Řetězovka


Řetězovka (lat. catenaria) je křivka, kterou přibližně vytvoří řetěz zavěšený na svých koncích.
Rovnice[editovat | editovat zdroj]
Řetězovka je transcendentní rovinná křivka popsaná funkcí hyperbolický kosinus
- ,
kde je kladný parametr určující rozměry křivky, rovný např. jejímu poloměru křivosti ve vrcholu.
Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]
Podobně jako u paraboly tvar řetězovky nezávisí na parametru , všechny řetězovky jsou podobné.
Vrchol řetězovky leží v bodě . V tomto vrcholu má řetězovka styk třetího řádu s parabolou .
Oblouk řetězovky od vrcholu po bod se souřadnicí je
- .
Poloměr křivosti určuje vztah
- .
Evolventou řetězovky je traktrix.
Řetězovku dostaneme při řešení fyzikální úlohy hledání minimální polohové energie dokonale pevného a ohebného stejnorodého vlákna zavěšeného ve dvou bodech v homogenním gravitačním poli. Vyžaduje použití matematického aparátu variačního počtu.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Problém řetězovky poprvé předložil Jacob Bernoulli. Pojem řetězovka pochází od Christiaana Huygense. Problém úspěšně vyřešil Jakubův bratr Johann Bernoulli roku 1691.
Užití[editovat | editovat zdroj]
Řetězovka se užívá v architektuře. Tvar této křivky mají samonosné klenby starých staveb stejně, jako části některých moderních staveb.
Další aplikací řetězovek je konstrukce a návrh vedení vysokého a velmi vysokého napětí, kdy zavěšené elektrické vodiče vytvářejí křivky dosti podobné ideálním řetězovkám. V těchto speciálních aplikacích je vždy jedním z nejdůležitějších konstrukčních parametrů předpokládaný celkový průvěs vodiče v podmínkách extrémního namáhání vlivem vysoké námrazy na vodiči (popřípadě v kombinaci s působením silného větru).
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu řetězovka na Wikimedia Commons
- Odvození rovnice řetězovky