Železniční nehoda v Podivíně: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Maxx přesunul stránku Železniční nehoda u Podivína na Železniční nehoda v Podivíně: upřesnění
m typo
Řádek 1: Řádek 1:
'''Železniční nehoda v Podivíně''' byla srážka rychlíku a autobusu [[Československá státní automobilová doprava|ČSAD]] na železničním přejezdu v [[Podivín]]a na [[okres Břeclav|Břeclavsku]], ke které došlo [[21. prosinec|21. prosince]] [[1950]]. Zemřelo při ní 34 lidí a dalších 56 lidí bylo zraněno.<ref name="ctk">{{Citace elektronického periodika
'''Železniční nehoda v Podivíně''' byla srážka rychlíku a autobusu [[Československá státní automobilová doprava|ČSAD]] na železničním přejezdu v [[Podivín]]ě na [[okres Břeclav|Břeclavsku]], ke které došlo [[21. prosinec|21. prosince]] [[1950]]. Zemřelo při ní 34 lidí a dalších 56 lidí bylo zraněno.<ref name="ctk">{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| příjmení =
| jméno =
| jméno =

Verze z 29. 12. 2012, 11:44

Železniční nehoda v Podivíně byla srážka rychlíku a autobusu ČSAD na železničním přejezdu v Podivíně na Břeclavsku, ke které došlo 21. prosince 1950. Zemřelo při ní 34 lidí a dalších 56 lidí bylo zraněno.[1] Autobus jel z Podivína do Velkých Bílovic. Na přejezdu jej v 5.25 ráno smetl rychlík jedoucí z Bratislavy do Prahy. Podle přímé účastnice nehody byl autobus před blížícími se vánočními svátky plný cestujících.[2] Vlak autobus rozpůlil a vláčel ještě několik desítek metrů.[2]

Příčiny a důsledky nehody

Autobus zastavil před železničním přejezdem se závorami. Ty byly stažené dolů a po trati projížděl nákladní vlak. Když přejel, signalista zvedl závory, přestože po kolejích se v tu chvíli blížil rychlík. Strojvedoucí vlaku sice stačil použít rychlobrzdu, střetu však již zabránit nedokázal.[2]

Představitelé tehdejšího politického režimu nikdy nezveřejnili přesný počet obětí, neoficiální zdroje mluvily o 45 mrtvých.[2]

Na Štědrý den roku 1950 se na náměstí v Podivíně konal státní pohřeb, na který přišlo přes 5000 lidí. Mezi nimi byla též vládní delegace s ministry či pražský primátor Václav Vacek. Předseda vlády Zdeněk Fierlinger prohlásil mimo jiné:[2]

Připadá mi smutný úkol, abych jménem prezidenta republiky Klementa Gottwalda a jménem vlády vyjádřil hluboký zármutek a upřímnou soustrast všem pozůstalým. Bol a žal s pozůstalými sdílí všechen náš lid.

Signalista, který zvedl závory, byl odsouzen k pěti letům vězení, což byl podle tehdejších zákonů nejvyšší možný trest. Po třech letech vězení zemřel.[2]

Odkaz

Šablona:Geo cz

Reference

  1. ČTK. Nejhorší železniční nehody se v Česku staly v letech 1960 a 1953. Zákruta.cz [online]. 2010-11-11 [cit. 2012-09-10]. Dostupné online. ISSN 1802-8608. 
  2. a b c d e f MARTIN, Vrbas. Slzy, krev a zmatek. Zkáza přijela před Vánoci 1950 po kolejích. E15 [online]. 2010-12-05 [cit. 2012-09-10]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy