850
editací
m značka: editace z Vizuálního editoru |
|||
| datum vydání =
| datum přístupu = 21.2.2018
}}</ref> V Hessově zkoušce dává lité ETN nad 26 mm, Semtex ve stejné zkoušce 21 mm. [https://www.youtube.com/watch?v=Yddnl7mMBZw Lité ETN] a jeho [https://vimeo.com/181376662 směsi s hexogenem/pentritem] jsou nejvíce brizantní výbušninou, kterou lze jednoduše amatérsky připravit. Takové směsi mohou mít detonační tlak P<sub>cj</sub> okolo 320 kbar. Lité směsi s [[hexanitrát mannitolu|MHN]] mají vypočítaný P<sub>cj</sub> kolem 330 kbar, jejich příprava je ale lehce složitější (u MHN nelze jednoduše provést plnou nitraci do šestého stupně a tak jsou lité náložky v praxi slabší než ty s RDX).<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| datum vydání =
| datum přístupu = 3.3.2018
}}</ref> Nejsilnější vojenské výbušniny na bázi [[oktogen]]u mají P<sub>cj</sub>
ETN má kladnou kyslíkovou bilanci, protože na dokonalé spálení paliva v molekule stačí 11 atomů (molů) kyslíku a molekula si jich nese rovných 12. Přibližně lze tedy tvrdit, že detonace každého kilogramu ETN uvolní 55 g volného kyslíku (exploze nemusí nutně přesně sledovat naivní stechiometrii). ETN má tedy kyslíkovou bilanci + 5,5 %. K dosažení nulové kyslíkové bilance by bylo nutno přidat k ETN kolem 1,3 % oleje nebo kolem 4 % práškového hliníku (směsi s práškovým hliníkem mají jasnější záblesk). Pro dosažení tříštivého účinku je mnohem vhodnější využít lehce kladné kyslíkové bilance ve výše zmíněných litých směsích s pentritem nebo hexogenem, které naopak mají lehce až středně zápornou kyslíkovou bilanci.
|
editací