Stavovský stát: Porovnání verzí
mBez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 7: | Řádek 7: | ||
== Stavovský stát v současnosti == |
== Stavovský stát v současnosti == |
||
Alternativní pojetí stavovského státu pro naši dobu může představovat tzv.stavovská demokracie, jde o takový stát, kde neexistují [[Politická strana|politické strany]] ([[liberální demokracie]]), kde [[Zákonodárná moc|zákonodárná]], výkonná i soudní moc je zachována, [[Bikameralismus|dvoukomorový]] [[Parlament]] také, v něm by zasedali zástupci jednotlivých [[Stavy|stavů]] - [[Sociální třída|tříd]], a zástupci svých zemí (ve stavovském státě jsou to země [[Čechy]], [[Morava]], [[České Slezsko|Slezsko]] a hlavní město [[Praha]]). Byly by obnoveny [[Česko-moravská hranice|zemské hranice]] a zrušeny [[Kraje v Česku|kraje]], [[Okres|okresy]] by zůstaly zachovány. Šlo by o tzv.[[Prezidentská republika|prezidentskou republiku]]. Vizi takového státu, tzv. České spolkové republiky, popsal Mgr.Ladislav Malý ve své knize "STAVOVSKÝ STÁT. Stavovská demokracie jako řešení současné krize"<ref>[http://knihyabb.cz/index.php?id_product=2&id_product_attribute=0&rewrite=blouse&controller=product STAVOVSKÝ STÁT. Stavovská demokracie jako řešení současné krize.], knihyabb.cz</ref>, kterou vydalo nakladatelství KnihyABB. |
|||
Alternativní pojetí stavovského státu pro naši dobu může představovat tzv.stavovská demokracie, jde o takový stát, kde neexistují politické strany (parlamentní liberalismus), nicméně zákonodárná, exekutivní i výkonná moc je zachována.{{Pahýl}} |
|||
== Reference == |
|||
<references /> |
|||
== Externí odkazy == |
|||
[https://stavovskystat.cz/ Stavovskýstát.cz]{{Pahýl}} |
|||
{{Autoritní data}} |
{{Autoritní data}} |
||
Verze z 24. 5. 2019, 10:12
Stavovský stát je forma monarchie, v níž je státní moc rozdělena mezi panovníka a sněm, v němž zasedají zástupci jednotlivých stavů, tj. zpravidla vyšší (panstvo) a nižší (rytířstvo) šlechty, královských měst (měšťané) a duchovenstva (klérus, kněží). Panovník je vnímán především jako reprezentant státu a vrchní velitel vojsk. Zemský sněm má zákonodárnou moc, právo na svolání zemské hotovosti (armády) a volí panovníka.
Země Koruny české
Silný vliv v zemích Koruny české získaly stavy v 2. polovině 15. století za vlády Vladislava Jagellonského, který měl jako český král jen omezenou suverenitu. Jednotlivé země vlastní autonomní zemské sněmy. Zasedali v nich zástupci šlechty a královských měst, nikoliv však církve. Rozhodnutí sněmů se stávala zákonem a byla zapisována do zemských desek.
Habsburkové po roce 1526 postavení panovníka posílili, a to hlavně díky nejednotnosti a vzájemné svárlivosti českých a moravských stavů. Poražením stavovského povstání v roce 1620 byly Ferdinandem II. provedeny kroky k omezení moci stavů a zavedení absolutismu. To bylo v roce 1627 v Čechách zakotveno zákonem (Obnovené zřízení zemské) a o rok později i na Moravě.
Stavovský stát v současnosti
Alternativní pojetí stavovského státu pro naši dobu může představovat tzv.stavovská demokracie, jde o takový stát, kde neexistují politické strany (liberální demokracie), kde zákonodárná, výkonná i soudní moc je zachována, dvoukomorový Parlament také, v něm by zasedali zástupci jednotlivých stavů - tříd, a zástupci svých zemí (ve stavovském státě jsou to země Čechy, Morava, Slezsko a hlavní město Praha). Byly by obnoveny zemské hranice a zrušeny kraje, okresy by zůstaly zachovány. Šlo by o tzv.prezidentskou republiku. Vizi takového státu, tzv. České spolkové republiky, popsal Mgr.Ladislav Malý ve své knize "STAVOVSKÝ STÁT. Stavovská demokracie jako řešení současné krize"[1], kterou vydalo nakladatelství KnihyABB.