Gábes: Porovnání verzí
m Robot: parametry infoboxu přejmenovány; kosmetické úpravy |
|||
| Řádek 14: | Řádek 14: | ||
| rozloha = |
| rozloha = |
||
| počet obyvatel = 116323 |
| počet obyvatel = 116323 |
||
| |
| obyvatelé aktuální k = 2004 |
||
| hustota zalidnění = |
| hustota zalidnění = |
||
| nadmořská výška = 1 |
| nadmořská výška = 1 |
||
| psč = 6000 |
| psč = 6000 |
||
| telefonní předvolba = |
| telefonní předvolba = |
||
| starosta = Karim Kraïet |
| starosta = Karim Kraïet |
||
| administrativní dělení = |
| administrativní dělení = |
||
| etnické složení = |
| etnické složení = |
||
| náboženské složení = |
| náboženské složení = |
||
| web = |
| web = |
||
}} |
}} |
||
| Řádek 41: | Řádek 41: | ||
== Historie == |
== Historie == |
||
[[Soubor:Port gabes maree haute.jpg| |
[[Soubor:Port gabes maree haute.jpg|náhled|vlevo|Přístav na počátku 20. století]] |
||
Město založili Féničané jako obchodní středisko. Za římské nadvlády se stalo součástí provincie [[Tripolsko|Tropoliana]] a nazývalo se ''Tacapae''. Poprvé se o místě zmínil filosof [[Lucius Apuleius|Apuleius]] (125–180). V 5. století je zde doloženo sídlo biskupství a známi jsou i tehdejší tři biskupové Dulcitius, Servilius a Caius. V roce 1881 se Gábes stal součástí francouzského protektorátu. Před druhou světovou válkou byla mezi Gábesem a Madenine vybudována obranná [[Marethská linie]]. Roku 1940 město ovládli Němci. V letech 1942–1943 silně poškozeno při bojích mezi německou, anglickou a francouzskou armádou. Velkou povodní bylo město poškozeno roku 1962. V roce 2003 vznikla místní univerzita ''Université de Gabès''. |
Město založili Féničané jako obchodní středisko. Za římské nadvlády se stalo součástí provincie [[Tripolsko|Tropoliana]] a nazývalo se ''Tacapae''. Poprvé se o místě zmínil filosof [[Lucius Apuleius|Apuleius]] (125–180). V 5. století je zde doloženo sídlo biskupství a známi jsou i tehdejší tři biskupové Dulcitius, Servilius a Caius. V roce 1881 se Gábes stal součástí francouzského protektorátu. Před druhou světovou válkou byla mezi Gábesem a Madenine vybudována obranná [[Marethská linie]]. Roku 1940 město ovládli Němci. V letech 1942–1943 silně poškozeno při bojích mezi německou, anglickou a francouzskou armádou. Velkou povodní bylo město poškozeno roku 1962. V roce 2003 vznikla místní univerzita ''Université de Gabès''. |
||
== Průmysl == |
== Průmysl == |
||
Gábes je jedním z největších průmyslových center v Tunisku. Dominuje zde především chemický průmysl. Velké množství továren má negativní dopad na čistotu vody v Gábeském zálivu, a okolí je proto málo vyhledáváno turisty. Tuniská vláda se v posledních letech snaží o snížení znečištění. Okolo města je oáza s 500 000 [[datlovník]]y a ovocnými stromy, např. [[granátovník]]y. Pěstuje se zde i [[Henna bílá|henna]]. |
Gábes je jedním z největších průmyslových center v Tunisku. Dominuje zde především chemický průmysl. Velké množství továren má negativní dopad na čistotu vody v Gábeském zálivu, a okolí je proto málo vyhledáváno turisty. Tuniská vláda se v posledních letech snaží o snížení znečištění. Okolo města je oáza s 500 000 [[datlovník]]y a ovocnými stromy, např. [[granátovník]]y. Pěstuje se zde i [[Henna bílá|henna]]. |
||
== Doprava == |
== Doprava == |
||
[[Soubor:Façades de la gare de chemin de fer de Gabès.JPG| |
[[Soubor:Façades de la gare de chemin de fer de Gabès.JPG|náhled|vlevo|Železniční stanice]] |
||
Východně od města bylo 4. června 2008 pro civilní lety otevřeno bývalé vojenské letiště ''Aéroport de Gabès-Matmata'' s kapacitou 200 000 cestujících ročně. V provozu je jediná linka do hlavního města [[Tunis]]u. Po dobudování letiště se počítá i s mezinárodním provozem. V Gábesu končí úzkorozchodná železnice o šířce 1000 mm a je nejbližší tuniskou železniční stanicí od [[Libye|libyjských]] hranic. Je plánována výstavba železnice až do libyjského pohraničního města Ras Ajdir, čímž by byla propojena libyjská a tuniská železniční síť. Přístav slouží k vývozu surovin a k rybolovu, který se zaměřuje na lov tuňáků. |
Východně od města bylo 4. června 2008 pro civilní lety otevřeno bývalé vojenské letiště ''Aéroport de Gabès-Matmata'' s kapacitou 200 000 cestujících ročně. V provozu je jediná linka do hlavního města [[Tunis]]u. Po dobudování letiště se počítá i s mezinárodním provozem. V Gábesu končí úzkorozchodná železnice o šířce 1000 mm a je nejbližší tuniskou železniční stanicí od [[Libye|libyjských]] hranic. Je plánována výstavba železnice až do libyjského pohraničního města Ras Ajdir, čímž by byla propojena libyjská a tuniská železniční síť. Přístav slouží k vývozu surovin a k rybolovu, který se zaměřuje na lov tuňáků. |
||
== Turistika == |
== Turistika == |
||
[[Soubor:Gabès Jarah souq(js)6.jpg| |
[[Soubor:Gabès Jarah souq(js)6.jpg|náhled|Trh]] |
||
V okolí města jsou pláže. Turisté nejraději navštěvují ty jižně od města při cestě na ostrov [[Džerba]]. Nejznámější jsou ''Lemawa'' a ''Lemaya''. Tuniská vláda chce v příštích letech vybudovat turistická střediska. Gábes je vhodným výchozím bodem k výletů do vnitrozemí a pouště. Nejnavštěvovanějším místem v okolí je 40 km vzdálená [[Matmata]]. Gábeská oáza byla v roce 2008 jako unikátní ekosystém v pouštním prostředí navržena na seznam [[Světové dědictví|Světového dědictví]] UNESCO.<ref>{{Citace elektronické monografie |
V okolí města jsou pláže. Turisté nejraději navštěvují ty jižně od města při cestě na ostrov [[Džerba]]. Nejznámější jsou ''Lemawa'' a ''Lemaya''. Tuniská vláda chce v příštích letech vybudovat turistická střediska. Gábes je vhodným výchozím bodem k výletů do vnitrozemí a pouště. Nejnavštěvovanějším místem v okolí je 40 km vzdálená [[Matmata]]. Gábeská oáza byla v roce 2008 jako unikátní ekosystém v pouštním prostředí navržena na seznam [[Světové dědictví|Světového dědictví]] UNESCO.<ref>{{Citace elektronické monografie |
||
| titul = Oasis de Gabès |
| titul = Oasis de Gabès |
||
| Řádek 59: | Řádek 59: | ||
| url = http://whc.unesco.org/en/tentativelists/5386/ |
| url = http://whc.unesco.org/en/tentativelists/5386/ |
||
| jazyk = francouzsky |
| jazyk = francouzsky |
||
}}</ref> V oáze je okolo 150{{Fakt/dne|20180721170844|}} s kapacitou 650 litrů vody za sekundu. |
}}</ref> V oáze je okolo 150{{Fakt/dne|20180721170844|}} s kapacitou 650 litrů vody za sekundu. |
||
== Osobnosti == |
== Osobnosti == |
||
V Gábesu se narodili izraelští politici [[Avraham Ti'ar]] a [[Silvan Šalom]]. |
V Gábesu se narodili izraelští politici [[Avraham Ti'ar]] a [[Silvan Šalom]]. |
||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
Verze z 14. 11. 2018, 12:28
| Gábes قابس Qābis | |
|---|---|
 Mešita Jarah | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 33°52′53″ s. š., 10°5′54″ v. d. |
| Nadmořská výška | 1 m n. m. |
| Stát |  Tunisko |
  Gábes | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 116 323 (2004) |
| Správa | |
| Starosta | Karim Kraïet |
| PSČ | 6000 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Gábes[1] (v anglickém přepisu Gabès, arabsky قابس Qābis)[2] je tuniské město a sídlo stejnojmenného guvernorátu a přístav na pobřeží Středozemního moře u Gábeského zálivu, asi 110 km jihozápadně od Sfaxu a 60 km západně od ostrova Džerba. V roce 2004 zde žilo přes 116 000 obyvatel a bylo tak šestým největším tuniským městem.
Historie
Město založili Féničané jako obchodní středisko. Za římské nadvlády se stalo součástí provincie Tropoliana a nazývalo se Tacapae. Poprvé se o místě zmínil filosof Apuleius (125–180). V 5. století je zde doloženo sídlo biskupství a známi jsou i tehdejší tři biskupové Dulcitius, Servilius a Caius. V roce 1881 se Gábes stal součástí francouzského protektorátu. Před druhou světovou válkou byla mezi Gábesem a Madenine vybudována obranná Marethská linie. Roku 1940 město ovládli Němci. V letech 1942–1943 silně poškozeno při bojích mezi německou, anglickou a francouzskou armádou. Velkou povodní bylo město poškozeno roku 1962. V roce 2003 vznikla místní univerzita Université de Gabès.
Průmysl
Gábes je jedním z největších průmyslových center v Tunisku. Dominuje zde především chemický průmysl. Velké množství továren má negativní dopad na čistotu vody v Gábeském zálivu, a okolí je proto málo vyhledáváno turisty. Tuniská vláda se v posledních letech snaží o snížení znečištění. Okolo města je oáza s 500 000 datlovníky a ovocnými stromy, např. granátovníky. Pěstuje se zde i henna.
Doprava
Východně od města bylo 4. června 2008 pro civilní lety otevřeno bývalé vojenské letiště Aéroport de Gabès-Matmata s kapacitou 200 000 cestujících ročně. V provozu je jediná linka do hlavního města Tunisu. Po dobudování letiště se počítá i s mezinárodním provozem. V Gábesu končí úzkorozchodná železnice o šířce 1000 mm a je nejbližší tuniskou železniční stanicí od libyjských hranic. Je plánována výstavba železnice až do libyjského pohraničního města Ras Ajdir, čímž by byla propojena libyjská a tuniská železniční síť. Přístav slouží k vývozu surovin a k rybolovu, který se zaměřuje na lov tuňáků.
Turistika
6.jpg)
V okolí města jsou pláže. Turisté nejraději navštěvují ty jižně od města při cestě na ostrov Džerba. Nejznámější jsou Lemawa a Lemaya. Tuniská vláda chce v příštích letech vybudovat turistická střediska. Gábes je vhodným výchozím bodem k výletů do vnitrozemí a pouště. Nejnavštěvovanějším místem v okolí je 40 km vzdálená Matmata. Gábeská oáza byla v roce 2008 jako unikátní ekosystém v pouštním prostředí navržena na seznam Světového dědictví UNESCO.[3] V oáze je okolo 150[zdroj?] s kapacitou 650 litrů vody za sekundu.
Osobnosti
V Gábesu se narodili izraelští politici Avraham Ti'ar a Silvan Šalom.
Odkazy
Reference
- ↑ BERÁNEK, Tomáš, et al. Index českých exonym: standardizované podoby, varianty = List of Czech exonyms: standardized forms, variants. 2., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2011. 133 s. (Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR). ISBN 978-80-86918-64-8. S. 31, 107.
- ↑ Index českých exonym. 2. vyd. Praha: Český úřad měřičský a katastrální, 2011. 133 s. ISBN 978-80-86918-64-8. S. 31.
- ↑ Oasis de Gabès [online]. UNESCO [cit. 2014-11-30]. Dostupné online. (francouzsky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Gábes na Wikimedia Commons - Gabes na stránkách Tunisko.net
