Kagan: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy |
Citační šablona, odkazy, redukce SČ, portály |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Různé významy}} |
{{Různé významy}} |
||
'''Kagan''' ({{Vjazyce2|zh|可汗}}, {{Vjazyce2|ko|가한}}, {{Vjazyce2|hu|kagán}}, {{Vjazyce2|mn|ᠬᠠᠭᠠᠨ}}, {{Vjazyce2|fa|خاقان}}, [[Pchin-jin|pinyin]] kèhán, {{Vjazyce2|ru|каган}}, [[Staroturečtina|staroturecky]] kaɣan, {{Vjazyce2|tr|kağan}}) – ''Ka gan'', ''Ka chan'', ''Cha khan'' – ''Velký chán'' též ''Král králů'' je turkické označení panovníka státního útvaru zvaného [[kaganát]]. Titul kagan je ekvivalentem [[císař]]e. Manželka kagana se nazývá [[katun]]. Další nižší představitelé z aristokracie jsou [[kapkan]], [[Tarkan (titul)|tarkan]] a [[jugur]] ([[kněz]]). Na českém území se vyskytoval [[Hunové|hunský]] kagan [[Attila]] a [[Avaři|avarský]] kagan [[Bajan I.|Bajan]]. Jako kagani se titulovala, pod vlivem sousedních [[Chazaři|Chazarů]], také [[Kyjevská Rus|kyjevská]] [[Kníže|knížata]], a to až do poloviny |
'''Kagan''' ({{Vjazyce2|zh|可汗}}, {{Vjazyce2|ko|가한}}, {{Vjazyce2|hu|kagán}}, {{Vjazyce2|mn|ᠬᠠᠭᠠᠨ}}, {{Vjazyce2|fa|خاقان}}, [[Pchin-jin|pinyin]] kèhán, {{Vjazyce2|ru|каган}}, [[Staroturečtina|staroturecky]] kaɣan, {{Vjazyce2|tr|kağan}}) – ''Ka gan'', ''Ka chan'', ''Cha khan'' – ''Velký chán'' též ''Král králů'' je turkické označení panovníka státního útvaru zvaného [[kaganát]]. Titul kagan je ekvivalentem [[císař]]e. Manželka kagana se nazývá [[katun]]. Další nižší představitelé z aristokracie jsou [[kapkan]], [[Tarkan (titul)|tarkan]] a [[jugur]] ([[kněz]]). Na českém území se vyskytoval [[Hunové|hunský]] kagan [[Attila]] a [[Avaři|avarský]] kagan [[Bajan I.|Bajan]]. Jako kagani se titulovala, pod vlivem sousedních [[Chazaři|Chazarů]], také [[Kyjevská Rus|kyjevská]] [[Kníže|knížata]], a to až do poloviny 11. století. Posledním [[kyjev]]ským vládcem, který tento titul používal, byl [[Jaroslav I. Moudrý|Jaroslav I. Moudrý]]. V této době (11.–12. století) pojem kagan postupně mizí a jeho význam ([[císař]]) je později sloučen s výrazem [[chán]] ([[král]]). Nejznámějším a nejmocnějším kaganem je bezesporu [[Čingischán]]. |
||
== |
== Literatura == |
||
* {{Citace monografie |
|||
Bednaříková J., Homola A., Měřínský Z.: ''Stěhování národů a východ Evropy'', Praha, Nakladatelství Vyšehrad, 2005, {{ISBN|80-7021-787-1}} |
|||
| příjmení = Bednaříková |
|||
| jméno = Jarmila |
|||
| odkaz na autora = Jarmila Bednaříková |
|||
| příjmení2 = Homola |
|||
| jméno2 = Aleš |
|||
| příjmení3 = Měřínský |
|||
| jméno3 = Zdeněk |
|||
| odkaz na autora3 = Zdeněk Měřínský |
|||
| titul = Stěhování národů a Východ Evropy. Byzanc, Slované, Arabové |
|||
| vydavatel = Vyšehrad |
|||
| místo = Praha |
|||
| rok = 2006 |
|||
| počet stran = 557 |
|||
| isbn = 80-7021-787-1 |
|||
}} |
|||
== Související články == |
== Související články == |
||
* [[Seznam mongolských chánů]] |
* [[Seznam mongolských chánů]] |
||
* [[Chán]] |
|||
{{Portály|Středověk}} |
|||
* [[Čingischán]] |
|||
[[Kategorie:Panovníci podle titulů]] |
[[Kategorie:Panovníci podle titulů]] |
||
Verze z 26. 6. 2020, 09:11
Kagan (čínsky 可汗, korejsky 가한, maďarsky kagán, mongolsky ᠬᠠᠭᠠᠨ, persky خاقان, pinyin kèhán, rusky каган, staroturecky kaɣan, turecky kağan) – Ka gan, Ka chan, Cha khan – Velký chán též Král králů je turkické označení panovníka státního útvaru zvaného kaganát. Titul kagan je ekvivalentem císaře. Manželka kagana se nazývá katun. Další nižší představitelé z aristokracie jsou kapkan, tarkan a jugur (kněz). Na českém území se vyskytoval hunský kagan Attila a avarský kagan Bajan. Jako kagani se titulovala, pod vlivem sousedních Chazarů, také kyjevská knížata, a to až do poloviny 11. století. Posledním kyjevským vládcem, který tento titul používal, byl Jaroslav I. Moudrý. V této době (11.–12. století) pojem kagan postupně mizí a jeho význam (císař) je později sloučen s výrazem chán (král). Nejznámějším a nejmocnějším kaganem je bezesporu Čingischán.
Literatura
- BEDNAŘÍKOVÁ, Jarmila; HOMOLA, Aleš; MĚŘÍNSKÝ, Zdeněk. Stěhování národů a Východ Evropy. Byzanc, Slované, Arabové. Praha: Vyšehrad, 2006. 557 s. ISBN 80-7021-787-1.