Šumavské podhůří: Porovnání verzí
m Odstranění linku na rozcestník Rula s použitím robota - Změněn(y) odkaz(y) na Rula (hornina) |
doplnění ib |
||
| Řádek 6: | Řádek 6: | ||
| maxnázev = [[Libín (1096 m)|Libín]] |
| maxnázev = [[Libín (1096 m)|Libín]] |
||
| maxvýška = 1 096 |
| maxvýška = 1 096 |
||
| středvýška = 634,4 |
|||
| rozloha = 2407 |
| rozloha = 2407 |
||
| délka = |
| délka = |
||
Verze z 6. 4. 2008, 21:07
Šumavské podhůří je geomorfologický celek na severovýchodním okraji Šumavské hornatiny. Rozprostírá se na ploše 2407 km² (je tak rozsáhlejší než česká část vlastní Šumavy) a má průměrnou nadmořskou výšku 634 m[1]. Na západě a na jihu sousedí s Šumavou, na severu se Švihovskou vrchovinou a Blatenskou pahorkatinou, na východě s Českobudějovicku pánví a Novohradským podhůřím. Má charakter členité vrchoviny vrásno-zlomového původu s výraznou modelací selektivní eroze a denudace. Na jihovýchodě je tvořena širokými a oblými strukturními hřbety směru severozápad - jihovýchod. Kolmo na ně protékají hlavní toky podhůří Otava, Volyňka, Blanice a Vltava a vytvářejí hluboká až kaňonovitá údolí.
Geologická stavba
Šumavské podůří je tvořeno z rul, svorů a granulitů moldanubika.
Geomorfologické podcelky
Podhůří se člení na šest geomorfologických podcelků:
- Strážovská vrchovina
- Svatoborská vrchovina
- Vimperská vrchovina
- Prachatická hornatina
- Českokrumlovská vrchovina
- Bavorovská vrchovina
Nejvyšší vrcholy
Celkem je v tomto geomorfologickém celku 6 tisícovek (tisícimetrových vrcholů)[2]. Nejvyššími vrcholy jednotlivých podcelků jsou:
- Libín (1096 m)
- Kleť (1083 m)
- Kamenáč (989 m)
- Běleč (922 m)
- Želivský vrch (770 m)
- Na Stráži (700 m)
Související články
Reference
- ↑ DEMEK, Jaromír. Hory a nížiny. [s.l.]: Academia, 1987.
- ↑ FORMÁNEK, Tomáš. Tisícovky Čech, Moravy, Slezska. [s.l.]: Jerome, 2003. ISBN 80-903266-0-9.