Verchněuralsk: Porovnání verzí
{{překlad|de|Werchneuralsk|217382805}} |
Drobné rozšíření historie podle ruské wikipedie. značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 14: | Řádek 14: | ||
== Dějiny == |
== Dějiny == |
||
Je nejstarším městem Čeljabinské oblasti. Byl založen jako přístav a pevnost v zimních měsících na přelomu let 1734/1735 pod jménem ''Verchnějaickaja'' ({{cj|ru|Верхнеяицкая}}), které odkazovalo k řece Uralu, do roku 1755 nazývané ''Jaik''. V roce |
Je nejstarším městem Čeljabinské oblasti. Byl založen jako přístav a pevnost v zimních měsících na přelomu let 1734/1735 pod jménem ''Verchnějaickaja'' ({{cj|ru|Верхнеяицкая}}), které odkazovalo k řece Uralu, do roku 1755 nazývané ''Jaik''. V roce 1736 v důsledku útoku [[Baškirové|Baškirů]] na zásobovací oddíl s jídlem a krmivem pro zvířata, zemřela většina lidí ve Verchnějaickaje hlady a mrazem, zbytek obyvatel byl evakuován do [[Orenburg|Orenburgu]].<ref>{{Citace elektronického periodika |
||
| titul = Энциклопедия "Челябинск" |
|||
| periodikum = book-chel.ru |
|||
| url = http://book-chel.ru/ind.php?what=card&id=1992 |
|||
| datum přístupu = 2022-01-28 |
|||
}}</ref> V roce 1737 byla osada obnovena plukovníkem [[Vasilij Nikitič Tatiščev|Vasilijem Tatiščevem]] jako pevnost.<ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| titul = Чебаркульская, Миасская и Челябинская крепости |
|||
| url = http://resources.chelreglib.ru:6007/el_izdan/kalend2011/kreposti.htm |
|||
| datum přístupu = |
|||
}}</ref> V roce 1774 pevnost neúspěšně obléhali povstalci vedení [[Jemeljan Pugačov|Jemeljanem Pugačovem]]. Městská práva osada získala v roce 1781. |
|||
Od roku 1914 zde byla věznice. Ve vězení nebo na nucených pracích zde zemřeli mimo jiné bývalí sovětští politici [[Timofej Vladimirovič Sapronov]] (v roce 1937), [[Karl Bernardovič Radek]] (1939) a [[Grigorij Jakovlevič Sokolnikov]] (1939). |
Od roku 1914 zde byla věznice. Ve vězení nebo na nucených pracích zde zemřeli mimo jiné bývalí sovětští politici [[Timofej Vladimirovič Sapronov]] (v roce 1937), [[Karl Bernardovič Radek]] (1939) a [[Grigorij Jakovlevič Sokolnikov]] (1939). |
Verze z 28. 1. 2022, 09:07
Verchněuralsk Верхнеуральск | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 53°53′ s. š., 59°13′ v. d. |
Nadmořská výška | 412 m n. m. |
Stát | Rusko |
Federální okruh | Uralský federální okruh |
Oblast | Čeljabinská |
Verchněuralsk | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 50 km² |
Počet obyvatel | 9 340 (2018)[1] |
Hustota zalidnění | 186,8 obyv./km² |
Správa | |
Vznik | 1734 |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | 35143 |
PSČ | 457670 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Verchněuralsk (rusky Верхнеуральск) je město v Čeljabinské oblasti v Ruské federaci. Při sčítání lidu v roce 2010 měl přes devět tisíc obyvatel.
Poloha a doprava
Verchněuralsk leží na východní straně Jižního Uralu, na levém, východním břehu Uralu, přítoku Kaspického moře. Od Čeljabinsku, správního střediska oblasti, je vzdálen přibližně 460 kilometrů jihozápadně.
Nejbližší železniční stanice je v Magnitogorsku přibližně šedesát kilometrů jižně na trati z Ufy do Kartaly.
Dějiny
Je nejstarším městem Čeljabinské oblasti. Byl založen jako přístav a pevnost v zimních měsících na přelomu let 1734/1735 pod jménem Verchnějaickaja (Верхнеяицкая), které odkazovalo k řece Uralu, do roku 1755 nazývané Jaik. V roce 1736 v důsledku útoku Baškirů na zásobovací oddíl s jídlem a krmivem pro zvířata, zemřela většina lidí ve Verchnějaickaje hlady a mrazem, zbytek obyvatel byl evakuován do Orenburgu.[2] V roce 1737 byla osada obnovena plukovníkem Vasilijem Tatiščevem jako pevnost.[3] V roce 1774 pevnost neúspěšně obléhali povstalci vedení Jemeljanem Pugačovem. Městská práva osada získala v roce 1781.
Od roku 1914 zde byla věznice. Ve vězení nebo na nucených pracích zde zemřeli mimo jiné bývalí sovětští politici Timofej Vladimirovič Sapronov (v roce 1937), Karl Bernardovič Radek (1939) a Grigorij Jakovlevič Sokolnikov (1939).
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Werchneuralsk na německé Wikipedii.
- ↑ 26. Численность постоянного населения Российской Федерации по муниципальным образованиям на 1 января 2018 года. Federální služba státní statistiky. Dostupné online. [cit. 2019-01-23].
- ↑ Энциклопедия "Челябинск". book-chel.ru [online]. [cit. 2022-01-28]. Dostupné online.
- ↑ Чебаркульская, Миасская и Челябинская крепости. resources.chelreglib.ru:6007 [online]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Verchněuralsk na Wikimedia Commons