Bill of Rights (1689): Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 311 bajtů ,  před 4 lety
wikifikace
m (přidání textu do článku na Wikipedii)
(wikifikace)
}}
 
'''Bill of Rights 1689''' (Listina práv) je anglický právní dokument vydaný parlamentem, zabývajícízabývá se ústavními záležitostmi a stanovuje některéněkterá základní občanská práva.
 
== Historie ==
Vydání tohoto dokumentu bylo reakcí na pokus [[Jakub II. Stuart|Jakuba II. Stuarta]], který nastoupil na anglický trůn 16.2.1685, omezit v zemi [[protestantismus]] a posílit [[Katolicismus|katolickou víru]]. Jakub dokonce tajně konvertoval ke katolické víře, což v protestantské [[Anglie|Anglii]] vedlo až k politické krizi. V březnu roku 1679 požádal [[Karel II. Stuart|Karel II.]] ( korunován 23.4.1661) Jakuba II. aby opustil zemi. O měsíc později byl parlamentní opozicí schválen zákon o zbavení nástupnických práv Jakuba II. tzv. ''Exclusion Bill''. TatoTento stav, označovaný jako ''vylučovací krize'', trvalatrval do roku 1681 a bylabyl ukončenaukončen rozpuštěním parlamentu. Tím zůstala nástupnická práva Jakuba II. neporušena a zdálo se, že krize skončila Jakubovým vítězstvím. V květnu 1688 vydal Jakub II. ''Deklaraci o náboženské shovívavosti'', kterou anglikánská církev prohlásila za nezákonnou. ObrátilaJakubova opozice se obrátila na nizozemského místodržícího [[Vilém III. Oranžský|Viléma III. Oranžského]], Jakubova synovce, s žádostí o intervenci. Vilém se vylodil v zátoce [[Torbay]] a táhl na [[Londýn|Londýn.]] 18. prosince 1688 opustil Jakub LondýnII. své sídlo a o týden později přistál ve [[Francie|Francii.]] V lednu 1669 parlamen vydal deklaraci, podlev níž vyhodnotil Jakubův útěk jako [[Abdikace|abdikaci]]. Definitivní konec snah o opětovné získánzískání anglického trůnu učinila porážka jeho porážka v bitvě na řece Boyne v červenci 1690. <ref>{{Citace monografie
<ref>{{Citace monografie
| příjmení1 = Jůzlová
| jméno1 = Jana
| edice = Universum}}</ref>
== Bill of Rights ==
Zákon byl podepsaný roku 1689 anglickým králem [[Vilém III. Oranžský|Vilémem III. Oranžským]] a jeho manželkou [[Marie II. Stuartovna|Marií II. Stuartovnou]], královnou Anglie, [[Skotsko|Skotska]] a [[Irsko|Irska]]. Dokument byl podepsán dne 16. prosince 1689 a je přepracováním zákonné formy ''Deklarace práv'' předložené parlamentem Vilému III. a MariíMarii II. v únoru 1689. Deklarace práv je dokument, kterýpopisující podrobněji popisuje nespravedlnosti spáchané anglickým králem Jakubem II. a specifikuje práva, na která by měli mít nárok všichni občané Anglie a která by měli všichni angličtí monarchové dodržovat. Anglický parlament četl tento dokument nahlas Vilémovi a Marii (dceři nepřítomného Jakuba II.) dne 6. února 1689, kdy jim byla formálně nabídnuta společná vláda i když to nebylo podmínkou přijet, ačkoli to nebylo podmínkou jejich přijetí. Deklarace byla taktickým kompromisem mezi stranami [[Whigové|Whig]], kteří podporovali [[Konstituční monarchie|konstituční monarchii]] a [[Toryové|Tory]], kteří obhajovali ústavní [[monarchismus]] a [[absolutismus]]. Ve [[Spojené království|Spojeném království]] je ''Listina práv'' podepřena dokumantem [[Magna charta libertatum|Magna Charta]], zákonem [[Habeas corpus|Habeas Corpus 1679]] a zákony parlamentu z roku 1911 a 1949. Jsou to jedny ze základních dokumentů neokódované britské ústavy. Samostatný, ale podobný dokument platí ve Skotsku. Listina práv 1689 byla jednou z inspirací pro základy amerického právního řádu. Vedle zákona o urovnání z roku 1701 je ''Bill of Rights 1689'' stále platný ve všech státech [[Commonwealth|Commonwealthu]].
Ve Spojeném království je Listina práv podepřena dokumantem Magna Charta, zákonem Habeas Corpus 1679 a zákony parlamentu z roku 1911 a 1949 jako některé ze základních dokumentů neokódované britské ústavy. Samostatný, ale podobný dokument platí ve Skotsku. Listina práv 1689 byla jednou z inspirací pro zákady amerického právního řádu.
Vedle zákona o urovnání z roku 1701 je ''Bill of Rights 1689'' stále platný ve všech státech Commonwealthu.
 
== Reference ==

Navigační menu