálních efektů.
Funkce médií[editovat | editovat zdroj]
Následně vytvořil vlastní typologii sociativních efektů masového působení o třech úrovních:
- Informování – přehled, osvojení se prostředí.
- Korelace – socializace, podpora společenských norem.
- Kontinuita – přenos kulturního dědictví z jedné generace na druhou.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ NAKONEČNÝ, Milan. Sociální psychologie. Praha: Academia, 2009.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Harold Lasswell
- Valček, P.: Teorie médií. Katedra žurnalistiky filozofickej fakulty univerzity Komenského. Bratislava: 2006.
