Elektrifikace: Porovnání verzí
Uvádím obec, která byla elektrifikována po roce 1955 (Hrčava). Jsem pamětník a v obecní kronice Horažďovické Lhoty str. 46 je o tom zápis. Je možné, že úplná elektrifikace ČR byla dokončena ještě později. značka: editace z Vizuálního editoru |
m →Elektrifikace železničních tratí: Formátování čísel (oddělovač tisíců, nedělitelné mezery). |
||
Řádek 37: | Řádek 37: | ||
* střídavá 15 kV, 16,7 Hz ([[železniční trať Znojmo - Retz|Znojmo – Šatov – Retz]], jedna z posledních elektrifikovaných tratí, elektrifikace proběhla v letech [[2008]]–[[2009]],<ref>http://www.zelpage.cz/zpravy/5299 Elektrifikace traťového úseku Šatov - Znojmo</ref> navazuje na rakouskou proudovou soustavu 15 kV, 16,7 Hz, dříve 16 <sup>2</sup>/<sub>3</sub> Hz).<ref>[http://www.szdc.cz/modernizace-drahy/prehled-staveb/op-doprava/satov-znojmo.html Elektrizace traťového úseku vč. PEÚ Šatov – Znojmo, údaje o stavbě na stránkách SŽDC]</ref> |
* střídavá 15 kV, 16,7 Hz ([[železniční trať Znojmo - Retz|Znojmo – Šatov – Retz]], jedna z posledních elektrifikovaných tratí, elektrifikace proběhla v letech [[2008]]–[[2009]],<ref>http://www.zelpage.cz/zpravy/5299 Elektrifikace traťového úseku Šatov - Znojmo</ref> navazuje na rakouskou proudovou soustavu 15 kV, 16,7 Hz, dříve 16 <sup>2</sup>/<sub>3</sub> Hz).<ref>[http://www.szdc.cz/modernizace-drahy/prehled-staveb/op-doprava/satov-znojmo.html Elektrizace traťového úseku vč. PEÚ Šatov – Znojmo, údaje o stavbě na stránkách SŽDC]</ref> |
||
Z celkem 9 487 |
Z celkem 9 487 km železničních tratí, které v roce [[2013]] provozoval český státní provozovatel [[Správa železniční dopravní cesty]], bylo 1 907 km dvoukolejných nebo vícekolejných, 7 557 km jednokolejných, elektrizovaných bylo 3 078 km (tj. necelá třetina), z toho 1 774 km stejnosměrnou soustavou (3 kV a 1,5 kV) a 1 305 km soustavou 25 kV 50 Hz.<ref name="Prohlášení 2013"/> |
||
Mezi pevná trakční zařízení patří: |
Mezi pevná trakční zařízení patří: |
Verze z 30. 4. 2019, 02:06
Elektrifikace je proces úpravy nebo změny podstaty systému tak, aby ke své činnosti využíval elektrickou energii, nebo také plošné rozšíření používání elektrického proudu,[1] resp. elektrické sítě.[2] Obdobně utvořeným slovem je např. plynofikace.
Tímto pojmem se označuje zejména budování potřebné infrastruktury pro zásobování domů a továren elektrickou energií. Pro zavádění elektrické trakce na železnici[3] se v české praxi často používá slovo elektrizace.
K elektrifikaci měst a obcí v Česku docházelo především před koncem 19. století a v první polovině 20. století.
Poslední elektrifikovanou obcí na území České republiky se udává obec Hrčava (okres Frýdek-Místek)[4] v roce 1955. Avšak podle obecní kroniky byla Horažďovická Lhota elektrifikována v dubnu 1958.
Elektrifikace železničních tratí
Elektrifikace železničních tratí[5] je proces, kdy je železniční trať vybavována pevnými trakčními zařízeními, která slouží pro napájení hnacích vozidel elektrickou energií. Trať, která je těmito prvky vybavena, se nazývá elektrifikovaná trať.
Elektrifikace (elektrizace) železničních tratí v České republice
V české technické praxi se pro elektrifikaci železničních tratí často používá specifický výraz elektrizace (používal jej zakladatel české technické normalizace Vladimír List[6], je přítomen v názvu národního podniku Elektrizace železnic, založeného v roce 1954, užívá se v některých dokumentech SŽDC[7]).
Na železnici v České republice se používají následující proudové soustavy:[8]
- stejnosměrná 3 kV
- střídavá 25 kV, 50 Hz,
okrajově se zde používá též
- stejnosměrná 1,5 kV (Tábor – Bechyně, první elektrifikovaná trať na území dnešní ČR[9])
- střídavá 15 kV, 16,7 Hz (Znojmo – Šatov – Retz, jedna z posledních elektrifikovaných tratí, elektrifikace proběhla v letech 2008–2009,[10] navazuje na rakouskou proudovou soustavu 15 kV, 16,7 Hz, dříve 16 2/3 Hz).[11]
Z celkem 9 487 km železničních tratí, které v roce 2013 provozoval český státní provozovatel Správa železniční dopravní cesty, bylo 1 907 km dvoukolejných nebo vícekolejných, 7 557 km jednokolejných, elektrizovaných bylo 3 078 km (tj. necelá třetina), z toho 1 774 km stejnosměrnou soustavou (3 kV a 1,5 kV) a 1 305 km soustavou 25 kV 50 Hz.[7]
Mezi pevná trakční zařízení patří:
- napájecí stanice, které jsou vybaveny elektrickým zařízením odpovídajícím příslušné napájecí soustavě
- u stejnosměrného napájení typicky – třífázový transformátor a můstkový usměrňovač
- u střídavého napájení typicky transformátor ve speciálním jednofázovém zapojení
- spínací stanice
- trakční (trolejové) vedení nebo napájecí (třetí) kolejnice.
Reference
- ↑ http://elektrika.cz/data/clanky/stejnosmerny-nebo-stridavy-proud-pocatky-elektrifikace
- ↑ http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/elektrifikace
- ↑ Příruční slovník naučný, díl I., Nakladatelství Československé akademie věd, Praha 1962
- ↑ http://www.duha.cz/duhove-cesty/11-kolo
- ↑ http://www.odbornecasopisy.cz/index.php?id_document=44573 (časopis Elektro 10/2011)
- ↑ LIST, Vladimír. Elektrická vozba I. Navrhování. Praha: Česká matice technická, 1949. 341 s. Kapitola Předmluva, s. 5.
- ↑ a b Prohlášení o dráze celostátní a regionální platné pro přípravu jízdního řádu 2013 a pro jízdní řád 2013 ve znění změny č. 1/2012 účinné od 1.7.2012 a změny č.2/2012 účinné od 1.7.2013
- ↑ Mapa SŽDC: Počty traťových kolejí, systémy trakčních proudových soustav a označení podle knižního jízdního řádu
- ↑ http://www.zelpage.cz/zpravy/7908
- ↑ http://www.zelpage.cz/zpravy/5299 Elektrifikace traťového úseku Šatov - Znojmo
- ↑ Elektrizace traťového úseku vč. PEÚ Šatov – Znojmo, údaje o stavbě na stránkách SŽDC