Oblévačka: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 9: Řádek 9:


== V Česku ==
== V Česku ==
V Česku je tento zvyk známý hlavně na severovýchodě [[Morava|Moravy]]. Jeden z názvů pro zvyk velikonočního polévání je '''šmerkust'''.<ref>[http://clanky.vareni.cz/rehtani-a-pomlazka/ Řehtání a pomlázka], vareni.cz, Fendryska, 20.03.2008</ref> Ten je ve východních Čechách známý jako ''šmerkus, šmerkous,'' u Zlobického{{zdroj?}} je zmiňován jako ''šmerkouz'', na Moravě jako ''šmigrust, šmirgust, šmergust,'' či ''šmegrust'', a ve Slezsku (ve shodě s polskými názvy) jako ''šmigust''.<ref name="slovane">[http://www.slovane.cz/rservice.php?akce=tisk&cisloclanku=2006040003 Velikonoce – červené svátky], slovane.cz, Tomáš Nový, ze dne: 16. 04. 2006</ref> Tento zvyk spojuje polévání se šleháním.<ref name="jazykovykoutek">[http://www.rozhlas.cz/plzen/jazykovykoutek/_zprava/435439 Pomlázka], rozhlas.cz/plzen/, jazykový koutek [[Český rozhlas|Českého rozhlasu]], Martin Prošek</ref> Šmerkust je identifikován jako součást [[Pomlázka|pomlázky]], neboť s ní má stejné pojetí.<ref name="zobraz-pomlazka" /> Předpokládá se, že původ slova pochází z německého ''Schmackostern''.
V Česku je tento zvyk známý hlavně na severovýchodě [[Morava|Moravy]]. Jeden z názvů pro zvyk velikonočního polévání je '''šmerkus'''.<ref>[http://clanky.vareni.cz/rehtani-a-pomlazka/ Řehtání a pomlázka], vareni.cz, Fendryska, 20.03.2008</ref> Ten je ve východních Čechách známý jako ''šmerkus, šmerkous,'' u Zlobického{{zdroj?}} je zmiňován jako ''šmerkouz'', na Moravě jako ''šmigrust, šmirgust, šmergust,'' či ''šmegrust'', a ve Slezsku (ve shodě s polskými názvy) jako ''šmigust''.<ref name="slovane">[http://www.slovane.cz/rservice.php?akce=tisk&cisloclanku=2006040003 Velikonoce – červené svátky], slovane.cz, Tomáš Nový, ze dne: 16. 04. 2006</ref> Tento zvyk spojuje polévání se šleháním.<ref name="jazykovykoutek">[http://www.rozhlas.cz/plzen/jazykovykoutek/_zprava/435439 Pomlázka], rozhlas.cz/plzen/, jazykový koutek [[Český rozhlas|Českého rozhlasu]], Martin Prošek</ref> Šmerkust je identifikován jako součást [[Pomlázka|pomlázky]], neboť s ní má stejné pojetí.<ref name="zobraz-pomlazka" /> Předpokládá se, že původ slova pochází z německého ''Schmackostern''.


== V Polsku ==
== V Polsku ==

Verze z 17. 9. 2020, 16:05

Ukrajinská pohlednice
Dziady śmigustne, Národopisné muzeum v Krakově

Oblévačka znamená polévání děvčat na Velikonoční pondělí (Červené pondělí). Původně snad spolu s pomlázkou šlo o formu pohanského požehnání, později asi o žertovný trest za lakotu a neochotu obdarovávání obcházejících koledníků kraslicemi nebo jinými dary.

„Polévání“, je jednou z běžně praktikovaných velikonočních tradic například v Maďarsku, ale tato tradice je stále známá i na Slovensku, v Česku a v Polsku, okázale na vesnici, méně ve městech.

O pomlázce i polévání se zmiňuje již rakouský kazatel 14. století Konrád Waldhauser.[1] Polévání vodou se však na jaře praktikovalo z mnoha pohanských důvodů a Konrád Waldhauser toto interpretoval křesťansky, ale písemné záznamy spojené s vodou se pak objevují až od 19. století.[2]

V Česku

V Česku je tento zvyk známý hlavně na severovýchodě Moravy. Jeden z názvů pro zvyk velikonočního polévání je šmerkus.[3] Ten je ve východních Čechách známý jako šmerkus, šmerkous, u Zlobického[zdroj?] je zmiňován jako šmerkouz, na Moravě jako šmigrust, šmirgust, šmergust, či šmegrust, a ve Slezsku (ve shodě s polskými názvy) jako šmigust.[4] Tento zvyk spojuje polévání se šleháním.[5] Šmerkust je identifikován jako součást pomlázky, neboť s ní má stejné pojetí.[1] Předpokládá se, že původ slova pochází z německého Schmackostern.

V Polsku

V Polsku se mu podobá zvyk známý jako śmigus-dyngus, který se dnes projevuje i ve městech hlavně jako žertovné stříkání vody plastovými stříkačkami, známými z koupališť, někdy s přísadou voňavky. Takové žertovné opomíjení původních kořenů tradic je ovšem i kritizováno, a je nabádáno k návratu k původním významům.[6] Velikonoční pondělí je proto také lany poniedziałek (lité pondělí).

Jako zvyk polévání Poláci tuto tradici přenesli např. i do Spojených států pod názvem dyngus: Velikonoční pondělí je pak dyngus day.[7] Slovo patrně pochází z německého dingen - vykoupit se.

Související odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Śmigus-dyngus na polské Wikipedii.

  1. a b Pomlázka, ceske-tradice.cz
  2. http://is.muni.cz/el/1421/podzim2005/RLB36/za/texty_k_rozprave_na_seminare2.pdf - Věra Frolcová: Voda v české velikonoční tradici
  3. Řehtání a pomlázka, vareni.cz, Fendryska, 20.03.2008
  4. Velikonoce – červené svátky, slovane.cz, Tomáš Nový, ze dne: 16. 04. 2006
  5. Pomlázka, rozhlas.cz/plzen/, jazykový koutek Českého rozhlasu, Martin Prošek
  6. (polsky)Śmigus-dyngus: Tradycyjne oblicza
  7. (anglicky)Official Website of Dyngus Day

Externí odkazy