Sezamovité
 Sezamovité | |
|---|---|
 Ceratotheca triloba | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | hluchavkotvaré (Lamiales) |
| Čeleď | sezamovité (Pedaliaceae) R.Br., 1810 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sezamovité (Pedaliaceae), též pedaliovité, je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu hluchavkotvaré (Lamiales). V současném pojetí zahrnuje 13 rodů a asi 70 druhů. Zástupci této čeledi se vyskytují v tropech Starého světa. Jsou to nejčastěji byliny s jednoduchými listy a dvoupyskými květy. Některé druhy jsou sukulentní. Ze známějších rostlin sem patří sezam indický.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Sezamovité jsou jednoleté nebo vytrvalé byliny se střídavými nebo vstřícnými jednoduchými listy bez palistů, řidčeji keře nebo stromy. U některých zástupců čeledi jsou stonky sukulentně ztloustlé (Uncarina aj.). Rostliny jsou žlaznatě chlupaté a často lepkavé.
Květy jsou úžlabní jednotlivé nebo v několikakvětých vrcholících. Na květních stopkách jsou extraflorální nektária. Květy jsou oboupohlavné, dvoustranně souměrné. Kalich i koruna jsou srostlé z 5 lístků a pěticípé. Koruna je více či méně dvoupyská. Tyčinky jsou obvykle 4, přirostlé ke korunní trubce, někdy je přítomno 1 staminodium. Semeník je svrchní, srostlý ze 2 plodolistů, jednopouzdrý, dvoupouzdrý nebo zdánlivě čtyřpouzdrý vlivem vývinu falešné přehrádky. Placentace je axilární nebo parietální, vajíček je 1 až mnoho. Čnělka je vrcholová, nesoucí dvouklanou bliznu. Plodem je lokulicidní tobolka, nejčastěji s různými výrůstky.[1][2]
-
Sezam indický (Sesamum indicum) -
Plod Uncarina ankaranensis -
Květy Uncarina grandidieri -
Kvetoucí sukulent Pterodiscus speciosus -
Plody Harpagophytum procumbens
_in_Hyderabad,_AP_W_IMG_0271.jpg)
Rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Čeleď zahrnuje 11 rodů[3] a asi 70 druhů. Největší rody jsou sezam (Sesamum, 19 druhů) a Pterodiscus (13 druhů). Zástupci čeledi se vyskytují v tropech Starého světa - v Africe a na Madagaskaru, v Indii, v jv. Asii a Austrálii.[4] Centrum druhové diverzity je v Africe.[1] V evropské květeně není čeleď zastoupena.
Ekologické interakce[editovat | editovat zdroj]
Květy navštěvují zejména včely a můry. Plody jsou často šířeny na srsti zvířat, kde se zachycují kotvovitými nebo hákovitými výrůstky.[2]
Taxonomie[editovat | editovat zdroj]
V minulosti byla čeleď sezamovité řazena do řádu krtičníkotvaré (Scrophulariales), případně do řádu hluchavkotvaré (Lamiales). Čtyři rody byly přeřazeny do čeledi Martyniaceae, rod Trapella do čeledi Plantaginaceae.[3]
Zástupci[editovat | editovat zdroj]
- harpagofyt (Harpagophytum)
- pedalium (Pedalium)
- sezam (Sesamum)[5]
- sezam indický (Sesamum indicum)
Význam[editovat | editovat zdroj]
Sezam indický (Sesamum indicum) je stará kulturní rostlina poskytující sezamová semínka. Pochází zřejmě z oblasti Etiopie, byla po tisíciletí pěstována především v Indii a na Středním východě. Dnes je sezam pěstován po celém světě.[6] Jako ceněná olejnina byl sezam pěstován např. v Asýrii a Babylónu již před 4000 lety. V dnešní době jsou největšími producenty Indie a Čína.[7] Druh Harpagophytum procumbens je v Jižní Africe využíván při léčení horečky a na bolest.[8]
Přehled rodů[editovat | editovat zdroj]
Dewinteria, Harpagophytum, Holubia, Linariopsis, Pedaliodiscus, Pedalium, Pterodiscus, Rogeria, Sesamothamnus, Sesamum (vč. Ceratotheca, Dicerocaryum, Josephinia), Uncarina[3]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Flora of China: Pedaliaceae [online]. Dostupné online.
- ↑ a b SMITH, Nantan et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton: Princeton University Press, 2003. ISBN 0691116946.
- ↑ a b c Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew [cit. 2021-03-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ STEVENS, P.F. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: Dostupné online.
- ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
- ↑ VALÍČEK, Pavel a kol. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6.
- ↑ ROSS, Ivan A. Medicinal Plants of the World: Vol. 3. New Jersey: Humana Press, 2005. ISBN 1-59259-887-0.
- ↑ WIART, Christophe. Ethnopharmacology of medicinal plants: Asia and the Pacific. New Jersey: Humana Press, 2006. Dostupné online. ISBN 1-58829-748-9.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu sezamovité na Wikimedia Commons
