Norma (matematika): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Boehm (diskuse | příspěvky)
Řádek 26: Řádek 26:
=== ''p''-norma ===
=== ''p''-norma ===
Nechť ''p'' > 1 je reálné číslo.
Nechť ''p'' > 1 je reálné číslo.
:<math>\|\emph{\textbf{x}}\|_p := \left( \sum_{i=1}^n |x_i|^p \right)^\frac{1}{p}.</math>
:<math>\|\textbf{x}\|_p := \left( \sum_{i=1}^n |x_i|^p \right)^\frac{1}{p}.</math>
Eukleidovská norma je speciálním případem této normy (pro ''p'' = 2).
Eukleidovská norma je speciálním případem této normy (pro ''p'' = 2).


=== Maximová norma ===
=== Maximová norma ===
:<math>\|\emph{\textbf{x}}\|_\infty := \max \left(|x_1|, \ldots ,|x_n| \right).</math>
:<math>\|\textbf{x}\|_\infty := \max \left(|x_1|, \ldots ,|x_n| \right).</math>


=== Norma na prostoru se skalárním součinem ===
=== Norma na prostoru se skalárním součinem ===

Verze z 19. 8. 2016, 10:04

Norma je funkce, která každému nenulovému vektoru přiřazuje kladné reálné číslo (tzv. délku nebo velikost), nulový vektor jako jediný má délku 0. V případě seminormy se naopak připouští, aby i nenulovým vektorům byla přiřazena nulová délka.

Definice

Nechť V je vektorový prostor nad nějakým podtělesem F tělesa komplexních čísel a p je reálná funkce definovaná na V. Funkce p je seminorma na V, jestliže je

  • pozitivně homogenní: p(a v) = |a| p(v), pro aF a vV;
  • subaditivní: p(u + v) ≤ p(u) + p(v), pro u, vV.

Z předpokladu pozitivní homogenity plyne, že p(0) = 0 a následně ze subaditivity p(v) ≥ 0, pro všechna vV.

Norma je seminorma p, která je navíc pozitivně definitní:

  • p(v) = 0 právě tehdy, když v = 0.

Pro normu se namísto p(v) zpravidla používá označení ||v||.

Příklady

Eukleidovská norma

Na prostoru lze definovat tzv. eukleidovskou normu vektoru x = (x1, x2, ..., xn) jako

Tato norma udává vzdálenost bodu x od počátku (což je důsledek Pythagorovy věty).

p-norma

Nechť p > 1 je reálné číslo.

Eukleidovská norma je speciálním případem této normy (pro p = 2).

Maximová norma

Norma na prostoru se skalárním součinem

Skalární součin indukuje přirozeným způsobem normu

Pro normu indukovanou skalárním součinem platí Cauchyho–Schwarzova nerovnost

Vlastnosti

Ilustrace jednotkových kružnic v různých normách.

Tvar jednotkové kružnice (množiny vektorů velikosti 1) se liší v různých normách (viz ilustraci).

Normy ||•||α and ||•||β na vektorovém prostoru V se nazývají ekvivalentní, jestliže existují kladná reálná čísla C a D taková, že

pro všechna xV. Na vektorovém prostoru konečné dimenze jsou všechny normy ekvivalentní. Například normy ||•||1, ||•||2 a ||•|| jsou ekvivalentní na prostoru :

Ekvivalentní normy indukují tutéž topologii. Jsou-li dány dvě ekvivalentní normy na jednom prostoru, pak je spojitost funkcí i konvergence posloupností z tohoto prostoru v obou normách stejná.

Konvexní, vyvážené, pohlcující množiny

Seminormy jsou úzce spjaty s konvexními, vyváženými, pohlcujícími množinami. Nechť p je seminorma na vektorovém prostoru V, pak pro libovolný skalár α jsou množiny {x : p(x) < α} a {x : p(x) ≤ α} konvexní, vyvážené a pohlcující.

Obráceně, ke každé konvexní, vyvážené, pohlcující podmnožině C prostoru V existuje seminorma μC známá jako Minkowského funkcionál množiny C, definovaná

Pro tuto seminormu platí

Související články