Pražské Benátky (firma)

Pražské Benátky
Logo
Základní údaje
Právní forma	společnost s ručením omezeným
Datum založení	28. dubna 1999
Adresa sídla	Platnéřská 191/4, Praha, 110 00, Česko
Souřadnice sídla	50°5′11″ s. š., 14°24′51″ v. d.
Identifikátory
Oficiální web	www.prazskebenatky.cz
IČO	25759051
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vyhlídková plavba - část Čertovka

Salonní rychloloď Nepomuk na výletě do Svatojánských proudů

Benátská gondola Eleonora u Karlova Mostu

Převozní loď Bivoj pluje Čertovkou

Flotila Pražských Benátek

Pražské Benátky s.r.o. (28. dubna 1999 zapsaná pod názvem První Všeobecná Člunovací spol. s r. o., od 17. května 2006 První Všeobecná Člunovací Společnost, s.r.o., od 13. prosince 2011 nynější název, IČO 257 59 051) je plavební společnost, která provozuje většinu pražských přívozů a turistické plavby po Vltavě v Praze a loď Hermes, určenou pro ubytování bezdomovců. Jako adresa sídla je od počátku uveden Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou v Platnéřské ulici na Starém Městě. Stoprocentním vlastníkem je Zdeněk Bergman mladší (1970), jednatelem byla do prosince 2011 i Andrea Bergmanová (1972).

První všeobecná člunovací společnost v. o. s. (IČ 481 19 415) byla založena 12. května 1993. Ta byla dne 10. května 2006 přejmenována na nynější název Druhá všeobecná člunovací společnost v. o. s. Původními spoluvlastníky byli Jan Kurc z Prahy 4 a Zdeněk Bergman (zřejmě starší, 1947) z Karlových Varů. Od 8. listopadu 1994 byl majitelem pouze Zdeněk Bergman starší, od 10. května 2006 je jako spolumajitel zapsán též Zdeněk Bergman mladší (1970) z Platnéřské ulice v Praze. Sídlo firmy je od 8. listopadu 1994 v Praze na Břevnově (Říčanova 44), předtím bylo v bydlišti Jana Kurce. Tato v. o. s. své aktivity veřejně neprezentuje, pravděpodobně původně započala s aktivitami, které po ní převzala novější s. r. o.

Zdeněk Bergman sám líčí, že společnost založil 12. května 1993 se svým nejmenovaným spolužákem a zpočátku provozoval na dvou lodích plavby na Čertovce, přičemž jedno z plavidel bylo kopií vltavského šináglu. Firma byla 28. dubna 1999 zapsaná pod názvem První Všeobecná Člunovací spol. s r. o., od 17. května 2006 První Všeobecná Člunovací Společnost, s.r.o., od 13. prosince 2011 pod nynějším názvem.

Vyhlídkové plavby v centru Prahy

Převozní loď společnosti

Vyhlídkové lodě vyjíždějí z vodního tunelu pod Křižovnickým náměstím. Proplují kolem reliéfu Bradáče a stáčejí se proti proudu pod Karlův most. Za Karlovým mostem se pod Staroměstským jezem otáčejí znovu po proudu a zamíří do Čertovky. Pražskými Benátkami proplují až k Velkopřevorskému mlýnu. Po vyplutí z Čertovky plují po proudu až za Mánesův most, odkud se pak vracejí ke Křižovnickému klášteru.

Přístaviště

Lodě společnosti vyplouvají na vyhlídkové plavby ze čtyř přístavišť. Největší přístaviště nesoucí název Judita se skrývá ve starém vodním tunelu pod Křižovnickým náměstím, u Křižovnického ostrova. Přístaviště Čertovka se nachází na stejnojmenném rameni Vltavy pod obloukem Karlova mostu na malostranském břehu. Salónní rychloloď Nepomuk vyplouvá z přístaviště Four Seasons, které se nachází za stejnojmenným hotelem v ose ulice Platnéřská. Posledním přístavištěm je pak Mánes na levém břehu řeky u paty Mánesova mostu.

Přívozy provozované Pražskými Benátkami

Společnost provozuje většinu z přívozů zařazených do Pražské integrované dopravy

• Od července 2005 provozuje celoroční přívoz P1 Sedlec–Zámky
• Od července 2006 celoroční přívoz P2 Podbaba–Podhoří.
• Od 31. března 2011 je přívoz P5 v provozu jako sezonní od dubna do října v nové trase Kotevní – Císařská louka – Výtoň.
• Od 19. září 2009 provozuje společnost přívoz P6 Modřany – Lahovičky, původně sezonní, od roku 2010 celoroční.
• Od prosince 2014 provozuje vyhlídkové plavby po Berounce v Černošicích a Lipencích a Přívoz Kazín. Od roku 2017 je tzv. pendl propojení mezi přístavišti Kazín a Mokropsy zahrnut do PID.

Lodě

• Salónní rychloloď Nepomuk. Největší lodí společnosti je Salónní rychloloď Nepomuk, vyrobená v belgickém přístavu J. Boel & Zonen v Tamise se jménem loď „Rhodania“ pro rejdařství Rhodania a.s. roku 1933. Během své historie nesla názvy v rejdařství Fritze a Hanse Rittera BRAG v Basileji „Ville-de-Strasbourg" a „Strasbourg" (mezi lety 1937 až 1980), roku 1980 ji německý rejdař Hans Jürgen Voditsch přejmenoval na název „Nepomuk“. V roce 2006 ji zakoupil Zdeněk Bergman pro jeho První Všeobecnou Člunovací Společnost, s.r.o. od rejdařství Manfreda Bureicka v Düsseldorfu.
• Patentní vltavský člun Vodouch (vyr. 2001) – 9,6 m dlouhý a 3,2 metry široký kanálový člun s plochým dnem s ponorem pouhých 0,38 m, dřevěná kabina s mosazným a bronzovým kováním, replika historických pražských člunů vyráběných loděnicí Übigau v Drážďanech, kapacita 32 cestujících. Čluny stejného typu byly ještě vyrobeny Blatouch, Vodouš, Puškvorec , Blatouš a Plavuně, na které bylo poprvé použito výhradně mahagonové dřevo. Tyto lodě byly postaveny v letech 2005 až 2016.
• sedm malých člunů: Pulec, Dofrchvoj, Čolek, Skokan, Rákosníček, Ropucha, Kačenka. Délka 6,5 metrů, šířka 2,1 metrů, kapacita 12 cestujících. Konstrukce vychází z tradičního plavidla vltavských plavců, nazývaného „naháč“ (protože šlo o jednoduchou dřevěnou loďku bez kajuty a dalšího vybavení).
• originály historických vltavských lodí z roku 1897.
• Alka: otevřený hliníkový motorový člun, postavený roku 1963 v polské loděnici Stocznia remontowa Ustka, původně záchranný člun československé námořní nákladní lodi Brno, po vyřazení z námořní plavby provozován soukromníky na Vltavě v Braníku pod názvem Wey, v roce 1999 přestavěna a po dvě sezóny jezdila z přístaviště u Lichtenštejnského paláce, poté byla uložena k rozsáhlé opravě a údajně znovu zařazena do provozu v roce 2008. Kapacita 20 osob, délka 8,55 metru, šířka 3,05 metru, ponor 0,45 metru.
• Blanice: původně parník Pillnitz, postavený roku 1927 v drážďanské loděnici Ubigau. Kolem roku 1953 přestavěn v německém Laubegastu na motorovou loď. V roce 1998–2007 provozována soukromníkem na Vltavě v Praze, roku 2008 ji koupila PČVS a překlasifikovala na převozní loď. Délka 16,07 m, šířka 3,84 m, ponor 1,03 m. Prodána v roce 2014.
• Eleanora, benátská gondola z roku 1858
• převozní prám Bivoj: Je kopií vltavských prámů. Bivoj byl postaven v roce 2014, je dlouhý 12 m, široký 3,4 m, ponor 0,5 m. Kapacita 50 osob. Výkon motoru 36,8 kW. Jde o univerzální plavidlo, které se dá používat i pro práci na řece.
• převozní loď Kazi, používána od roku 2014 na sezónní lince na Berounce v kombinaci s Kazínským přívozem. Poprvé v provozu v rámci adventních vyhlídkových plaveb Přívozu Kazín roku 2014. Provozovatel uváděl kapacitu 45 osob a ponor 46 cm. V září 2015 loď slavnostně pokřtila herečka Sandra Pogodová, divadelní přestavitelka Kazi v komedii Františka Ringo Čecha Dívčí válka.
• převozní loď Baba, prototyp vyvinutý speciálně pro přívozy v Praze a v Černošicích. Od 12. července 2016 nasazena na Podbabský přívoz P2. Tento typ lodi konstruován podle lodí z konce 19. století, má délku 11,2 metru, šířku 3,7 metru, ponor 48 centimetrů a kapacitu 40 cestujících, o výkonu motoru 50 kW. Díky palubové konstrukci a novým přístavištím umožňuje nástup a výstup v jedné úrovni. Kormidelna je krytá. Loď Baba stála pět milionů korun.
• Ledňáček, Břehule a Břehouš. Nové lodě typu Naomi, podobné lodím Kazi a Baba, ale v menším provedení. Délka 8,5 metru, šířka 3,15 metru, ponor 44 cm, výkon motoru 22 kW a kapacita 12 osob.Od září 2016 byly nasazeny na přívozy P1, P5 a P6.
• Hermes. V roce 2006 společnost zakoupila nákladní vlečný člun a začala jej rekonstruovat na bostel, nízkonákladovou plovoucí ubytovnu pro turisty. Následně však uspěla ve výběrovém řízení města na dodávku lodi pro ubytování bezdomovců. Během tří měsíců, od listopadu 2006 do února 2007, byl člun přebudován na loď Hermes a na konci února prodán městu.

Loď Baba a lodě typu Naomi postavila dle projektu Zdeňka Bergmanna firma JESKO CZ s.r.o. Pardubice, Jaroslav Jiráň

Muzeum Karlova mostu

Společnost Pražské Benátky provozuje na Křížovnickém náměstí také Muzeum Karlova mostu. V muzeu je stálá expozice historie výstavby Karlova mostu a výstava věnovaná sv. Anežce České. V prostorách muzea se pořádají přednášky a výstavy, především z duchovních dějin českého národa.

Svatojánské slavnosti NAVALIS

Majitel firmy Zdeněk Bergman v roce 2009 obnovil tradici Svatojánských slavností NAVALIS. Od té doby se na Slavnostech Pražské Benátky podílejí jak finančně, tak organizačně. Od roku 2014 společně se Svatojánským spolkem z.s.

Trestní oznámení

V červnu 2012 podala na firmu skupina čtyř bývalých převozníků společnosti trestní oznámení kvůli možnému zneužívání dotací hlavního města Prahy. ROPID hradil vykazované náklady bez kontroly a údajně si měly Pražské Benátky naúčtovat několikanásobně vyšší částky, než byly ty skutečné. Příkladem měly být pohonné hmoty z roku 2008, kdy si společnost měla naúčtovat 2 323 000 Kč a reálně spotřebovat jen 54 000 Kč.

10. prosince 2013 bylo trestní oznámení jako nedůvodné odloženo.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Pražské Benátky na Wikimedia Commons
• Pražské Benátky (česká verze hlavní stránky společnosti)
• Přívozy v PID (ROPID)
• Jízdní řády pražských přívozů
• Muzeum Karlova mostu: http://www.muzeumkarlovamostu.cz/

Související články

• Přívozy Pražské integrované dopravy
• Vodní doprava v Česku

Portály: Doprava | Praha