Pralesničkovití: Porovnání verzí

Pralesničkovití
	Dendrobates azureus a D. tinctorius
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Třída	obojživelníci (Amphibia);
Řád	žáby (Anura);
Čeleď	pralesničkovití (Dendrobatidae); Cope, 1865
	Rozšíření pralesničkovitých (černě) Rozšíření pralesničkovitých (černě)
Sesterská skupina
	ropuchovití (Bufonidae)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 30. 9. 2020, 17:09

Pralesničkovití (Dendrobatidae) je čeleď malých pestrých jedovatých žab žijících ve středo a jihoamerických pralesích. Obecně se jim říká pralesničky nebo šípové žáby. Místní Indiáni je lovili, jedem natírali šípy a zabíjeli pomocí nich zvířata.^[zdroj⁠?]

Popis

Žijí v tropických pralesích Střední a Jižní Ameriky. Většina druhů pobývá na zemi, případně v pralesním podrostu několik metrů nad zemí, některé druhy v korunách stromů. Dosahují délky 1 až 6 cm, jsou štíhlé a pestře zbarvené, což upozorňuje na jejich jedovatost. Zbarvení a vzorování se liší u různých druhů, nemusí být stejné i v rámci jednoho druhu. Na špičkách prstů předních nohou mají malé polštářky sloužící jako přísavky.^[1] Pralesničky jsou jedovaté, některé druhy více, některé měně. Mezi nejjedovatější patří žlutě zbarvená pralesnička strašná (Phyllobates terribils) a pralesnička dvoubarvá (Phyllobates bicolor). Uvádí se, že jed z jedné žáby aplikovaný injekčně může usmrtit až tisíc myší. Amazonští indiáni, například Janomamové jejich jedem natírají šípy k lovu^[2], z toho pochází starší označení celé skupiny – šípové žáby. Jed pralesničky barvířské používali někteří amazonští Indiáni, zejména Tupinambové, k přebarvování peří papoušků. Pokud se ranky po vytrhaných perech potřou silně zředěným jedem, naroste ptákovi oranžové nebo žluté peří namísto zeleného. Tato technika se označuje jako tapiragé.^[zdroj?]

Podřízené taxony

Colostethinae (podčeleď)
- Ameerega Bauer, 1986
- Colostethus Cope, 1866
- Epipedobates Myers, 1987
- Silverstoneia Grant et al., 2006
Dendrobatinae (podčeleď)
- Adelphobates Grant et al., 2006
- Dendrobates Wagler, 1830
- Excidobates Twomey & Brown, 2008
- Minyobates Myers, 1987
- Oophaga Bauer, 1994
- Phyllobates Duméril & Bibron, 1841
- Ranitomeya Bauer, 1986
Hyloxalinae (podčeleď)
- Hyloxalus Jiménez de la Espada, 1870

Galerie

Reference

↑ BRUINS, Eugéne. Encyklopedie teraristiky. Praha: Rebo Productios, 1999. str. 278-282
↑ http://www.biolib.cz/cz/taxon/id16257/

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu pralesničkovití na Wikimedia Commons
Taxon Dendrobatidae ve Wikidruzích

[1] BRUINS, Eugéne. Encyklopedie teraristiky. Praha: Rebo Productios, 1999. str. 278-282

[2] ttp://www.biolib.cz/cz/taxon/id16257/

[1]

[2]

@@ Řádek 17: / Řádek 17: @@
 == Popis ==
-Žijí v tropických pralesích Střední a Jižní Ameriky. Většina druhů pobývá na zemi, případně v pralesním podrostu několik metrů nad zemí, některé druhy v korunách stromů. Dosahují délky 1 až 6 cm, jsou štíhlé a pestře zbarvené, což upozorňuje na jejich jedovatost. Zbarvení a vzorování se liší u různých druhů, nemusí být stejné i v rámci jednoho druhu. Na špičkách prstů předních nohou mají malé polštářky sloužící jako přísavky.<ref>BRUINS, Eugéne. Encyklopedie teraristiky. Praha: Rebo Productios, 1999. str. 278-282</ref> Pralesničky jsou jedovaté, některé druhy více, některé měně. Mezi nejjedovatější patří žlutě zbarvená pralesnička strašná (''Phyllobates terribils'') a pralesnička dvoubarvá (''Phyllobates bicolor''). Uvádí se, že jed z jedné žáby aplikovaný injekčně může usmrtit až tisíc myší. Amazonští [[indiánské kmeny|indiáni]], například [[Yanomamo|Janomamové]] jejich jedem natírají šípy k lovu.<ref>http://www.biolib.cz/cz/taxon/id16257/</ref>, z toho pochází starší označení celé skupiny - '''šípové žáby'''. Jed pralesničky barvířské používali někteří amazonští Indiáni, zejména [[Tupinambové]], k přebarvování peří papoušků. Pokud se ranky po vytrhaných perech potřou silně zředěným jedem, naroste ptákovi oranžové nebo žluté peří namísto zeleného. Tato technika se označuje jako ''tapiragé''.{{doplňte zdroj}}
+Žijí v tropických pralesích Střední a Jižní Ameriky. Většina druhů pobývá na zemi, případně v pralesním podrostu několik metrů nad zemí, některé druhy v korunách stromů. Dosahují délky 1 až 6 cm, jsou štíhlé a pestře zbarvené, což upozorňuje na jejich jedovatost. Zbarvení a vzorování se liší u různých druhů, nemusí být stejné i v rámci jednoho druhu. Na špičkách prstů předních nohou mají malé polštářky sloužící jako přísavky.<ref>BRUINS, Eugéne. Encyklopedie teraristiky. Praha: Rebo Productios, 1999. str. 278-282</ref> Pralesničky jsou jedovaté, některé druhy více, některé měně. Mezi nejjedovatější patří žlutě zbarvená [[pralesnička strašná]] (''Phyllobates terribils'') a [[pralesnička dvoubarvá]] (''Phyllobates bicolor''). Uvádí se, že jed z jedné žáby aplikovaný injekčně může usmrtit až tisíc myší. Amazonští [[indiánské kmeny|indiáni]], například [[Yanomamo|Janomamové]] jejich jedem natírají šípy k lovu<ref>http://www.biolib.cz/cz/taxon/id16257/</ref>, z toho pochází starší označení celé skupiny – '''šípové žáby'''. Jed [[Pralesnička barvířská|pralesničky barvířské]] používali někteří amazonští Indiáni, zejména [[Tupinambové]], k přebarvování peří papoušků. Pokud se ranky po vytrhaných perech potřou silně zředěným jedem, naroste ptákovi oranžové nebo žluté peří namísto zeleného. Tato technika se označuje jako ''tapiragé''.{{doplňte zdroj}}
 == Podřízené taxony ==