Neznělá palatovelární frikativa: Porovnání verzí
m r2.7.2+) (Robot: Měním he:עיצור וילוני-חיכי, חוכך, אטום→he:עיצור וילוני-חכי, חוכך, אטום |
m Bot: Odstranění 12 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q1464518) |
||
Řádek 27: | Řádek 27: | ||
[[Kategorie:Souhlásky]] |
[[Kategorie:Souhlásky]] |
||
[[af:Stemlose palataal-velêre frikatief]] |
|||
[[br:Kensonenn staon-drekstaon dre daravat divouezh]] |
|||
[[de:Stimmloser velopalataler Frikativ]] |
|||
[[en:Sj-sound]] |
|||
[[es:Fricativa palatal-velar sorda]] |
|||
[[fr:Consonne fricative post-alvéolo-vélaire sourde]] |
|||
[[he:עיצור וילוני-חכי, חוכך, אטום]] |
|||
[[it:Fricativa dorsopalatale velare sorda]] |
|||
[[nl:Stemloze palataal-velaire fricatief]] |
|||
[[no:Ustemt palatal og velar frikativ]] |
|||
[[sv:Sj-ljudet]] |
|||
[[zh:ɧ]] |
Verze z 9. 3. 2013, 13:24
Šablona:Infobox IPA Neznělá palatovelární frikativa je souhláska, která popsána pouze ve švédštině. V mezinárodní fonetické abecedě se označuje symbolem ɧ, číselné označení IPA je 175, ekvivalentním symbolem v SAMPA je x\. Popisuje se jako současně vyslovené ʃ a x. Ve švédštině se nazývá „sje-ljud“.
Charakteristika
- Způsob artikulace: třená souhláska (frikativa). Vytváří se pomocí úžiny (konstrikce), která se staví do proudu vzduchu, čímž vzniká šum - od toho též označení úžinová souhláska (konstriktiva).
- Místo artikulace: zadopatrová (velára) a zároveň středopatrová (palatála) souhláska. Úžina se vytváří mezi hřbetem jazyka a měkkým i tvrdým patrem. Místo artikulace se však v jednotlivých oblastech Švédska liší. Často se též vyslovuje s labializací [ɧʷ].
- Znělost: neznělá souhláska - při artikulaci jsou hlasivky v klidu.
- Ústní souhláska - vzduch prochází při artikulaci ústní dutinou.
- Středová souhláska - vzduch proudí převážně přes střed jazyka spíše než přes jeho boky.
- Pulmonická egresivní hláska - vzduch je při artikulaci vytlačován z plic.
V češtině
V češtině se tato hláska nevyskytuje.
Ve švédštině
Tuto hlásku není možné jednoznačně popsat. Tzv. „sje-ljud“ se v jednotlivých švédských nářečích svojí výslovností liší. Zatímco na jihu Švédska zní spíše jako [x], na severu se vyslovuje spíše jako [ʃ], či spíše retroflexní [ʂ]. Ve středošvédských nářečích v počátečním postavení slyšíme spíše [x], v koncovém postavení spíše [ʃ], např. själv (sám) se blíží výslovností [xʷɛl:v], kanske (snad) zní spíše jako [kʰan:ʃə].
Ve finské švédštině se vyslovuje jako [ʃ] nebo [ɕ].
Většina učebnic a slovníků pro zjednodušení uvádí výslovost [š/ʃ]. Tento přepis sice nevystihuje přesně skutečnou výslovnost, nicméně pokud cizinec vyslovuje š, není to chyba.