Oblouk (architektura): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m různé drobnosti a formality -> záměna obrázků (popisnější schéma na začátek článku), poznámky do poznámek a další
Řádek 1: Řádek 1:
⚫
[[Soubor:Bågvalv.png|400px|náhled|1. Závěrečný klenák, 2. Klenák, 3. Pateční klenák, 4. Pateční spára, 5. Pata oblouku, 6. Nosná zeď, 7. Vrchol oblouku, 8. Výška (vzepětí) oblouku, 9. Rozpon oblouku]]
⚫
[[Soubor:St Louis Gateway Arch 1916.jpg |náhled|upright=1.0| St. Louis Gateway Arch {{Malé|(1916)}}]]
'''Oblouk''' je [[architektura|architektonická]] konstrukce, která překlenuje otvor ve zdivu. Obloukové klenby mohou tvořit i nosnou konstrukci [[strop]]ů, [[střecha|střech]] velkých rozpětí a [[most]]ů. Smysl zakřivení je v tom, že tlak zdiva rozvádí do stran a zmenšuje smykové, ohybové atd. síly. Oblouk je „dvourozměrná“ [[klenba]], bývá součástí kleneb (jako žebra, pásy) a má s nimi mnoho společného.
'''Oblouk''' je [[architektura|architektonická]] konstrukce, která překlenuje otvor ve zdivu. Obloukové klenby mohou tvořit i nosnou konstrukci [[strop]]ů, [[střecha|střech]] velkých rozpětí a [[most]]ů. Smysl zakřivení je v tom, že tlak zdiva rozvádí do stran a zmenšuje smykové, ohybové atd. síly. Oblouk je „dvourozměrná“ [[klenba]], bývá součástí kleneb (jako žebra, pásy) a má s nimi mnoho společného.


== Popis a funkce ==
== Popis a funkce ==
⚫
[[Soubor:St Louis Gateway Arch 1916.jpg |náhled|upright=1.0| St. Louis Gateway Arch {{Malé|(1916)}}]]
⚫
[[Soubor:Bågvalv.png|vlevo|400px|náhled|1. Závěrečný klenák, 2. Klenák, 3. Pateční klenák, 4. Pateční spára, 5. Pata oblouku, 6. Nosná zeď, 7. Vrchol oblouku, 8. Výška (vzepětí) oblouku, 9. Rozpon oblouku]]
Nejjednodušší konstrukce nadpraží otvoru, vodorovný [[nosník]], je namáhán v horní polovině průřezu tlakem a v dolní tahem. [[Cihla]], kámen i zdivo mají vysokou pevnost v tlaku, ale malou v tahu. Vodorovný kamenný nosník ([[architráv]]) je proto použitelný jen pro velmi malé rozpony. Poměry se výrazně zlepší, pokud se dva nosníky opřou o sebe a vytvoří trojúhelníkovou klenbu (viz Druhy kleneb). Z hlediska tvaru a působení sil si lze ideální klenební oblouk představit jako obrácené [[lano]], v němž místo tahu působí pouze tlaky.<ref>http://trako.arch.rwth-aachen.de/downloads/rottke/V-Bogen/index.html </ref> Jako volně visící lano, také ideální oblouk má tvar [[řetězovka|řetězovky]] (''Gateway Arch'', [[St. Louis|Saint Louis]]), případně [[parabola (matematika)|paraboly]]. Pro zděný oblouk paradoxně platí, že je pevný pouze při stálém zatížení, které brání vzájemným posunům kamenů nebo cihel. U mostních oblouků a ocelových, případně i železobetonových konstrukcí vůbec hraje významnou roli také to, zda jsou konce oblouku pevně vetknuty, anebo zda mají dva, případně i více kloubů.
Nejjednodušší konstrukce nadpraží otvoru, vodorovný [[nosník]], je namáhán v horní polovině průřezu tlakem a v dolní tahem. [[Cihla]], kámen i zdivo mají vysokou pevnost v tlaku, ale malou v tahu. Vodorovný kamenný nosník ([[architráv]]) je proto použitelný jen pro velmi malé rozpony. Poměry se výrazně zlepší, pokud se dva nosníky opřou o sebe a vytvoří trojúhelníkovou klenbu (viz Druhy kleneb). Z hlediska tvaru a působení sil si lze ideální klenební oblouk představit jako obrácené [[lano]], v němž místo tahu působí pouze tlaky.<ref>http://trako.arch.rwth-aachen.de/downloads/rottke/V-Bogen/index.html </ref> Jako volně visící lano, také ideální oblouk má tvar [[řetězovka|řetězovky]] (''Gateway Arch'', [[St. Louis|Saint Louis]]), případně [[parabola (matematika)|paraboly]]. Pro zděný oblouk paradoxně platí, že je pevný pouze při stálém zatížení, které brání vzájemným posunům kamenů nebo cihel. U mostních oblouků a ocelových, případně i železobetonových konstrukcí vůbec hraje významnou roli také to, zda jsou konce oblouku pevně vetknuty, anebo zda mají dva, případně i více kloubů.

⚫
== Konstrukční problémy ==
⚫
V závislosti na tvaru budou konce oblouku působit na své podpory tlakem, který lze rozložit na svislou a vodorovnou složku, směřující vnějším směrem. Tato složka je tím větší, čím je klenební oblouk plošší. Pokud je klenební oblouk ve zdivu (okno, dveře, portál), zdivo obě síly zachytí. Také mostní oblouky se opírají o sebe navzájem a stranové tlaky se tak ruší. Pokud je však klenební oblouk opřen o vnější stěny stavby, bude stěny tlačit od sebe. Problém je tím větší, čím větší je rozpon, čím těžší je konstrukce klenby a čím vyšší jsou stěny nebo sloupy, na nichž je klenba postavena. Stavitelé kamenných a cihlových chrámů se s tím vyrovnávali v různých obdobích různě:
⚫
* románský sloh: nosné stěny mají velkou tloušťku, takže boční složka je eliminována v tloušťce stěny;
⚫
* gotický sloh:
⚫
*# lomený oblouk má obecně menší složku boční a větší složku svislou, není tedy třeba tak silných stěn;
⚫
*# stěny jsou na vnější straně zesilovány opěrnými pilíři (opěráky) nebo složitějším [[Opěrný systém|opěrným systémem]];
⚫
*# součástí tohoto systému jsou u vícelodních staveb vedlejší lodi zhruba poloviční výšky, které stranové síly pomáhaly zachytit;
⚫
* renesanční sloh: boční síly jsou navzájem eliminovány dřevěným nebo ocelovým táhlem v patě klenby;
⚫
* barokní sloh: táhla jsou přesunuta na rub klenby, aby nerušila vizuální dojem zaklenovaného prostoru;<ref>Toto rozdělení je samozřejmě zjednodušené. Dřevěná táhla mezi patami kleneb jsou například v některých benátských gotických kostelích ([[Santi Giovanni e Paolo }Ben8tkz]|Santi Giovanni e Paolo]] ,[[Santa Maria Gloriosa dei Frari]]).</ref>

⚫
Hotová klenba je sice velmi pevná, během stavby je však většinou podpírána přesným tvarovým [[bednění (forma)|bedněním]]<ref>[http://www.sedlec.info/oprava_katedr%C3%A1ly.htm Příklad zdění klenby bez bednění]</ref>. Kamenné oblouky kromě toho vyžadují neobyčejně přesné zpracování jednotlivých kamenů, které se děje na zemi a nedá se pak už příliš upravovat. Rozkreslování klenebního oblouku na jednotlivé kameny se nazývá kamenořez. Jednotlivé kameny se někdy zajišťují proti posunutí kovovými sponami, drážkami na styčných plochách, do nichž se nalévá malta nebo olovo, v moderní době i provléknutými ocelovými lany.
⚫
<gallery>
⚫
Image:Arco románico de San Pedro de las Dueñas (M.A.N.) 01.jpg|Románský oblouk
⚫
Soubor:Plzeň sv Bartol prasbyt DSCN0781.JPG| Opěrné pilíře {{Malé|katedrála sv. Bartolomějev Plzni}}
⚫
Image:Cathedral St Barbara 02.jpg|Opěrný systém nad boční lodí {{Malé|katedrála sv. Barbory,Kutná Hora}}
⚫
Interior of Santi Giovanni e Paolo (Venice).jpg| Dřevěná táhla v patě klenby,{{Malé|Bazilika sv. Jan a Pavla, Benátky, Itálie}}
⚫
Image:Velke Losiny chateau arcades 1.jpg| Renesanční arkádové oblouky s ocelovými táhly,{{Malé|zámek Velké Losiny}}
⚫
Image:
⚫
</gallery>


== Historie ==
== Historie ==
Řádek 35: Řádek 15:
</gallery>
</gallery>


== Druhy klenebních oblouků.<ref>http://bystre.unas.cz/?q=cs/node/73| Slovníček odborných architektonických výrazů</ref> ==
== Druhy klenebních oblouků ==
Rozlišujeme následující druhy klenebních oblouků:<ref>http://bystre.unas.cz/?q=cs/node/73| Slovníček odborných architektonických výrazů</ref>
<div align="center"><gallery>
<div align="center"><gallery>
Image:Treledsbåge.png|Trojúhelníková klenba
Image:Treledsbåge.png|Trojúhelníková klenba
Řádek 44: Řádek 25:
Image:Trepassbåge.png|Trojlistý oblouk (jetelový)
Image:Trepassbåge.png|Trojlistý oblouk (jetelový)
Image:Hästskobåge.png|Podkovový oblouk
Image:Hästskobåge.png|Podkovový oblouk
Image:Ellipsbåge.png|Eliptický (stlačený, oválný) oblouk<ref>Eliptický oblouk bývá nahrazen obloukem složeným ze tří kruhových oblouků, střední s větším poloměrem a krajních s menším poloměrem.</ref>
Image:Ellipsbåge.png|Eliptický (stlačený, oválný) oblouk<ref group="pozn.">Eliptický oblouk bývá nahrazen obloukem složeným ze tří kruhových oblouků, střední s větším poloměrem a krajních s menším poloměrem.</ref>
Image:Draperibåge.png|Draperiový oblouk (záclonový)
Image:Draperibåge.png|Draperiový oblouk (záclonový)
Image:Kölbåge.png|Oslí hřbet
Image:Kölbåge.png|Oslí hřbet
Řádek 51: Řádek 32:
</gallery></div>
</gallery></div>


a v galerii neuvedené typy oblouků: prostý přímý, přímý se zaoblenými rohy, převýšený, eliptický orientovaný na výšku, kobylí hlava, kýlový oblouk, hvězdový, myurský.
V galerii nejsou uvedené následující typy oblouků: prostý přímý, přímý se zaoblenými rohy, převýšený, eliptický orientovaný na výšku, kobylí hlava, kýlový oblouk, hvězdový, myurský.

⚫
== Konstrukční problémy ==
⚫
V závislosti na tvaru budou konce oblouku působit na své podpory tlakem, který lze rozložit na svislou a vodorovnou složku, směřující vnějším směrem. Tato složka je tím větší, čím je klenební oblouk plošší. Pokud je klenební oblouk ve zdivu (okno, dveře, portál), zdivo obě síly zachytí. Také mostní oblouky se opírají o sebe navzájem a stranové tlaky se tak ruší. Pokud je však klenební oblouk opřen o vnější stěny stavby, bude stěny tlačit od sebe. Problém je tím větší, čím větší je rozpon, čím těžší je konstrukce klenby a čím vyšší jsou stěny nebo sloupy, na nichž je klenba postavena. Stavitelé kamenných a cihlových chrámů se s tím vyrovnávali v různých obdobích různě:
⚫
* románský sloh: nosné stěny mají velkou tloušťku, takže boční složka je eliminována v tloušťce stěny;
⚫
* gotický sloh:
⚫
*# lomený oblouk má obecně menší složku boční a větší složku svislou, není tedy třeba tak silných stěn;
⚫
*# stěny jsou na vnější straně zesilovány opěrnými pilíři (opěráky) nebo složitějším [[Opěrný systém|opěrným systémem]];
⚫
*# součástí tohoto systému jsou u vícelodních staveb vedlejší lodi zhruba poloviční výšky, které stranové síly pomáhaly zachytit;
⚫
* renesanční sloh: boční síly jsou navzájem eliminovány dřevěným nebo ocelovým táhlem v patě klenby;
⚫
* barokní sloh: táhla jsou přesunuta na rub klenby, aby nerušila vizuální dojem zaklenovaného prostoru;<ref group="pozn.">Toto rozdělení je samozřejmě zjednodušené. Dřevěná táhla mezi patami kleneb jsou například v některých benátských gotických kostelích ([[Santi Giovanni e Paolo]], [[Santa Maria Gloriosa dei Frari]]).</ref>

⚫
Hotová klenba je sice velmi pevná, během stavby je však většinou podpírána přesným tvarovým [[bednění (forma)|bedněním]]<ref>[http://www.sedlec.info/oprava_katedr%C3%A1ly.htm Příklad zdění klenby bez bednění]</ref>. Kamenné oblouky kromě toho vyžadují neobyčejně přesné zpracování jednotlivých kamenů, které se děje na zemi a nedá se pak už příliš upravovat. Rozkreslování klenebního oblouku na jednotlivé kameny se nazývá kamenořez. Jednotlivé kameny se někdy zajišťují proti posunutí kovovými sponami, drážkami na styčných plochách, do nichž se nalévá malta nebo olovo, v moderní době i provléknutými ocelovými lany.
⚫
<gallery>
⚫
Image:Arco románico de San Pedro de las Dueñas (M.A.N.) 01.jpg|Románský oblouk
⚫
Soubor:Plzeň sv Bartol prasbyt DSCN0781.JPG| Opěrné pilíře {{Malé|katedrála sv. Bartolomějev Plzni}}
⚫
Image:Cathedral St Barbara 02.jpg|Opěrný systém nad boční lodí {{Malé|katedrála sv. Barbory,Kutná Hora}}
⚫
Interior of Santi Giovanni e Paolo (Venice).jpg| Dřevěná táhla v patě klenby,{{Malé|Bazilika sv. Jan a Pavla, Benátky, Itálie}}
⚫
Image:Velke Losiny chateau arcades 1.jpg| Renesanční arkádové oblouky s ocelovými táhly,{{Malé|zámek Velké Losiny}}
⚫
Image:
⚫
</gallery>


== Odkazy ==
== Odkazy ==
⚫
=== Poznámky ===
<references group="pozn." />

=== Reference ===
=== Reference ===
⚫
{{překlad| jazyk = en| článek = Arch|revize=252391049| jazyk2 = de| článek2 = Bogen (Architektur)|revize2=53154278}}
<references />
<references />

=== Literatura ===
⚫
* [[Eduarda Lipanská]]: ''Historické klenby'', Praha, EL Consult, 1998, ISBN 80-902076-1-8
⚫
* [[Oldřich J. Blažíček]], [[Jiří Kropáček]]: ''Slovník pojmů z dějin umění'', Praha, Odeon, 1991, ISBN 80-207-0246-6
⚫
* [[Jaroslav Herout]]: ''Slabikář návštěvníků památek'', Praha, SSPPOP, 1978

=== Související články ===
=== Související články ===
* [[Římský oblouk]]
* [[Římský oblouk]]
Řádek 61: Řádek 72:
* [[Klenba]]
* [[Klenba]]
* [[Most]]
* [[Most]]

=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat|Arches|Arch}}
* {{Commonscat}}
* {{en}} [http://photos.igougo.com/pictures-photos-j41988-s2-p144161-Oldest_Known_Arch.html Nejstarší známý oblouk] foto amerického vojáka, který sloužil v Iráku.
* {{en}} [http://photos.igougo.com/pictures-photos-j41988-s2-p144161-Oldest_Known_Arch.html Nejstarší známý oblouk] foto amerického vojáka, který sloužil v Iráku.
* {{en}} [http://www.diyinfo.org/wiki/Constructing_Brick_Arches DIYinfo.org: Jak si postavit cihlové oblouky okolo domu]
* {{en}} [http://www.diyinfo.org/wiki/Constructing_Brick_Arches DIYinfo.org: Jak si postavit cihlové oblouky okolo domu]
* {{en}} [http://www.diyinfo.org/wiki/Constructing_Timber_Framed_Arches DIYinfo.org: Jak si postavit dřevěné oblouky okolo domu]
* {{en}} [http://www.diyinfo.org/wiki/Constructing_Timber_Framed_Arches DIYinfo.org: Jak si postavit dřevěné oblouky okolo domu]
* {{de}} [http://trako.arch.rwth-aachen.de/downloads/rottke/V-Bogen/index.html Interaktivní stránky s vynikajícím výkladem sil v oblouku]
* {{de}} [http://trako.arch.rwth-aachen.de/downloads/rottke/V-Bogen/index.html Interaktivní stránky s vynikajícím výkladem sil v oblouku]
⚫
=== Literatura ===
⚫
* [[Eduarda Lipanská]]: ''Historické klenby'', Praha, EL Consult, 1998, ISBN 80-902076-1-8
⚫
* [[Oldřich J. Blažíček]], [[Jiří Kropáček]]: ''Slovník pojmů z dějin umění'', Praha, Odeon, 1991, ISBN 80-207-0246-6
⚫
* [[Jaroslav Herout]]: ''Slabikář návštěvníků památek'', Praha, SSPPOP, 1978


⚫
{{překlad| jazyk = en| článek = Arch|revize=252391049| jazyk2 = de| článek2 = Bogen (Architektur)|revize2=53154278}}
{{Klenby}}
{{Klenby}}
{{Portály|Architektura a stavebnictví}}


⚫
[[Kategorie:Údržba:Články s referencemi v nadpisech]]
[[Kategorie:Opěrné prvky]]
[[Kategorie:Opěrné prvky]]
[[Kategorie:Starověká římská architektura]]
[[Kategorie:Starověká římská architektura]]
Řádek 81: Řádek 88:
[[Kategorie:Barokní architektura]]
[[Kategorie:Barokní architektura]]
[[Kategorie:Klasicistní architektura]]
[[Kategorie:Klasicistní architektura]]
⚫
[[Kategorie:Údržba:Články s referencemi v nadpisech]]

Verze z 20. 11. 2016, 10:38

1. Závěrečný klenák, 2. Klenák, 3. Pateční klenák, 4. Pateční spára, 5. Pata oblouku, 6. Nosná zeď, 7. Vrchol oblouku, 8. Výška (vzepětí) oblouku, 9. Rozpon oblouku

Oblouk je architektonická konstrukce, která překlenuje otvor ve zdivu. Obloukové klenby mohou tvořit i nosnou konstrukci stropů, střech velkých rozpětí a mostů. Smysl zakřivení je v tom, že tlak zdiva rozvádí do stran a zmenšuje smykové, ohybové atd. síly. Oblouk je „dvourozměrná“ klenba, bývá součástí kleneb (jako žebra, pásy) a má s nimi mnoho společného.

Popis a funkce

St. Louis Gateway Arch (1916)

Nejjednodušší konstrukce nadpraží otvoru, vodorovný nosník, je namáhán v horní polovině průřezu tlakem a v dolní tahem. Cihla, kámen i zdivo mají vysokou pevnost v tlaku, ale malou v tahu. Vodorovný kamenný nosník (architráv) je proto použitelný jen pro velmi malé rozpony. Poměry se výrazně zlepší, pokud se dva nosníky opřou o sebe a vytvoří trojúhelníkovou klenbu (viz Druhy kleneb). Z hlediska tvaru a působení sil si lze ideální klenební oblouk představit jako obrácené lano, v němž místo tahu působí pouze tlaky.[1] Jako volně visící lano, také ideální oblouk má tvar řetězovky (Gateway Arch, Saint Louis), případně paraboly. Pro zděný oblouk paradoxně platí, že je pevný pouze při stálém zatížení, které brání vzájemným posunům kamenů nebo cihel. U mostních oblouků a ocelových, případně i železobetonových konstrukcí vůbec hraje významnou roli také to, zda jsou konce oblouku pevně vetknuty, anebo zda mají dva, případně i více kloubů.

Historie

Nejstarší klenby se vyskytují v Mezopotámii od 2. tisíciletí př. n. l., používaly se ale jen v malých rozměrech a pro podzemní stavby. Egyptské i řecké chrámy oblouky většinou nepoužívaly. Teprve ve starověkém Římě se začaly stavět monumentální kamenné oblouky, brány, mosty a akvadukty, obvykle s plnou (půlkruhovou) klenbou. Kamenné a cihlové oblouky se hojně užívaly ve středověku. Masivní plné oblouky kleneb valených románského slohu vystřídaly daleko lehčí a obvykle bohatě profilované konstrukce kleneb gotických. Renesance se vrátila k římským vzorům, okna i dveře jsou zpravidla obdélníkové, s kamenným ostěním. Barokní sloh si liboval v rozmanitých tvarech kleneb od kleneb obloukových, přes klenby sférické po užití nových zborcených ploch, často poměrně plochých, což lehčí cihlové zdivo spolu s vysokou řemeslnou zručností tehdejších stavitelů umožňovalo.

Po období historismu 19. století, kdy se hlavní umělecké slohy rychle vystřídaly, nastoupila funkcionalistická architektura, která začala objevovat možnosti oblouků železobetonových a ocelových. Ty se i dnes často používají u reprezentativních staveb a pomáhají vytvářet jedinečné geometrické tvary hal, nádraží, továren, kostelů i mostů.

  • Řecké oblouky (Tindari, Sicílie)
    Řecké oblouky (Tindari, Sicílie)
  • Pont du Gard (Římský most, 1. stol. př. n. l.)
    Pont du Gard (Římský most, 1. stol. př. n. l.)

Druhy klenebních oblouků

Rozlišujeme následující druhy klenebních oblouků:[2]

  • Trojúhelníková klenba
    Trojúhelníková klenba
  • Plný oblouk
    Plný oblouk
  • Plochý (segmentový) oblouk
    Plochý (segmentový) oblouk
  • Lomený (gotický) oblouk
    Lomený (gotický) oblouk
  • Holandský (přímý) oblouk
    Holandský (přímý) oblouk
  • Trojlistý oblouk (jetelový)
    Trojlistý oblouk (jetelový)
  • Podkovový oblouk
    Podkovový oblouk
  • Eliptický (stlačený, oválný) oblouk[pozn. 1]
    Eliptický (stlačený, oválný) oblouk[pozn. 1]
  • Draperiový oblouk (záclonový)
    Draperiový oblouk (záclonový)
  • Oslí hřbet
    Oslí hřbet
  • Tudorský oblouk
    Tudorský oblouk
  • Parabolický oblouk
    Parabolický oblouk

V galerii nejsou uvedené následující typy oblouků: prostý přímý, přímý se zaoblenými rohy, převýšený, eliptický orientovaný na výšku, kobylí hlava, kýlový oblouk, hvězdový, myurský.

Konstrukční problémy

V závislosti na tvaru budou konce oblouku působit na své podpory tlakem, který lze rozložit na svislou a vodorovnou složku, směřující vnějším směrem. Tato složka je tím větší, čím je klenební oblouk plošší. Pokud je klenební oblouk ve zdivu (okno, dveře, portál), zdivo obě síly zachytí. Také mostní oblouky se opírají o sebe navzájem a stranové tlaky se tak ruší. Pokud je však klenební oblouk opřen o vnější stěny stavby, bude stěny tlačit od sebe. Problém je tím větší, čím větší je rozpon, čím těžší je konstrukce klenby a čím vyšší jsou stěny nebo sloupy, na nichž je klenba postavena. Stavitelé kamenných a cihlových chrámů se s tím vyrovnávali v různých obdobích různě:

  • románský sloh: nosné stěny mají velkou tloušťku, takže boční složka je eliminována v tloušťce stěny;
  • gotický sloh:
    1. lomený oblouk má obecně menší složku boční a větší složku svislou, není tedy třeba tak silných stěn;
    2. stěny jsou na vnější straně zesilovány opěrnými pilíři (opěráky) nebo složitějším opěrným systémem;
    3. součástí tohoto systému jsou u vícelodních staveb vedlejší lodi zhruba poloviční výšky, které stranové síly pomáhaly zachytit;
  • renesanční sloh: boční síly jsou navzájem eliminovány dřevěným nebo ocelovým táhlem v patě klenby;
  • barokní sloh: táhla jsou přesunuta na rub klenby, aby nerušila vizuální dojem zaklenovaného prostoru;[pozn. 2]

Hotová klenba je sice velmi pevná, během stavby je však většinou podpírána přesným tvarovým bedněním[3]. Kamenné oblouky kromě toho vyžadují neobyčejně přesné zpracování jednotlivých kamenů, které se děje na zemi a nedá se pak už příliš upravovat. Rozkreslování klenebního oblouku na jednotlivé kameny se nazývá kamenořez. Jednotlivé kameny se někdy zajišťují proti posunutí kovovými sponami, drážkami na styčných plochách, do nichž se nalévá malta nebo olovo, v moderní době i provléknutými ocelovými lany.

  • Románský oblouk
    Románský oblouk
  • Opěrné pilíře katedrála sv. Bartolomějev Plzni
    Opěrné pilíře katedrála sv. Bartolomějev Plzni
  • Opěrný systém nad boční lodí katedrála sv. Barbory,Kutná Hora
    Opěrný systém nad boční lodí katedrála sv. Barbory,Kutná Hora
  • Dřevěná táhla v patě klenby,Bazilika sv. Jan a Pavla, Benátky, Itálie
    Dřevěná táhla v patě klenby,Bazilika sv. Jan a Pavla, Benátky, Itálie
  • Renesanční arkádové oblouky s ocelovými táhly,zámek Velké Losiny
    Renesanční arkádové oblouky s ocelovými táhly,zámek Velké Losiny

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Eliptický oblouk bývá nahrazen obloukem složeným ze tří kruhových oblouků, střední s větším poloměrem a krajních s menším poloměrem.
  2. ↑ Toto rozdělení je samozřejmě zjednodušené. Dřevěná táhla mezi patami kleneb jsou například v některých benátských gotických kostelích (Santi Giovanni e Paolo, Santa Maria Gloriosa dei Frari).

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Arch na anglické Wikipedii a Bogen (Architektur) na německé Wikipedii.

  1. ↑ http://trako.arch.rwth-aachen.de/downloads/rottke/V-Bogen/index.html
  2. ↑ http://bystre.unas.cz/?q=cs/node/73%7C Slovníček odborných architektonických výrazů
  3. ↑ Příklad zdění klenby bez bednění

Literatura

Související články

Externí odkazy

Klenby
Druhy kleneb
Tvary čelních oblouků
Konstrukční prvky
Další
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Oblouk_(architektura)&oldid=14334754“