Búri: Porovnání verzí
m {{Commonscat}}; kosmetické úpravy |
m formální drobnosti značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:NKS 1867 4to, 95r, Auðumbla and Búri.jpg|náhled|Kráva [[Audhumla]] lízající Búriho z ledu, ilustrace z islandského rukopisu, 1760]] |
[[Soubor:NKS 1867 4to, 95r, Auðumbla and Búri.jpg|náhled|Kráva [[Audhumla]] lízající Búriho z ledu, ilustrace z islandského rukopisu, 1760]] |
||
'''Búri''' je v [[Severská mytologie|severské mytologii]] otcem [[Bor (mytologie)|Bora]] a dědem [[Ódin]]a, [[Vili]]ho a [[Vé]]a či Ódina, [[Höni]]ho a [[Lodur]]a. Objevuje se |
'''Búri''' je v [[Severská mytologie|severské mytologii]] otcem [[Bor (mytologie)|Bora]] a dědem [[Ódin]]a, [[Vili]]ho a [[Vé]]a či Ódina, [[Höni]]ho a [[Lodur]]a. Objevuje se ve skladbě [[Gylfiho oblouznění|''Gylfiho oblouznění'']] z [[Prozaická Edda|Prozaické Eddy]], v pasáži zabývající se počátky světa a krávou [[Audhumla|Audhumlou]], jejímž mlékem se živil [[Ymi]]. Tato kráva také stvořila Búriho: |
||
{{Citát v rámečku|Olizovala ojíněné kameny, které byly slané. Prvního dne, kdy je lízala, vyvstaly večer z kamene lidské vlasy, druhého dne lidská hlava a třetího dne tam byl celý muž. Nazývá se Búri. Byl krásného vzhledu, velký a silný. Zplodil syna, jenž se jmenoval Bor..|[[Snorri Sturluson]]|[[Gylfiho oblouznění]], Prozaická Edda|<ref>{{Citace elektronické monografie |
{{Citát v rámečku|Olizovala ojíněné kameny, které byly slané. Prvního dne, kdy je lízala, vyvstaly večer z kamene lidské vlasy, druhého dne lidská hlava a třetího dne tam byl celý muž. Nazývá se Búri. Byl krásného vzhledu, velký a silný. Zplodil syna, jenž se jmenoval Bor ...|[[Snorri Sturluson]]|[[Gylfiho oblouznění]], Prozaická Edda|<ref>{{Citace elektronické monografie |
||
| příjmení = |
| příjmení = |
||
| jméno = |
| jméno = |
||
Řádek 16: | Řádek 16: | ||
}}</ref>}} |
}}</ref>}} |
||
Kromě |
Kromě textu v Gylfiho oblouznění je Búri zmiňován v [[Jazyk básnický|''Jazyce básnickém'']], kde je Ódin označován za Búriho dědice.<ref>{{Citace elektronické monografie |
||
| příjmení = |
| příjmení = |
||
| jméno = |
| jméno = |
||
Řádek 29: | Řádek 29: | ||
}}</ref> |
}}</ref> |
||
Búriho jméno snad znamená „výrobce“ či „otec“ |
Búriho jméno snad znamená „výrobce“ či „otec“; jakým způsobem zplodil svého syna Bora, není v pramenech nijak zmiňováno.<ref >{{Citace monografie |
||
| příjmení = Simek |
| příjmení = Simek |
||
| jméno = Rudolf |
| jméno = Rudolf |
||
Řádek 39: | Řádek 39: | ||
| strany = 47 |
| strany = 47 |
||
| isbn = 0-85991-513-1 |
| isbn = 0-85991-513-1 |
||
}}</ref> John Lindow se domnívá že tak učinil skrze pohlavní styk s |
}}</ref> John Lindow se domnívá, že tak učinil skrze pohlavní styk s nejmenovanou partnerkou a neplodil tak jako Ymi sám od sebe.<ref >{{Citace monografie |
||
| příjmení = Lindow |
| příjmení = Lindow |
||
| jméno = John |
| jméno = John |
||
Řádek 50: | Řádek 50: | ||
| strany = [https://archive.org/details/norsemythologygu00lind_201/page/n106 90] |
| strany = [https://archive.org/details/norsemythologygu00lind_201/page/n106 90] |
||
| isbn = 978-0195153828 |
| isbn = 978-0195153828 |
||
}}</ref> [[Jacob Grimm]] navrhl ztotožnění představitelů tří božských generací: Búriho, Bora a Ódina, Viliho a Véa s mytickými prapředky kontinentálních Germánů, kteří jsou známí jako [[Tuisto]], [[Mannus]] a zakladatelé kmenů [[Ingaevové|Ingaevonů]] |
}}</ref> [[Jacob Grimm]] navrhl ztotožnění představitelů tří božských generací: Búriho, Bora a Ódina, Viliho a Véa s mytickými prapředky kontinentálních Germánů, kteří jsou známí jako [[Tuisto]], [[Mannus]] a zakladatelé kmenů [[Ingaevové|Ingaevonů]], [[Herminonové|Hermiononů]] a [[Istaveoni|Istaevonů]].<ref >{{Citace monografie |
||
| příjmení = Grimm |
| příjmení = Grimm |
||
| jméno = Jacob |
| jméno = Jacob |
Verze z 30. 9. 2021, 16:43
Búri je v severské mytologii otcem Bora a dědem Ódina, Viliho a Véa či Ódina, Höniho a Lodura. Objevuje se ve skladbě Gylfiho oblouznění z Prozaické Eddy, v pasáži zabývající se počátky světa a krávou Audhumlou, jejímž mlékem se živil Ymi. Tato kráva také stvořila Búriho:
Olizovala ojíněné kameny, které byly slané. Prvního dne, kdy je lízala, vyvstaly večer z kamene lidské vlasy, druhého dne lidská hlava a třetího dne tam byl celý muž. Nazývá se Búri. Byl krásného vzhledu, velký a silný. Zplodil syna, jenž se jmenoval Bor ...Snorri Sturluson, Gylfiho oblouznění, Prozaická Edda, [1]
Kromě textu v Gylfiho oblouznění je Búri zmiňován v Jazyce básnickém, kde je Ódin označován za Búriho dědice.[2]
Búriho jméno snad znamená „výrobce“ či „otec“; jakým způsobem zplodil svého syna Bora, není v pramenech nijak zmiňováno.[3] John Lindow se domnívá, že tak učinil skrze pohlavní styk s nejmenovanou partnerkou a neplodil tak jako Ymi sám od sebe.[4] Jacob Grimm navrhl ztotožnění představitelů tří božských generací: Búriho, Bora a Ódina, Viliho a Véa s mytickými prapředky kontinentálních Germánů, kteří jsou známí jako Tuisto, Mannus a zakladatelé kmenů Ingaevonů, Hermiononů a Istaevonů.[5]
Reference
- ↑ Runarmál - Gylfiho oblouznění [online]. [cit. 2019-11-13]. Dostupné online.
- ↑ Sacred Texts - Skáldskaparmál [online]. [cit. 2019-11-13]. Dostupné online.
- ↑ SIMEK, Rudolf. Dictionary of Northern Mythology. [s.l.]: D.S. Brewer, 2002. ISBN 0-85991-513-1. S. 47.
- ↑ LINDOW, John. Norse Mythology: A Guide to Gods, Heroes, Rituals, and Beliefs. [s.l.]: Oxford University Press, 2007. Dostupné online. ISBN 978-0195153828. S. 90.
- ↑ GRIMM, Jacob. Teutonic Mythology. London: G. Bell and Sons, 1883. S. 349.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Búri na Wikimedia Commons