Výbojka: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m detail
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
Roboti
1 716 378 editací
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
Řádek 8: Řádek 8:
Kromě výbojek určených jako osvětlovací existují výbojky usměrňovací určené k usměrňování střídavého proudu. Jedná se o skleněnou baňku, či v případě větších výbojek o kovovou komoru, vyplněnou inertním plynem (s případnou příměsí par kovového prvku), ve které je izolovaně umístěná žhavá katoda a studená anoda. Obě elektrody jsou vyvedeny skrz baňku ven ke kontaktům na [[Patice|patici]]. Katodu tvoří nejčastěji silný [[wolfram]]ový drát (žhavený z pomocného zdroje) pokrytý speciální směsí oxidů alkalických prvků schopných emise elektronů (oxidem barnatým, vápenatým a strontnatým). Anoda je buď z uhlíku, niklu, oceli nebo ji tvoří přímo kovová stěna výbojky.
Kromě výbojek určených jako osvětlovací existují výbojky usměrňovací určené k usměrňování střídavého proudu. Jedná se o skleněnou baňku, či v případě větších výbojek o kovovou komoru, vyplněnou inertním plynem (s případnou příměsí par kovového prvku), ve které je izolovaně umístěná žhavá katoda a studená anoda. Obě elektrody jsou vyvedeny skrz baňku ven ke kontaktům na [[Patice|patici]]. Katodu tvoří nejčastěji silný [[wolfram]]ový drát (žhavený z pomocného zdroje) pokrytý speciální směsí oxidů alkalických prvků schopných emise elektronů (oxidem barnatým, vápenatým a strontnatým). Anoda je buď z uhlíku, niklu, oceli nebo ji tvoří přímo kovová stěna výbojky.


Usměrňovací výbojka se chová v elektrickém obvodu obdobně jako [[elektronka]] - [[dioda]]. Umožňuje průchod elektronů pouze ve směru od žhavé katody k anodě. V opačném směru nikoliv. Tím po jejím zapojení do obvodu dochází k jednocestnému usměrnění střídavého proudu.
Usměrňovací výbojka se chová v elektrickém obvodu obdobně jako [[elektronka]] - [[dioda]]. Umožňuje průchod elektronů pouze ve směru od žhavé katody k anodě. V opačném směru nikoliv. Tím po jejím zapojení do obvodu dochází k jednocestnému usměrnění střídavého proudu.


Usměrňovací výbojky se před hromadným nástupem výkonových polovodičů hojně užívaly v průmyslu. Usměrňovací výbojky se pro vyšší napětí plnily nejčastěji čistými parami rtuti, pro nízká napětí pak argonem. Výbojky určené pro velmi malá napětí, (používaná např. v nabíječkách auto[[akumulátor]]ů), se často označovaly termínem tungarové lampy. Jejich předností ve srovnání s klasickou vakuovou diodou byl menší vnitřní odpor a podstatně větší proudová zatížitelnost. Ke stinným stránkám patřila náchylnost na přehřátí plynové náplně a nutnost nažhavit katodu ještě před zapojením anodového proudu.
Usměrňovací výbojky se před hromadným nástupem výkonových polovodičů hojně užívaly v průmyslu. Usměrňovací výbojky se pro vyšší napětí plnily nejčastěji čistými parami rtuti, pro nízká napětí pak argonem. Výbojky určené pro velmi malá napětí, (používaná např. v nabíječkách auto[[akumulátor]]ů), se často označovaly termínem tungarové lampy. Jejich předností ve srovnání s klasickou vakuovou diodou byl menší vnitřní odpor a podstatně větší proudová zatížitelnost. Ke stinným stránkám patřila náchylnost na přehřátí plynové náplně a nutnost nažhavit katodu ještě před zapojením anodového proudu.
Řádek 27: Řádek 27:
| [[Helium]]
| [[Helium]]
| [[Bílá]] až [[oranžová]]; za určitých podmínek může být šedá, modrá, nebo zelená-modrá.
| [[Bílá]] až [[oranžová]]; za určitých podmínek může být šedá, modrá, nebo zelená-modrá.
| [[File:Helium spectra.jpg|400px]]
| [[Soubor:Helium spectra.jpg|400px]]
| Používané umělci pro speciální účely osvětlení.
| Používané umělci pro speciální účely osvětlení.
| [[File:Helium-glow.jpg|100px]]
| [[Soubor:Helium-glow.jpg|100px]]
|-
|-
| [[Neon]]
| [[Neon]]
| [[Červená]]-[[oranžová]]
| [[Červená]]-[[oranžová]]
| [[File:Neon spectra.jpg|400px]]
| [[Soubor:Neon spectra.jpg|400px]]
| Intenzivní světlo. Často používán v [[světelná reklama|neonových nápisech]] a [[zářivka|zářivkách]] .
| Intenzivní světlo. Často používán v [[světelná reklama|neonových nápisech]] a [[zářivka|zářivkách]] .
| [[File:Neon-glow.jpg|100px]]
| [[Soubor:Neon-glow.jpg|100px]]
|-
|-
| [[Argon]]
| [[Argon]]
| Fialová až světle fialově modrá
| Fialová až světle fialově modrá
| [[File:Argon Spectrum.png|400px]]
| [[Soubor:Argon Spectrum.png|400px]]
| Často se používá společně s rtuťovými parami.
| Často se používá společně s rtuťovými parami.
| [[File:Argon-glow.jpg|100px]]
| [[Soubor:Argon-glow.jpg|100px]]
|-
|-
| [[Krypton]]
| [[Krypton]]
| Světle šedá až [[zelená]]. Při vysokých špičkových proudech, jasně modro-bílá.
| Světle šedá až [[zelená]]. Při vysokých špičkových proudech, jasně modro-bílá.
| [[File:Krypton Spectrum.jpg|400px]]
| [[Soubor:Krypton Spectrum.jpg|400px]]
| Použité umělci pro speciální účely osvětlení.
| Použité umělci pro speciální účely osvětlení.
| [[File:Krypton-glow.jpg|100px]]
| [[Soubor:Krypton-glow.jpg|100px]]
|-
|-
| [[Xenon]]
| [[Xenon]]
| [[Šedá]] nebo modro-šedá až bílá. Při vysokých špičkových proudech, velmi světlé zeleno-modrá.
| [[Šedá]] nebo modro-šedá až bílá. Při vysokých špičkových proudech, velmi světlé zeleno-modrá.
| [[File:Xenon Spectrum.jpg|400px]]
| [[Soubor:Xenon Spectrum.jpg|400px]]
| Používá se v [[Fotografický blesk|blescích]], [[Světlomety silničních vozidel|xenonových HID světlometech]] a [[Xenonová výbojka|xenonových obloukových lampách]] .
| Používá se v [[Fotografický blesk|blescích]], [[Světlomety silničních vozidel|xenonových HID světlometech]] a [[Xenonová výbojka|xenonových obloukových lampách]] .
| [[File:Xenon-glow.jpg|100px]]
| [[Soubor:Xenon-glow.jpg|100px]]
|-
|-
| [[Dusík]]
| [[Dusík]]
| Podobně jako argon, ale méně výrazně, růžovější, při vysokých špičkových proudech jasně modro-bílá.
| Podobně jako argon, ale méně výrazně, růžovější, při vysokých špičkových proudech jasně modro-bílá.
| [[File:Nitrogen Spectra.jpg|400px]]
| [[Soubor:Nitrogen Spectra.jpg|400px]]
|
|
| [[File:Nitrogen-glow.jpg|100px]]
| [[Soubor:Nitrogen-glow.jpg|100px]]
|-
|-
| [[Kyslík]]
| [[Kyslík]]
| Fialová až [[Levandule lékařská|levandulová]], slabší než argonové
| Fialová až [[Levandule lékařská|levandulová]], slabší než argonové
| [[File:Oxygen spectre.jpg|400px]]
| [[Soubor:Oxygen spectre.jpg|400px]]
|
|
| [[File:Oxygenglow.jpg|100px]]
| [[Soubor:Oxygenglow.jpg|100px]]
|-
|-
| [[Vodík]]
| [[Vodík]]
| Levandulová při malých proudech, [[růžová]] až [[purpurová]] nad 10 mA
| Levandulová při malých proudech, [[růžová]] až [[purpurová]] nad 10 mA
| [[File:Hydrogen Spectra.jpg|400px]]
| [[Soubor:Hydrogen Spectra.jpg|400px]]
|
|
| [[File:Hydrogenglow.jpg|100px]]
| [[Soubor:Hydrogenglow.jpg|100px]]
|-
|-
| [[Voda|Vodní]] pára
| [[Voda|Vodní]] pára
Řádek 83: Řádek 83:
|
|
| Použití v [[CO2 laser|CO<sub>2</sub> laserech]].
| Použití v [[CO2 laser|CO<sub>2</sub> laserech]].
| [[File:Carbon Dioxide Laser At The Laser Effects Test Facility.jpg|100px]]
| [[Soubor:Carbon Dioxide Laser At The Laser Effects Test Facility.jpg|100px]]
|-
|-
| [[Rtuť|Rtuťové]] páry
| [[Rtuť]]ové páry
| Světlo je [[Modrá|modré]], intenzivní [[Ultrafialové záření|ultrafialové]]
| Světlo je [[Modrá|modré]], intenzivní [[Ultrafialové záření|ultrafialové]]
| [[File:Mercury Spectra.jpg|400px]]
| [[Soubor:Mercury Spectra.jpg|400px]]
| UV záření je neviditelné.
| UV záření je neviditelné.
V kombinaci s [[Luminofor|luminoforem]] se používá k výrobě mnoha barev světla. Široce používané [[rtuťová výbojka|rtuťovou výbojkou]].
V kombinaci s [[luminofor]]em se používá k výrobě mnoha barev světla. Široce používané [[rtuťová výbojka|rtuťovou výbojkou]].
|[[File:MV glow.jpg|100px]]
|[[Soubor:MV glow.jpg|100px]]
|-
|-
| [[Sodík]]ové páry (nízký tlak)
| [[Sodík]]ové páry (nízký tlak)
| Jasně oranžovo-žlutá
| Jasně oranžovo-žlutá
| [[File:Sodium Spectra.jpg|400px]]
| [[Soubor:Sodium Spectra.jpg|400px]]
| Široké použití v [[Sodíková výbojka|sodíkových výbojkách]].
| Široké použití v [[Sodíková výbojka|sodíkových výbojkách]].
| [[Image:Lampe a vapeur de sodium.jpg|100px]]
| [[Soubor:Lampe a vapeur de sodium.jpg|100px]]
|}
|}


Řádek 105: Řádek 105:
* [[Elektronka]]
* [[Elektronka]]
{{Pahýl}}
{{Pahýl}}
{{Autoritní data}}


[[Kategorie:Výbojky| ]]
[[Kategorie:Výbojky| ]]

Verze z 4. 10. 2017, 10:18

ikona
Tento článek nebo jeho část potřebuje přiměřeně doplnit wikiodkazy na ostatní články.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vhodně vylepšíte.

Výbojka je obvykle uzavřená trubice, naplněná směsí různých par a plynů, podle typu výbojky. Do této trubice zasahují z vnějšího prostředí dvě nebo více elektrod, které umožňují zavedení elektrického proudu do plynové náplně. Hlavní využití výbojek je přeměna elektrické energie na světlo. Podle tlaku plynové náplně výbojky dělíme na vysokotlaké (sodíkové, rtuťové, halogenidové,…) a nízkotlaké (rtuťové, sodíkové). Vlastní těleso výbojky může být ze skla, korundu a podobných materiálů. Mezi výbojky se obvykle řadí i tzv. obloukové lampy. Samotné těleso osvětlovacích výbojek bývá často umístěno v baňce, buď pokryté luminoforem, nebo čiré. Baňka bývá plněna inertní atmosférou, nebo vakuovaná, pro snížení tepelných ztrát.

Rtuťové nízkotlaké výbojky se obvykle označují jako zářivky.

Kromě výbojek určených jako osvětlovací existují výbojky usměrňovací určené k usměrňování střídavého proudu. Jedná se o skleněnou baňku, či v případě větších výbojek o kovovou komoru, vyplněnou inertním plynem (s případnou příměsí par kovového prvku), ve které je izolovaně umístěná žhavá katoda a studená anoda. Obě elektrody jsou vyvedeny skrz baňku ven ke kontaktům na patici. Katodu tvoří nejčastěji silný wolframový drát (žhavený z pomocného zdroje) pokrytý speciální směsí oxidů alkalických prvků schopných emise elektronů (oxidem barnatým, vápenatým a strontnatým). Anoda je buď z uhlíku, niklu, oceli nebo ji tvoří přímo kovová stěna výbojky.

Usměrňovací výbojka se chová v elektrickém obvodu obdobně jako elektronka - dioda. Umožňuje průchod elektronů pouze ve směru od žhavé katody k anodě. V opačném směru nikoliv. Tím po jejím zapojení do obvodu dochází k jednocestnému usměrnění střídavého proudu.

Usměrňovací výbojky se před hromadným nástupem výkonových polovodičů hojně užívaly v průmyslu. Usměrňovací výbojky se pro vyšší napětí plnily nejčastěji čistými parami rtuti, pro nízká napětí pak argonem. Výbojky určené pro velmi malá napětí, (používaná např. v nabíječkách autoakumulátorů), se často označovaly termínem tungarové lampy. Jejich předností ve srovnání s klasickou vakuovou diodou byl menší vnitřní odpor a podstatně větší proudová zatížitelnost. Ke stinným stránkám patřila náchylnost na přehřátí plynové náplně a nutnost nažhavit katodu ještě před zapojením anodového proudu.

Další speciální výbojky se používají k omezení přepětí, podobným způsobem jako jiskřiště nebo bleskojistka. Princip činnosti je takový, že při provozním napětí výbojkou proud neprotéká, zápalné napětí výbojky je vyšší. Pokud napětí stoupne nad mez zápalného, začne protékat výbojkou dosti značný proud a napětí se omezí.

Barvy

Každý plyn, v závislosti na jeho struktuře atomu emituje určité vlnové délky, které září v různých barvách světla. Jako způsob hodnocení schopnosti světelného zdroje reprodukovat barvy různých objektů, které jsou osvětlené zdroji, Mezinárodní komise pro osvětlování (CIE) představil index podání barev. Některé plynové výbojky mají relativně nízký CRI, což znamená,že se objeví barvy podstatně odlišné, než je tomu na slunci nebo jiných osvětlení s vysokám CRI.

plyn barva Spektrum Poznámka Obrázek
Helium Bílá až oranžová; za určitých podmínek může být šedá, modrá, nebo zelená-modrá. Používané umělci pro speciální účely osvětlení.
Neon Červená-oranžová Intenzivní světlo. Často používán v neonových nápisech a zářivkách .
Argon Fialová až světle fialově modrá Často se používá společně s rtuťovými parami.
Krypton Světle šedá až zelená. Při vysokých špičkových proudech, jasně modro-bílá. Použité umělci pro speciální účely osvětlení.
Xenon Šedá nebo modro-šedá až bílá. Při vysokých špičkových proudech, velmi světlé zeleno-modrá. Používá se v blescích, xenonových HID světlometech a xenonových obloukových lampách .
Dusík Podobně jako argon, ale méně výrazně, růžovější, při vysokých špičkových proudech jasně modro-bílá.
Kyslík Fialová až levandulová, slabší než argonové
Vodík Levandulová při malých proudech, růžová až purpurová nad 10 mA
Vodní pára Podobná vodíku, tmavší
Oxid uhličitý Modro-bílá až růžová, při nižších proudech jasnější než xenon. Použití v CO2 laserech.
Rtuťové páry Světlo je modré, intenzivní ultrafialové UV záření je neviditelné.

V kombinaci s luminoforem se používá k výrobě mnoha barev světla. Široce používané rtuťovou výbojkou.

Sodíkové páry (nízký tlak) Jasně oranžovo-žlutá Široké použití v sodíkových výbojkách.

Související články

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Výbojka&oldid=15390768“