Lasswellova formule

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Lasswellova formule představuje jeden z typických modelů komunikace vytvořený politologem Haroldem Lasswellem v roce 1948.[1] Podle něj je rozhodující: Kdo říká – co – jakým kanálem – komu – s jakým účinkem. Lasswellova formule sehrála významnou roli v sociologii a sociální psychologii při analýzách politických a reklamních kampaní a při rozboru efektivity masmediálního vysílání (rozhlas, televize).

Definice[editovat | editovat zdroj]

Tento model zdůrazňuje, jak mimořádně důležitá je již sama osoba produktora, jeho prestiž, role, status, obliba. Stejně důležité je přesné vymezení adresáta, cílové skupiny, volba prostředků atd. Přestože se jedná o často využívaný a snadno zapamatovatelný model, je mnohdy kritizován především proto, že v jeho definici chybí otázka „proč“.

  • Kdo?

V každé formě komunikace musí být někdo, kdo komunikuje, sděluje. Ten je zároveň zdrojem i přenašečem informací. Na straně komunikátora či odesílatele je velmi důležitá důvěryhodnost, expertnost, kredibilita a atraktivita jeho samotného i samotné podávaní informace.

  • Co?

Významnou roli v komunikaci hraje obsah a povaha sdělení. Jedná-li se o útok na naše emoce, či je sdělení spíše zaměřeno na racionální uvažování o problému. Zásadní vliv může mít i zvolení jednostranné (představující pouze klady či pouze zápory) nebo oboustranné (představující pozitivní i negativní stránku věci) argumentace.

  • Jakým kanálem?

Informačním kanálem se myslí prostředek přenosu informací. Zjednodušeně můžeme hovořit o pěti základních informačních kanálech korespondujících s našimi pěti smysly. Volba komunikačního kanálu závisí na povaze sdělovaných informací. Obecně je za nejlepší komunikační kanál považováno video, jedná-li se však o komplexnější zprávu, vhodnější je psaná forma. Za nejhorší komunikační kanál je považováno audio.

  • Komu?

Znalost publika je klíčovým faktorem ovlivňujícím volbu všech předešlých komponent komunikace.

  • S jakým efektem?

Lasswellův model se také zaměřuje na dopad, který má komunikace na příjemce. Při vhodně zvoleném způsobu prezentace a prostředků sdělení můžeme změnit postoj i chování příjemce týkající se daného tématu.

Kritika[editovat | editovat zdroj]

Lasswellova formule je sice snadno zapamatovatelná, občas jí však byla vytýkána její jednostrannost a neúplnost. Formule se totiž především zaměřuje na účinky, které měly obsahy zpráv vyvolat. Neobsahuje všechny proměnné ovlivňující komunikaci. V návaznosti na kritiku byla později rozšířena o další dvě komponenty: proč a s jakým záměrem.

Navíc se jedná o lineární model komunikace, který je dnes již překonán.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MUTH, RODNEY. Harold D. Lasswell : an annotated bibliography. New Haven, Conn.: New Haven Press, 1989. xvii, 373 pages s. Dostupné online. ISBN 0792300181, ISBN 9780792300182. OCLC 19458498 S. 19. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Michel Kunczik (1995). Základy masové komunikace. Praha: Karolinum. ISBN 80-7184-134-X
  • Zdeněk Vybíral(2000). Psychologie lidské komunikace. Praha: Portál. ISBN 80-7178-291-2