Adam a Eva: Porovnání verzí
m →top: synové byli i Evy |
m přidána Kategorie:Genesis za použití HotCat |
||
Řádek 41: | Řádek 41: | ||
[[Kategorie:Korán]] |
[[Kategorie:Korán]] |
||
[[Kategorie:Mýty o stvoření světa]] |
[[Kategorie:Mýty o stvoření světa]] |
||
[[Kategorie:Genesis]] |
Verze z 3. 9. 2017, 19:14
Adam a Eva byli podle bible první lidé, prapředci všech lidí. Adam (hebrejsky אדם) znamená „člověk“, Eva (hebr. חוה Chava) je vlastní jméno překládané jako Živa. O Adamovi a Evě se hovoří v 1. knize Mojžíšově, v části věnované stvoření světa a prvotnímu hříchu.[1]
Z potomků Adama a Evy jsou známi tři synové: Kain, Ábel a Šét.
Biblický příběh
Adam v tomto vyprávění obecným označením, teprve později se začalo používat i jako vlastní jméno. Dle hypotetické chronologie spadá období stvoření Adama a Evy, tj. počátek lidstva, do období před cca 6000 roky.
Když Bůh stvořil člověka (Adama), chtěl pro něj najít vhodného pomocníka, a tak před něj přivedl všechna zvířata, ale zjistil, že pomoc jemu rovná se zde nenajde. Proto Adama uspal, vyňal mu jedno žebro a z něj utvořil ženu. Člověk tak dostal pomoc sobě rovnou.
Podle biblického vyprávění usadil Bůh Adama a Evu (tj. člověka a jeho ženu) do zahrady v Edenu, kde žili spolu s Bohem. Avšak Adam s Evou se dopustili hříchu, porušili Boží příkaz a byli ze zahrady vyhnáni. Jejich provinění spočívalo v tom, že jedli z plodů stromu poznání dobra a zla, ze kterého jako jediného jim bylo zakázáno jíst. Byl to však had (Lilith, která se chtěla pomstít), který přesvědčil Evu, aby jedla, a Eva přesvědčila Adama.
Gnostické učení
V gnostickém učení se příběh o prvotním hříchu interpretuje obvykle odlišně. Jelikož je stvořitel tohoto světa chápán jako zlý, jeho příkazy mají za úkol člověka uvěznit a zahalit mu pravdu o něm samém tak, aby se jí nemohl dopátrat. Had tedy, pokud Adamovi a Evě říká, že „budou jako Bůh“, pak je nenabádá ke zlému, ale pouze jim vyjevuje, kým skutečně jsou. Proto je v těchto systémech had často symbolem tajného, spásného poznání.
Adam a Eva v křesťanské teologii
Adam i Eva jsou prvními lidmi prvního, původního stvoření, kteří stojí na začátku jak vůbec stvoření obecně, tak i na začátku jeho pádu a bídy. Proto křesťanská teologie ráda přirovnává „prvního Adama“ k „druhému, novému Adamovi“, tj. ke Kristu. Kristus totiž, obdobně jako Adam, stojí na počátku nového stvoření a obnovení vztahu s Bohem, který Adam svým hříchem ztratil. Už sv. Pavel chápe Kristovu smrt a vzkříšení jako nové stvoření.Paralel je víc: Kristus je nový Adam, Maria někdy bývá označována za novou Evu. Had svůdce byl Kristem definitivně poražen, jak je předpovězeno v samotném vyprávění o prvotním hříchu.[2] Strom/dřevo (hebr. nerozlišeně ec) poznání dobra a zla je paralelní ke dřevu kříže, na kterém zemřel Kristus.
Sv. Augustin pak ve stopách apoštola Pavla pojí každého člověka s Adamem mnohem bytostněji, když píše: „Každý člověk je Adam, každý člověk je Kristus.“ Podle tohoto duchovního pojetí má každý člověk v sobě porušitelnost (Adama v širším smyslu, tj. člověka), ten, který uvěří v Ježíše Krista, se stává jeho tělem, takže v jeho (duchovních) žilách proudí krev Kristova.
Odkazy
Reference
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Adam a Eva na Wikimedia Commons
- Augustinus, Enarratio 2 in psalmum 70