Sezamovité: Porovnání verzí
N |
m r2.7.1) (robot přidal: en:Pedaliaceae |
||
Řádek 132: | Řádek 132: | ||
[[da:Sesam-familien]] |
[[da:Sesam-familien]] |
||
[[de:Sesamgewächse]] |
[[de:Sesamgewächse]] |
||
[[ |
[[en:Pedaliaceae]] |
||
[[eo:Pedaliacoj]] |
[[eo:Pedaliacoj]] |
||
[[es:Pedaliaceae]] |
|||
[[fr:Pedaliaceae]] |
[[fr:Pedaliaceae]] |
||
⚫ | |||
[[hsb:Sezamowe rostliny]] |
[[hsb:Sezamowe rostliny]] |
||
[[id:Pedaliaceae]] |
[[id:Pedaliaceae]] |
||
[[it:Pedaliaceae]] |
[[it:Pedaliaceae]] |
||
⚫ | |||
⚫ | |||
[[lt:Pedalijiniai]] |
[[lt:Pedalijiniai]] |
||
[[nl:Pedaliaceae]] |
[[nl:Pedaliaceae]] |
||
⚫ | |||
[[no:Sesamfamilien]] |
[[no:Sesamfamilien]] |
||
[[pl:Połapkowate]] |
[[pl:Połapkowate]] |
Verze z 1. 10. 2011, 17:00
Sezamovité | |
---|---|
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | hluchavkotvaré (Lamiales) |
Čeleď | sezamovité (Pedaliaceae) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Sezamovité (Pedaliaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu hluchavkotvaré (Lamiales).
Charakteristika
Sezamovité jsou jednoleté nebo vytrvalé byliny se střídavými nebo vstřícnými jednoduchými listy bez palistů, řidčeji keře nebo stromy. Druh Trapella sinensis je vodní bylina s plovoucími listy. U některých zástupců čeledi jsou stonky sukulentně ztloustlé (Uncarina aj.). Rostliny jsou žlaznatě chlupaté a často lepkavé.
Květy jsou úžlabní jednotlivé nebo v několikakvětých vrcholících. Na květních stopkách jsou extraflorální nektária. Květy jsou oboupohlavné, dvoustranně souměrné. Kalich i koruna jsou srostlé z 5 lístků a pěticípé. Koruna je více či méně dvoupyská. Tyčinky jsou obvykle 4, přirostlé ke korunní trubce, někdy je přítomno 1 staminodium. Semeník je svrchní, srostlý ze 2 plodolistů, jednopouzdrý, dvoupouzdrý nebo zdánlivě čtyřpouzdrý vlivem vývinu falešné přehrádky. Placentace je axilární nebo parietální, vajíček je 1 až mnoho. Čnělka je vrcholová, nesoucí dvouklannou bliznu. Plodem je lokulicidní tobolka, nejčastěji s různými výrůstky.[1][2]
-
sezam indický (Sesamum indicum)
-
plod Uncarina sp.
-
květy Uncarina grandidieri
-
kvetoucí Trapella sinensis
-
plody Trapella sinensis
-
kvetoucí sukulent Pterodiscus speciosus
-
plody 'Harpagophytum procumbens
Květy navštěvují zejména včely a můry. Plody jsou šířeny na srsti zvířat, kde se zachycují kotvovitými nebo hákovitými výrůstky.[2]
Rozšíření
Čeleď zahrnuje 13 rodů a asi 70 druhů. Největší rody jsou sezam (Sesamum, 19 druhů) a Pterodiscus (13 druhů). Zástupci čeledi se vyskytují v tropech Starého světa - v Africe a na Madagaskaru, v Indii, v jv. Asii a Austrálii.[3] Centrum druhové diverzity je v Africe.[1] V evropské květeně není čeleď zastoupena.
Taxonomie
V minulosti byla čeleď sezamovité řazena do řádu krtičníkotvaré (Scrophulariales), případně do řádu hluchavkotvaré (Lamiales).
Čtyři rody byly přeřazeny do čeledi Martyniaceae.
Význam
Sezam indický (Sesamum indicum) je stará kulturní rostlina. Pochází zřejmě z oblasti Etiopie, byla po tisíciletí pěstována především v Indii a na Středním východě. Dnes je sezam pěstován po celém světě.[4] Jako ceněná olejnina byl sezam pěstován např. v Asýrii a Babylonu již před 4000 lety. V dnešní době jsou největšími producenty Indie a Čína.[5]
Druh Harpagophytum procumbens je v Jižní Africe využíván při léčení horečky a na bolest.[6]
Přehled rodů
Ceratotheca, Dicerocaryum, Harpagophytum, Holubia, Josephinia, Linariopsis, Pedalium, Pterodiscus, Rogeria, Sesamothamnus, Sesamum, Trapella, Uncarina[3]
Reference
- ↑ a b Flora of China: Pedaliaceae [online]. Dostupné online.
- ↑ a b SMITH, Nantan et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton: Princeton University Press, 2003. ISBN 069111694.
- ↑ a b STEVENS, P.F. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: Dostupné online.
- ↑ VALÍČEK, Pavel a kol. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6.
- ↑ ROSS, Ivan A. Medicinal Plants of the World: Vol. 3. New Yersey: Humana Press, 2005. ISBN 1-59259-887-0.
- ↑ WIART, Christophe. Ethnopharmacology of medicinal plants: Asia and the Pacific. New Yersey: Humana Press, 2006. ISBN 1-58829-748-9.