Andrej Krob: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
upravit|styl, doplnit zdroje informací
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
Řádek 1: Řádek 1:
{{upravit|styl, formulace, odkazy, doplnit zdroje informací}}
{{upravit|styl, formulace, odkazy, doplnit zdroje informací}}
{{Infobox - osoba}}
{{Infobox - osoba}}
'''Andrej Krob''' (* [[14. duben|14. dubna]] [[1938]] [[Cheb]]) je český divadelní scenárista, herec a režisér, příslušník generace Divadla Na zábradlí šedesátých let. Mimo divadelní práce je známý svými občanskými postoji, podepsal Chartu 77 , založil Originální Videojournal, který důsledně dokumentoval obrazem disidentské prostředí v Československu v 70. a 80. letech. Je považován za dvorního režiséra Václava Havla po roce 1970, kdy bylo autorovi zakázáno publikovat a být uváděn na jevištích českých divadel. Krobovo jméno je významně spojeno s českou pantomimou, Ctiborem Turbou a Borisem Hybnerem a ještě silněji s Divadlem Jary da Cimrmana.
'''Andrej Krob''' (* [[14. duben|14. dubna]] [[1938]] [[Cheb]]) je český divadelní scenárista, herec a režisér, příslušník generace Divadla Na zábradlí šedesátých let. Mimo divadelní práce je známý svými občanskými postoji, podepsal Chartu 77 , založil Originální Videojournal, který důsledně dokumentoval obrazem disidentské prostředí v Československu v 70. a 80. letech. Je považován za dvorního režiséra Václava Havla po roce 1970, kdy bylo autorovi zakázáno publikovat a být uváděn na jevištích českých divadel. Krobovo jméno je významně spojeno s českou pantomimou, Ctiborem Turbou a Borisem Hybnerem a ještě silněji s Divadlem Jary da Cimrmana.


== Divadlo ==
== Divadlo ==
Po vyučení montérem mostních konstrukcí, dvouleté vojenské službě a krátkém období práce na vodních vrtech v Adršpachu je osud Andreje Kroba pevně spojen s českým divadlem. Od roku 1963 Krob působí v [[Divadlo Na zábradlí|Divadle Na zábradlí]] (DNZ) jako šéf jevištní techniky, asistent a herec. Zde se setkal s Václavem Havlem , se kterým sloužil po dobu základní vojenské služby. Jejich vztah je později zpečetěn místem Hrádeček u Vlčic, kde si vedle rodinné chalupy Krobů kupuje venkovský dům i Václav Havel a kde později vzniká fenomén Hrádeček jako jedno z center kulturního života v době normalizace. Osobní vztah s Václavem Havlem nejlépe dokumentuje skutečnost, že Andrej Krob se ženou byli posledními hosty rodiny Havlových před smrtí Olgy Havlové, i jedním z mála, kdo později strávil s Václavem Havlem poslední týdny, dny a hodiny jeho života.
Po vyučení montérem mostních konstrukcí, dvouleté vojenské službě a krátkém období práce na vodních vrtech v Adršpachu je osud Andreje Kroba pevně spojen s českým divadlem. Od roku 1963 Krob působí v [[Divadlo Na zábradlí|Divadle Na zábradlí]] (DNZ) jako šéf jevištní techniky, asistent a herec. Zde se setkal s Václavem Havlem , se kterým sloužil po dobu základní vojenské služby. Jejich vztah je později zpečetěn místem Hrádeček u Vlčic, kde si vedle rodinné chalupy Krobů kupuje venkovský dům i Václav Havel a kde později vzniká fenomén Hrádeček jako jedno z center kulturního života v době normalizace. Osobní vztah s Václavem Havlem nejlépe dokumentuje skutečnost, že Andrej Krob se ženou byli posledními hosty rodiny Havlových před smrtí Olgy Havlové, i jedním z mála, kdo později strávil s Václavem Havlem poslední týdny, dny a hodiny jeho života.


V Divadle Na zábradlí dochází k osudovému setkání s režisérem [[Jan Grossman|Janem Grossmanem]], Liborem a Anettou Fárovými. Krob se díky Grosmanově kooperativistické metodě práce podílí na jeho inscenacích drobnými nápady i drobnými mikrorežiemi. Jejich vztah je vztahem učitele a žáka...
V Divadle Na zábradlí dochází k osudovému setkání s režisérem [[Jan Grossman|Janem Grossmanem]], Liborem a Anettou Fárovými. Krob se díky Grosmanově kooperativistické metodě práce podílí na jeho inscenacích drobnými nápady i drobnými mikrorežiemi. Jejich vztah je vztahem učitele a žáka...


V roce 1966 se při vystoupeních v DNZ seznámil s Leonidem Jengibarovem, armensko-ruským mimem, který tehdy svým projevem okouzlil Prahu. I díky svému částečně ruskému původu se Krob stává Jengibarovým přítelem a pražským průvodcem.
V roce 1966 se při vystoupeních v DNZ seznámil s Leonidem Jengibarovem, armensko-ruským mimem, který tehdy svým projevem okouzlil Prahu. I díky svému částečně ruskému původu se Krob stává Jengibarovým přítelem a pražským průvodcem.


V roce 1967 Krob z Divadla na Zábradlí odchází pro neshody s nadřízeným i ředitelem Vodičkou. Nově působí jako kastelán na zámku Březnice. Zde zakládá spolu s učitelkou českého jazyka amaterské divadlo ze studentů místní střední školy, se kterým získává s inscenací "Krále Ubu" ocenění na festivalu amaterských divadel v Hronově i na festivalu amaterských souborů v Belgii. Premiery inscenace v Březnici se na Krobovo pozvání účastní Jan Grosman i Václav Havel a kvalita představení i Krobův dramaturgický přístup k inscenaci vede Jana Grosmana k naléhavé výzvě, aby se Andrej Krob okamžitě vrátil do Divadla Na zábradlí.
V roce 1967 Krob z Divadla na Zábradlí odchází pro neshody s nadřízeným i ředitelem Vodičkou. Nově působí jako kastelán na zámku Březnice. Zde zakládá spolu s učitelkou českého jazyka amaterské divadlo ze studentů místní střední školy, se kterým získává s inscenací "Krále Ubu" ocenění na festivalu amaterských divadel v Hronově i na festivalu amaterských souborů v Belgii. Premiery inscenace v Březnici se na Krobovo pozvání účastní Jan Grosman i Václav Havel a kvalita představení i Krobův dramaturgický přístup k inscenaci vede Jana Grosmana k naléhavé výzvě, aby se Andrej Krob okamžitě vrátil do Divadla Na zábradlí.


Období Jana Grosmana Na zábradlí se koncem 60. let vyčerpává i z režiserových osobních důvodů a na divadlo záhy krutě dopadají i nové pořádky roku 1969 a nastupující normalizace. Krob spolupracuje s Grosmanovým nástupcem J. Gilarem a po jeho emigraci přechází jako šéf techniky do pražské Reduty.
Období Jana Grosmana Na zábradlí se koncem 60. let vyčerpává i z režiserových osobních důvodů a na divadlo záhy krutě dopadají i nové pořádky roku 1969 a nastupující normalizace. Krob spolupracuje s Grosmanovým nástupcem J. Gilarem a po jeho emigraci přechází jako šéf techniky do pražské Reduty.


V roce 1968 se v průběhu pantomimického festivalu seznamuje se Ctiborem Turbou a Borisem Hybnerem, a posléze s Richardem Rýdou, Josefem Platzem a Bolkem Polívkou, se kterými pak spolupracuje již v Redutě jako šéf techniky Pantomimy Aldreda Jarryho a pokračuje i na Turbových a Hybnerových individuálních projektech po rozpadu tohoto souboru. Podniká s nimi četné zahraniční cesty.
V roce 1968 se v průběhu pantomimického festivalu seznamuje se Ctiborem Turbou a Borisem Hybnerem, a posléze s Richardem Rýdou, Josefem Platzem a Bolkem Polívkou, se kterými pak spolupracuje již v Redutě jako šéf techniky Pantomimy Aldreda Jarryho a pokračuje i na Turbových a Hybnerových individuálních projektech po rozpadu tohoto souboru. Podniká s nimi četné zahraniční cesty.


Je členem legendárního Cirkusu Alfred (1973-1979), kterým se Ctibor Turba stává jedním z věrozvěstů Nového cirkusu.
Je členem legendárního Cirkusu Alfred (1973-1979), kterým se Ctibor Turba stává jedním z věrozvěstů Nového cirkusu.


Od první poloviny 70. let se stává také členem souboru Divadla Járy da Cimrmana a přivádí do divadla Jana Hrabětu, Jana Kašpara, Václava Kotka a další. Od této doby se datuje jeho velmi silné a pevné přátelství s Ladislavem Smoljakem, které vyvrcholí Smoljakovou účastí na práci Krobova Divadla na tahu poroce 1989.
Od první poloviny 70. let se stává také členem souboru Divadla Járy da Cimrmana a přivádí do divadla Jana Hrabětu, Jana Kašpara, Václava Kotka a další. Od této doby se datuje jeho velmi silné a pevné přátelství s Ladislavem Smoljakem, které vyvrcholí Smoljakovou účastí na práci Krobova Divadla na tahu poroce 1989.


V roce 1975 se nakrátko vrací do DNZ jako šéf jevištní techniky Pantomimy Ladislava Fialky. Toto období končí Krobovou inscenací Žebrácké opery v Horních Počernicích po které je okamžitě propuštěn.
V roce 1975 se nakrátko vrací do DNZ jako šéf jevištní techniky Pantomimy Ladislava Fialky. Toto období končí Krobovou inscenací Žebrácké opery v Horních Počernicích po které je okamžitě propuštěn.


Tato událost je spojena s Divadlem Na tahu, které se schází poprvé schází v roce 1974. S ním pak jako první hru nastudoval a veřejně uvedl ''[[Žebrácká opera (Václav Havel)|Žebráckou operu]]'' již několik let zákazaného autora Václava Havla. Členy souboru byli Viktor Spousta, Jan Hraběta, Jan Kašpar, Jana Tůmová, Lída Michalová, Zdena Žďárská, Jana Řípová - Sekyrová, Zina Kuščynská, Anna Kotková, Renata Wernerová - Medunová, Ivana Losová- Vostárková, Saša Bačkovský, André Černoušek, Prokop Voskovec, Jiří Hasák a Alena Hasáková. Technicky představení zajišťovali Aleš Konarovský, Karel Bureš a rodinní příslušníci.V roce 1974 zákládá tradici Zahradních slavností na Hrádečku.
Tato událost je spojena s Divadlem Na tahu, které se schází poprvé schází v roce 1974. S ním pak jako první hru nastudoval a veřejně uvedl ''[[Žebrácká opera (Václav Havel)|Žebráckou operu]]'' již několik let zákazaného autora Václava Havla. Členy souboru byli Viktor Spousta, Jan Hraběta, Jan Kašpar, Jana Tůmová, Lída Michalová, Zdena Žďárská, Jana Řípová - Sekyrová, Zina Kuščynská, Anna Kotková, Renata Wernerová - Medunová, Ivana Losová- Vostárková, Saša Bačkovský, André Černoušek, Prokop Voskovec, Jiří Hasák a Alena Hasáková. Technicky představení zajišťovali Aleš Konarovský, Karel Bureš a rodinní příslušníci.V roce 1974 zákládá tradici Zahradních slavností na Hrádečku.


Počernické představení se setkalo s živým zájmem státní bezpečnosti. Andrej Krob je spolu s Annou Kotkovou, Ivanou Losovou- Vostárkovou, Sašou Bačkovským a dalšími vyslýchán Stb, část souboru je perzekvována, stejně jako někteří z diváků...V té době je tedy Andrej Krob již aktivní v disentu a stává se předmětem dlouhodobého zájmu [[Státní bezpečnost|Státní bezpečnosti]].<ref>{{Citace monografie
Počernické představení se setkalo s živým zájmem státní bezpečnosti. Andrej Krob je spolu s Annou Kotkovou, Ivanou Losovou- Vostárkovou, Sašou Bačkovským a dalšími vyslýchán Stb, část souboru je perzekvována, stejně jako někteří z diváků...V té době je tedy Andrej Krob již aktivní v disentu a stává se předmětem dlouhodobého zájmu [[Státní bezpečnost]]i.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Müllerová
| příjmení = Müllerová
| jméno = Alena
| jméno = Alena
Řádek 39: Řádek 39:
| strany =274
| strany =274
| jazyk =
| jazyk =
}}</ref>
}}</ref>


Na přelomu let 1976/1977 se stal jedním z prvních signatářů [[Charta 77|Charty&nbsp;77]], po vyhození z DZN opouští i ostatní divadelní projekty a živí se po dlouhou dobu jako montér těsnění oken. Paralelně zakládá Originální videojournal, dokumentuje život českého disentu a je stále divadelně aktivní mnoha inscenacemi Divadla Na tahu i jejich videopodobami.
Na přelomu let 1976/1977 se stal jedním z prvních signatářů [[Charta 77|Charty&nbsp;77]], po vyhození z DZN opouští i ostatní divadelní projekty a živí se po dlouhou dobu jako montér těsnění oken. Paralelně zakládá Originální videojournal, dokumentuje život českého disentu a je stále divadelně aktivní mnoha inscenacemi Divadla Na tahu i jejich videopodobami.


Po roce 1989 se plně věnuje divadelní režii. Jako divadelní režisér hostuje v mnoha českých i zahraničních divadlech. Mezi význačné práce patří i inscenace Havlových her na profesionálních scénách: hry "Audience", "Vernisáž" a "Žebrácká opera" v Polsku v divadle C. K. Norwida v Jelení Hoře, "Pokoušení", "Vyrozumění", "Odcházení" v Klicperově divadle v Hradci Králové, Largo desolato v Karlových Varech, či "Ztížená možnost soustředění" v Divadle na zábradlí. Režíroval také Shakespearova Hamleta v divadle v Chebu a v Klicperově divadle v Hradci Králové inscenoval hru Josefa Topola "Sbohem, Sokrate". Novou éru Krobovy práce začíná spolupráce s dramatikem René Levinským. Spolupracuje s Nejhodnějšími medvíky z Hradce Králové, Billbo Campagnie Jiřího Reidingera. V prosinci roku 2005 vystoupil s Václavem Havlem v pořadku ČT dramaturga Jana Kratochvíla ( syn M.V.Kratochvíla, spolupracovník Ctibora Turby, klíčová postava projektů Cirkus Alfred, Divadelní pouť a dalších) "Noc s Andělem", ve kterém oba odhalili zákulisí svého vztahu. V pořadu vystoupili také Ladislav Smoljak a Sylvie Krobová. Pořad byl připraven ve spolupráci se Sašou Bačkovským.
Po roce 1989 se plně věnuje divadelní režii. Jako divadelní režisér hostuje v mnoha českých i zahraničních divadlech. Mezi význačné práce patří i inscenace Havlových her na profesionálních scénách: hry "Audience", "Vernisáž" a "Žebrácká opera" v Polsku v divadle C. K. Norwida v Jelení Hoře, "Pokoušení", "Vyrozumění", "Odcházení" v Klicperově divadle v Hradci Králové, Largo desolato v Karlových Varech, či "Ztížená možnost soustředění" v Divadle na zábradlí. Režíroval také Shakespearova Hamleta v divadle v Chebu a v Klicperově divadle v Hradci Králové inscenoval hru Josefa Topola "Sbohem, Sokrate". Novou éru Krobovy práce začíná spolupráce s dramatikem René Levinským. Spolupracuje s Nejhodnějšími medvíky z Hradce Králové, Billbo Campagnie Jiřího Reidingera. V prosinci roku 2005 vystoupil s Václavem Havlem v pořadku ČT dramaturga Jana Kratochvíla ( syn M.V.Kratochvíla, spolupracovník Ctibora Turby, klíčová postava projektů Cirkus Alfred, Divadelní pouť a dalších) "Noc s Andělem", ve kterém oba odhalili zákulisí svého vztahu. V pořadu vystoupili také Ladislav Smoljak a Sylvie Krobová. Pořad byl připraven ve spolupráci se Sašou Bačkovským.


Andrej Krob také natočil několik dokumentárních snímků pro Českou televizi, mezi jinými seriál jedenácti dílů pro cyklus "Samizdaty" a sedm dílů pro "Ateliéry" či hodinový dokument "Magor". Prací Andreje Kroba je dokumentární film "Fenomén Hrádeček aneb Strašidla pod Břečtejnem" natočený v r.2006 ve spolupráci s Jiřím Reidingerem a producentem Čestmírem Kopeckým.
Andrej Krob také natočil několik dokumentárních snímků pro Českou televizi, mezi jinými seriál jedenácti dílů pro cyklus "Samizdaty" a sedm dílů pro "Ateliéry" či hodinový dokument "Magor". Prací Andreje Kroba je dokumentární film "Fenomén Hrádeček aneb Strašidla pod Břečtejnem" natočený v r.2006 ve spolupráci s Jiřím Reidingerem a producentem Čestmírem Kopeckým.


Andrej Krob byl pedagogem Vyšší odborné školy herecké v Praze.
Andrej Krob byl pedagogem Vyšší odborné školy herecké v Praze.


Dvorním výtvarníkem Krobových inscenací je scénograf Jan Dušek.
Dvorním výtvarníkem Krobových inscenací je scénograf Jan Dušek.


Poslední inscenací Andreje Kroba je Havlova hra "Asanace" v Klicperově divadle, jejíž premiéra patřila k vrcholným divadelním zážitkům sezóny 2016. Na této inscenaci se neprojevil vztah Andreje Kroba s Dagmar Havlovou, který lze , nehledě na silnou podporu vztahu Dagmar Veškrnové a Václava Havla ze strany Andreje Kroba, dnes považovat za krajně napjatý ze strany dramatikovy vdovy. Inscenace byla málem zmařena vysokými finančními nároky nositelky autorských práv.
Poslední inscenací Andreje Kroba je Havlova hra "Asanace" v Klicperově divadle, jejíž premiéra patřila k vrcholným divadelním zážitkům sezóny 2016. Na této inscenaci se neprojevil vztah Andreje Kroba s Dagmar Havlovou, který lze , nehledě na silnou podporu vztahu Dagmar Veškrnové a Václava Havla ze strany Andreje Kroba, dnes považovat za krajně napjatý ze strany dramatikovy vdovy. Inscenace byla málem zmařena vysokými finančními nároky nositelky autorských práv.


Andrej Krob patří k silným osobnostem českého divadla, které vzešly z pionýrské doby divadla malých forem z počátku 60. let. Jeho osud je jakoby odvozen z divadelního světa génia Jana Grosmana. Pro divadlo objevil mnoho talentů. Vytvořil si osobitý styl režijní práce s neherci, jehož prvky uplatňuje i při práci s profesionály.
Andrej Krob patří k silným osobnostem českého divadla, které vzešly z pionýrské doby divadla malých forem z počátku 60. let. Jeho osud je jakoby odvozen z divadelního světa génia Jana Grosmana. Pro divadlo objevil mnoho talentů. Vytvořil si osobitý styl režijní práce s neherci, jehož prvky uplatňuje i při práci s profesionály.


== Původ a rodina ==
== Původ a rodina ==
Ze strany otce je potomkem katolických německých imigrantů (rod se usídlil v Mutějovicích v době otevírání uhelných dolů v 18. století). Rodina otce po roce 1867 migrovala dále na Volyň (jiná část do USA). Patřila k prvním usedlíkům v Malíně (stavení 28). Po roce 1880 podobně většině českých katolíků v Rusku přijala pravoslaví (násilná rusifikace). Děd Andreje Kroba, Jeroným, byl obchodníkem. Babička Anna Krobová pocházela z Turnovska a na Volyň byla prodána jako nevěsta. V době seznámení s J. Krobem, se kterým založila početnou rodinu (pět dětí) byla vdovou. Anna Krobová se stala aktivní členkou české komunity v Rusku (Ukrajině) , především v Kyjevě (zástupkyně Předsedkyně spolku českých dam, Zdravotní služba České družiny v bitvě u Zborova., členka školních komitétů a podporovatelka české vzdělanosti). V letech 1922-1927 byla vězněna bolševiky na Ljublance v Moskvě. Rodina se vrátila do ČR v roce 1928. Anna Krobová obdržela za své zásluhy o český stát od Prezidenta Masaryka "Revoluční medaili". Otec Jeroným Krob studoval v Kyjevě (diplomacie, stavitelství), dokončil vzdělání v Praze na ČVUT. Krobova matka pocházela z ruské rodiny usazené v Moskvě. Byla dcerou jednoho z čelních představitelů ruského dorevolučního družstevního hnutí N.M.Michajlova, člena moskevské Dumy a vlády, poradce ministra zásobování Prozatimní vlády, esera, zednáře, který po roce 1907 strávil pět let ve vyhnanství za účast v revolučním hnutí 1905 až 1907. Michajlov byl po roce 1917 veřejně označen za nepřítele sovětského režimu v novinách Pravda (1920) a stejně tak v knize Golinkova "Pravda o vragach naroda". V roce 1922 byl donucen k emigraci společně s celým vedením Centrosujuzu (ústředí družstev), zastával zde funkci obchodního ředitele. Žil v Paříži, Londýně a Praze, kde působil v ruském zahraničním archivu, člen ZEMGORU - pověřený otázkami utečenců v Řecku a Československu, v roce 1928 člen revizní komise v Paříži, člen zednářské lože. Děti Michajlova žili z části v Řecku, nejmladší se vzdělávaly v RČS. Bratr matky, tajemník agrárního politika Maslova, byl z Prahy unesen v roce 1945 a strávil 16 let v sovětských táborech.
Ze strany otce je potomkem katolických německých imigrantů (rod se usídlil v Mutějovicích v době otevírání uhelných dolů v 18. století). Rodina otce po roce 1867 migrovala dále na Volyň (jiná část do USA). Patřila k prvním usedlíkům v Malíně (stavení 28). Po roce 1880 podobně většině českých katolíků v Rusku přijala pravoslaví (násilná rusifikace). Děd Andreje Kroba, Jeroným, byl obchodníkem. Babička Anna Krobová pocházela z Turnovska a na Volyň byla prodána jako nevěsta. V době seznámení s J. Krobem, se kterým založila početnou rodinu (pět dětí) byla vdovou. Anna Krobová se stala aktivní členkou české komunity v Rusku (Ukrajině) , především v Kyjevě (zástupkyně Předsedkyně spolku českých dam, Zdravotní služba České družiny v bitvě u Zborova., členka školních komitétů a podporovatelka české vzdělanosti). V letech 1922-1927 byla vězněna bolševiky na Ljublance v Moskvě. Rodina se vrátila do ČR v roce 1928. Anna Krobová obdržela za své zásluhy o český stát od Prezidenta Masaryka "Revoluční medaili". Otec Jeroným Krob studoval v Kyjevě (diplomacie, stavitelství), dokončil vzdělání v Praze na ČVUT. Krobova matka pocházela z ruské rodiny usazené v Moskvě. Byla dcerou jednoho z čelních představitelů ruského dorevolučního družstevního hnutí N.M.Michajlova, člena moskevské Dumy a vlády, poradce ministra zásobování Prozatimní vlády, esera, zednáře, který po roce 1907 strávil pět let ve vyhnanství za účast v revolučním hnutí 1905 až 1907. Michajlov byl po roce 1917 veřejně označen za nepřítele sovětského režimu v novinách Pravda (1920) a stejně tak v knize Golinkova "Pravda o vragach naroda". V roce 1922 byl donucen k emigraci společně s celým vedením Centrosujuzu (ústředí družstev), zastával zde funkci obchodního ředitele. Žil v Paříži, Londýně a Praze, kde působil v ruském zahraničním archivu, člen ZEMGORU - pověřený otázkami utečenců v Řecku a Československu, v roce 1928 člen revizní komise v Paříži, člen zednářské lože. Děti Michajlova žili z části v Řecku, nejmladší se vzdělávaly v RČS. Bratr matky, tajemník agrárního politika Maslova, byl z Prahy unesen v roce 1945 a strávil 16 let v sovětských táborech.


Anrej Krob má čtyři dcery. Osvojenou Lucii, a vlastní dcery šansonierku a herečku Sylvu Krobovou, Terezu Krobovou a Kateřinu Krobovou, scénáristku a dramaturgyni (ČT). Manželkou Andreje Kroba je Anna Freimanová, sestra herečky Veroniky Freimanové. Anna Freimanová byla dlouhé období (od 70. let) osobní asistentkou Václava Havla a dnes spravuje jeho literární odkaz v Knihovně Václava Havla. Sestra Andreje Kroba, Marina Bačkovská, je překladatelkou a tlumočnicí. Jejím mužem byl generál Ing. Jan Bačkovský. Andrej Krob je strýcem jedné z výrazných postav současného českého výtvarného umění ak.mal. Jana Bačkovského.
Anrej Krob má čtyři dcery. Osvojenou Lucii, a vlastní dcery šansonierku a herečku Sylvu Krobovou, Terezu Krobovou a Kateřinu Krobovou, scénáristku a dramaturgyni (ČT). Manželkou Andreje Kroba je Anna Freimanová, sestra herečky Veroniky Freimanové. Anna Freimanová byla dlouhé období (od 70. let) osobní asistentkou Václava Havla a dnes spravuje jeho literární odkaz v Knihovně Václava Havla. Sestra Andreje Kroba, Marina Bačkovská, je překladatelkou a tlumočnicí. Jejím mužem byl generál Ing. Jan Bačkovský. Andrej Krob je strýcem jedné z výrazných postav současného českého výtvarného umění ak.mal. Jana Bačkovského.


== Reference ==
== Reference ==
Řádek 72: Řádek 72:


{{Pahýl}}
{{Pahýl}}
{{Autoritní data}}

{{DEFAULTSORT:Krob, Andrej}}
{{DEFAULTSORT:Krob, Andrej}}



Verze z 3. 10. 2017, 12:21

Andrej Krob
Andrej Krob (2016)
Andrej Krob (2016)
Narození14. dubna 1938 (86 let)
Cheb
Povolánírežisér a kameraman
ChoťAnna Freimanová
DětiSylvie Krobová
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Andrej Krob (* 14. dubna 1938 Cheb) je český divadelní scenárista, herec a režisér, příslušník generace Divadla Na zábradlí šedesátých let. Mimo divadelní práce je známý svými občanskými postoji, podepsal Chartu 77 , založil Originální Videojournal, který důsledně dokumentoval obrazem disidentské prostředí v Československu v 70. a 80. letech. Je považován za dvorního režiséra Václava Havla po roce 1970, kdy bylo autorovi zakázáno publikovat a být uváděn na jevištích českých divadel. Krobovo jméno je významně spojeno s českou pantomimou, Ctiborem Turbou a Borisem Hybnerem a ještě silněji s Divadlem Jary da Cimrmana.

Divadlo

Po vyučení montérem mostních konstrukcí, dvouleté vojenské službě a krátkém období práce na vodních vrtech v Adršpachu je osud Andreje Kroba pevně spojen s českým divadlem. Od roku 1963 Krob působí v Divadle Na zábradlí (DNZ) jako šéf jevištní techniky, asistent a herec. Zde se setkal s Václavem Havlem , se kterým sloužil po dobu základní vojenské služby. Jejich vztah je později zpečetěn místem Hrádeček u Vlčic, kde si vedle rodinné chalupy Krobů kupuje venkovský dům i Václav Havel a kde později vzniká fenomén Hrádeček jako jedno z center kulturního života v době normalizace. Osobní vztah s Václavem Havlem nejlépe dokumentuje skutečnost, že Andrej Krob se ženou byli posledními hosty rodiny Havlových před smrtí Olgy Havlové, i jedním z mála, kdo později strávil s Václavem Havlem poslední týdny, dny a hodiny jeho života.

V Divadle Na zábradlí dochází k osudovému setkání s režisérem Janem Grossmanem, Liborem a Anettou Fárovými. Krob se díky Grosmanově kooperativistické metodě práce podílí na jeho inscenacích drobnými nápady i drobnými mikrorežiemi. Jejich vztah je vztahem učitele a žáka...

V roce 1966 se při vystoupeních v DNZ seznámil s Leonidem Jengibarovem, armensko-ruským mimem, který tehdy svým projevem okouzlil Prahu. I díky svému částečně ruskému původu se Krob stává Jengibarovým přítelem a pražským průvodcem.

V roce 1967 Krob z Divadla na Zábradlí odchází pro neshody s nadřízeným i ředitelem Vodičkou. Nově působí jako kastelán na zámku Březnice. Zde zakládá spolu s učitelkou českého jazyka amaterské divadlo ze studentů místní střední školy, se kterým získává s inscenací "Krále Ubu" ocenění na festivalu amaterských divadel v Hronově i na festivalu amaterských souborů v Belgii. Premiery inscenace v Březnici se na Krobovo pozvání účastní Jan Grosman i Václav Havel a kvalita představení i Krobův dramaturgický přístup k inscenaci vede Jana Grosmana k naléhavé výzvě, aby se Andrej Krob okamžitě vrátil do Divadla Na zábradlí.

Období Jana Grosmana Na zábradlí se koncem 60. let vyčerpává i z režiserových osobních důvodů a na divadlo záhy krutě dopadají i nové pořádky roku 1969 a nastupující normalizace. Krob spolupracuje s Grosmanovým nástupcem J. Gilarem a po jeho emigraci přechází jako šéf techniky do pražské Reduty.

V roce 1968 se v průběhu pantomimického festivalu seznamuje se Ctiborem Turbou a Borisem Hybnerem, a posléze s Richardem Rýdou, Josefem Platzem a Bolkem Polívkou, se kterými pak spolupracuje již v Redutě jako šéf techniky Pantomimy Aldreda Jarryho a pokračuje i na Turbových a Hybnerových individuálních projektech po rozpadu tohoto souboru. Podniká s nimi četné zahraniční cesty.

Je členem legendárního Cirkusu Alfred (1973-1979), kterým se Ctibor Turba stává jedním z věrozvěstů Nového cirkusu.

Od první poloviny 70. let se stává také členem souboru Divadla Járy da Cimrmana a přivádí do divadla Jana Hrabětu, Jana Kašpara, Václava Kotka a další. Od této doby se datuje jeho velmi silné a pevné přátelství s Ladislavem Smoljakem, které vyvrcholí Smoljakovou účastí na práci Krobova Divadla na tahu poroce 1989.

V roce 1975 se nakrátko vrací do DNZ jako šéf jevištní techniky Pantomimy Ladislava Fialky. Toto období končí Krobovou inscenací Žebrácké opery v Horních Počernicích po které je okamžitě propuštěn.

Tato událost je spojena s Divadlem Na tahu, které se schází poprvé schází v roce 1974. S ním pak jako první hru nastudoval a veřejně uvedl Žebráckou operu již několik let zákazaného autora Václava Havla. Členy souboru byli Viktor Spousta, Jan Hraběta, Jan Kašpar, Jana Tůmová, Lída Michalová, Zdena Žďárská, Jana Řípová - Sekyrová, Zina Kuščynská, Anna Kotková, Renata Wernerová - Medunová, Ivana Losová- Vostárková, Saša Bačkovský, André Černoušek, Prokop Voskovec, Jiří Hasák a Alena Hasáková. Technicky představení zajišťovali Aleš Konarovský, Karel Bureš a rodinní příslušníci.V roce 1974 zákládá tradici Zahradních slavností na Hrádečku.

Počernické představení se setkalo s živým zájmem státní bezpečnosti. Andrej Krob je spolu s Annou Kotkovou, Ivanou Losovou- Vostárkovou, Sašou Bačkovským a dalšími vyslýchán Stb, část souboru je perzekvována, stejně jako někteří z diváků...V té době je tedy Andrej Krob již aktivní v disentu a stává se předmětem dlouhodobého zájmu Státní bezpečnosti.[1]

Na přelomu let 1976/1977 se stal jedním z prvních signatářů Charty 77, po vyhození z DZN opouští i ostatní divadelní projekty a živí se po dlouhou dobu jako montér těsnění oken. Paralelně zakládá Originální videojournal, dokumentuje život českého disentu a je stále divadelně aktivní mnoha inscenacemi Divadla Na tahu i jejich videopodobami.

Po roce 1989 se plně věnuje divadelní režii. Jako divadelní režisér hostuje v mnoha českých i zahraničních divadlech. Mezi význačné práce patří i inscenace Havlových her na profesionálních scénách: hry "Audience", "Vernisáž" a "Žebrácká opera" v Polsku v divadle C. K. Norwida v Jelení Hoře, "Pokoušení", "Vyrozumění", "Odcházení" v Klicperově divadle v Hradci Králové, Largo desolato v Karlových Varech, či "Ztížená možnost soustředění" v Divadle na zábradlí. Režíroval také Shakespearova Hamleta v divadle v Chebu a v Klicperově divadle v Hradci Králové inscenoval hru Josefa Topola "Sbohem, Sokrate". Novou éru Krobovy práce začíná spolupráce s dramatikem René Levinským. Spolupracuje s Nejhodnějšími medvíky z Hradce Králové, Billbo Campagnie Jiřího Reidingera. V prosinci roku 2005 vystoupil s Václavem Havlem v pořadku ČT dramaturga Jana Kratochvíla ( syn M.V.Kratochvíla, spolupracovník Ctibora Turby, klíčová postava projektů Cirkus Alfred, Divadelní pouť a dalších) "Noc s Andělem", ve kterém oba odhalili zákulisí svého vztahu. V pořadu vystoupili také Ladislav Smoljak a Sylvie Krobová. Pořad byl připraven ve spolupráci se Sašou Bačkovským.

Andrej Krob také natočil několik dokumentárních snímků pro Českou televizi, mezi jinými seriál jedenácti dílů pro cyklus "Samizdaty" a sedm dílů pro "Ateliéry" či hodinový dokument "Magor". Prací Andreje Kroba je dokumentární film "Fenomén Hrádeček aneb Strašidla pod Břečtejnem" natočený v r.2006 ve spolupráci s Jiřím Reidingerem a producentem Čestmírem Kopeckým.

Andrej Krob byl pedagogem Vyšší odborné školy herecké v Praze.

Dvorním výtvarníkem Krobových inscenací je scénograf Jan Dušek.

Poslední inscenací Andreje Kroba je Havlova hra "Asanace" v Klicperově divadle, jejíž premiéra patřila k vrcholným divadelním zážitkům sezóny 2016. Na této inscenaci se neprojevil vztah Andreje Kroba s Dagmar Havlovou, který lze , nehledě na silnou podporu vztahu Dagmar Veškrnové a Václava Havla ze strany Andreje Kroba, dnes považovat za krajně napjatý ze strany dramatikovy vdovy. Inscenace byla málem zmařena vysokými finančními nároky nositelky autorských práv.

Andrej Krob patří k silným osobnostem českého divadla, které vzešly z pionýrské doby divadla malých forem z počátku 60. let. Jeho osud je jakoby odvozen z divadelního světa génia Jana Grosmana. Pro divadlo objevil mnoho talentů. Vytvořil si osobitý styl režijní práce s neherci, jehož prvky uplatňuje i při práci s profesionály.

Původ a rodina

Ze strany otce je potomkem katolických německých imigrantů (rod se usídlil v Mutějovicích v době otevírání uhelných dolů v 18. století). Rodina otce po roce 1867 migrovala dále na Volyň (jiná část do USA). Patřila k prvním usedlíkům v Malíně (stavení 28). Po roce 1880 podobně většině českých katolíků v Rusku přijala pravoslaví (násilná rusifikace). Děd Andreje Kroba, Jeroným, byl obchodníkem. Babička Anna Krobová pocházela z Turnovska a na Volyň byla prodána jako nevěsta. V době seznámení s J. Krobem, se kterým založila početnou rodinu (pět dětí) byla vdovou. Anna Krobová se stala aktivní členkou české komunity v Rusku (Ukrajině) , především v Kyjevě (zástupkyně Předsedkyně spolku českých dam, Zdravotní služba České družiny v bitvě u Zborova., členka školních komitétů a podporovatelka české vzdělanosti). V letech 1922-1927 byla vězněna bolševiky na Ljublance v Moskvě. Rodina se vrátila do ČR v roce 1928. Anna Krobová obdržela za své zásluhy o český stát od Prezidenta Masaryka "Revoluční medaili". Otec Jeroným Krob studoval v Kyjevě (diplomacie, stavitelství), dokončil vzdělání v Praze na ČVUT. Krobova matka pocházela z ruské rodiny usazené v Moskvě. Byla dcerou jednoho z čelních představitelů ruského dorevolučního družstevního hnutí N.M.Michajlova, člena moskevské Dumy a vlády, poradce ministra zásobování Prozatimní vlády, esera, zednáře, který po roce 1907 strávil pět let ve vyhnanství za účast v revolučním hnutí 1905 až 1907. Michajlov byl po roce 1917 veřejně označen za nepřítele sovětského režimu v novinách Pravda (1920) a stejně tak v knize Golinkova "Pravda o vragach naroda". V roce 1922 byl donucen k emigraci společně s celým vedením Centrosujuzu (ústředí družstev), zastával zde funkci obchodního ředitele. Žil v Paříži, Londýně a Praze, kde působil v ruském zahraničním archivu, člen ZEMGORU - pověřený otázkami utečenců v Řecku a Československu, v roce 1928 člen revizní komise v Paříži, člen zednářské lože. Děti Michajlova žili z části v Řecku, nejmladší se vzdělávaly v RČS. Bratr matky, tajemník agrárního politika Maslova, byl z Prahy unesen v roce 1945 a strávil 16 let v sovětských táborech.

Anrej Krob má čtyři dcery. Osvojenou Lucii, a vlastní dcery šansonierku a herečku Sylvu Krobovou, Terezu Krobovou a Kateřinu Krobovou, scénáristku a dramaturgyni (ČT). Manželkou Andreje Kroba je Anna Freimanová, sestra herečky Veroniky Freimanové. Anna Freimanová byla dlouhé období (od 70. let) osobní asistentkou Václava Havla a dnes spravuje jeho literární odkaz v Knihovně Václava Havla. Sestra Andreje Kroba, Marina Bačkovská, je překladatelkou a tlumočnicí. Jejím mužem byl generál Ing. Jan Bačkovský. Andrej Krob je strýcem jedné z výrazných postav současného českého výtvarného umění ak.mal. Jana Bačkovského.

Reference

  1. MÜLLEROVÁ, Alena; HANZEL, Vladimír. Albertov 16:00 Příběhy sametové revoluce. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. ISBN 978-80-7422-002-9. Kapitola Slovníček, s. 274. 

Externí odkazy