Džerba

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o ostrově v Tunisku. O řece v Jakutsku pojednává článek Džerba (řeka).
Džerba
جربة (arabština)
Satelitní snímek ostrova
Satelitní snímek ostrova
vypnuto
LokalizaceStředozemní moře, Malá Syrta
StátTuniskoTunisko Tunisko
Topografie
Rozloha520 km²
Zeměpisné souřadnice
Osídlení
Největší sídloHoumt Souk
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Džerba: Svědectví o vzoru osídlení ostrovního území
Světové dědictví UNESCO
Smluvní státTuniskoTunisko Tunisko
Typkulturní dědictví
Kritériumv
Odkaz1640 (anglicky)
Zařazení do seznamu
Zařazení2023 (45. zasedání)

Džerba (arabsky جربة‎, rozšířená forma přepisu z francouzštiny také Djerba) je ostrov ve Středozemním moři, který patří Tunisku a má rozlohu 520 km². Jedná se o největší ostrov severní Afriky. Žije zde přibližně 176 tisíc. Hlavním městem Džerby je Houmt Souk s 75 tisíci obyvateli. Je jedním z mála míst v Tunisku, kde se stále mluví berbersky.

Na ostrově se nachází mezinárodní letiště. Z pevniny je možné se na ostrov dostat trajektem nebo po nasypané hrázi dlouhé cca 7 km, která stojí na starých základech vybudovaných Kartáginci a Římany.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Osídlení ostrova sahá až do období neolitu. V průběhu dějin se zde vystřídala řada civilizací, národů - mimi jiné Kartáginci, Řekové, Římané, Židé, Berbeři, Arabové, Francouzi.

V roce 2023 byla část ostrova zapsána na seznam světového dědictví UNESCO pod názvem „Džerba: Svědectví o vzoru osídlení ostrovního území“. Památka UNESCO sestává z řady mešit, ale i synagogy el-Ghriba a křesťanského chrámu, několika vesnic. Důvodem zápisu na seznam UNESCO je jedinečnost místa spočívající ve svědectví vzoru osídlení, který se na ostrově Džerba vyvinul kolem 9. století n. l. uprostřed polosuchého prostředí s nedostatkem vody. Nízká hustota osídlení byla jeho klíčovou charakteristikou: zahrnovala rozdělení ostrova na drobnější celky, seskupené dohromady, které byly ekonomicky soběstačné, propojené navzájem a s náboženskými a obchodními místy ostrova prostřednictvím složité sítě silnic. Charakteristické lidské osídlení Džerby, které je výsledkem směsice environmentálních, sociokulturních a ekonomických faktorů, ukazuje, jak místní lidé přizpůsobili svůj životní styl podmínkám jejich přírodního prostředí s nedostatkem vody.

Synagoga el-Ghriba je jedna ze dvou desítek synagog, které sloužily věřícím na ostrově Džerba až do poloviny 20. století. El-Ghriba je nejznámější z nich a zároveň je nejstarší synagogou v oblasti severní Afriky.

Podnebí[editovat | editovat zdroj]

Pro ostrov je charakteristické horké aridní podnebí, částečně i horké semiaridní podnebí (dle Köppenovy klasifikace podnebí).

Ostrov je nadměrně slunečný (až 320 dní v roce). Léta jsou horká, s průměrnou teplotou 28 °C, a mají dlouhý dozvuk, až do října, který je stále velmi příjemný, s denními teplotami kolem 27 °C, resp. 20 °C v noci. Zimy jsou mírné, noční teploty v nejchladnější části klesají k 5 °C, denní se pohybují mezi 13-18 °C. Jara jsou prosluněná, otepluje se zlehka, denní teploty postupně stoupají nad 20 °C, a k hranici 30 °C se přibližují až v květnu či červnu. Pouze v březnu se ojediněle vyskytují horké větry Jugo, vanoucí ze Sahary, přinášející písečné bouře a teploty na tuto dobu neobvyklých 35 °C.

Celé území ostrova je pokryto více než milionem datlových palem. Pěstují se zde hlavně olivy, granátová jablka, mandle, datle, opuncie a další plodiny.

Turismus[editovat | editovat zdroj]

Džerba láká turisty svými písečnými plážemi a vlídným počasím. Je oblíbeným cílem Francouzů, Němců, Italů i Čechů. Turisticky významné je především východní a severovýchodní pobřeží v blízkosti vesnice Midoun. Turisty sem láká také fakt, že v roce 1977 byly ve městě Ajim umístěny exteriéry Mos Eisley z prvních Hvězdných válek.

Na východním výběžku ostrova poblíž majáku na mysu Taguermes se rozkládá tzv. park Explore Djerba, který je složen ze tří částí – muzea, parku historických řemesel a výzkumné stanice na pozorování krokodýlů nilských. Údajně zde je chováno na 400 krokodýlů.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]