Svatá země: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎top: odkazy
40 let v poušti nebylo trestem za uctívání zlatého telete
Řádek 5: Řádek 5:
V židovské tradici hraje velkou roli také další název – '''Země zaslíbená'''. Ta byla podle [[Bible|biblické]] tradice darována [[Bůh|Bohem]] potomkům [[Starý zákon|starozákonního]] patriarchy [[Abrahám|Abraháma]].<ref>[[Genesis|Gn]] 15,18 — 21</ref>
V židovské tradici hraje velkou roli také další název – '''Země zaslíbená'''. Ta byla podle [[Bible|biblické]] tradice darována [[Bůh|Bohem]] potomkům [[Starý zákon|starozákonního]] patriarchy [[Abrahám|Abraháma]].<ref>[[Genesis|Gn]] 15,18 — 21</ref>


Po desáté egyptské ráně byli [[Židé]] zázračně osvobozeni z [[Faraon z Exodu|faraonova]] područí. Hospodin Izraelce vedl do země zaslíbené. V&nbsp;době kdy [[Mojžíš]] vystoupil na horu [[Sinaj (biblická hora)|Sinaj]], kde dostal od Boha [[desatero]] přikázání<ref>[[Exodus|Ex]] 20,1-17</ref> udělali Izraelité [[zlaté tele]] a dopustili se tak [[Modloslužba|modlářství]]. Za tento těžký [[hřích]] je Bůh odsoudil k čtyřicetiletému putování pouští. Na konci 40 let zemřel Mojžíš ve věku 120 let. Jeho nástupce [[Jozue]] dovedl Izraelity do země zaslíbené<ref>[[Deuteronomium|Dt]] 34,4-12, [[Kniha Jozue|Joz]] 1,1-4</ref>. Vstup do země zaslíbené nastal překročením řeky [[Jordán]]. Výměr svaté země je dle Joz&nbsp;1,4 Od pustiny [[Libanon]]u k veliké řece [[Eufrat]]u, celá země Héitů k velikému moři k&nbsp;západu slunce.
Po desáté egyptské ráně byli [[Židé]] zázračně osvobozeni z [[Faraon z Exodu|faraonova]] područí. Hospodin Izraelce vedl do země zaslíbené. V&nbsp;době kdy [[Mojžíš]] vystoupil na horu [[Sinaj (biblická hora)|Sinaj]], kde dostal od Boha [[desatero]] přikázání<ref>[[Exodus|Ex]] 20,1-17</ref> udělali Izraelité [[zlaté tele]] a dopustili se tak [[Modloslužba|modlářství]]. Do země zaslíbené dovedl Izraelity Mojžíšův nástupce [[Jozue]].<ref>{{Citace bible|Dt|34|4||12}}, {{Citace bible|Joz|1|1||4</ref>. Vstup do země zaslíbené nastal překročením řeky [[Jordán]]. Výměr svaté země je dle Joz&nbsp;1,4 od pustiny [[Libanon]]u k veliké řece [[Eufrat]]u, celá země Héitů k velikému moři k&nbsp;západu slunce.


== Odkazy ==
== Odkazy ==

Verze z 24. 4. 2016, 14:03

Mapa z roku 1759 zobrazující antické severní Izraelské a jižní Judské království a území dvanácti kmenů
Jeruzalém – centrum Svaté země, město posvátné judaismu, křesťanství i islámu

Svatá země (latinsky Terra Sancta) je jedním z expresivních názvů Izraele, jakožto země, do níž vstoupili Židé po čtyřicetiletém putování pouští. Oblast má velký náboženský význam pro tři světová monoteistická náboženství (judaismus, křesťanství a islám), jelikož v této oblasti se odehrály události, které jsou posvátné pro všechna tato náboženství.

V židovské tradici hraje velkou roli také další název – Země zaslíbená. Ta byla podle biblické tradice darována Bohem potomkům starozákonního patriarchy Abraháma.[1]

Po desáté egyptské ráně byli Židé zázračně osvobozeni z faraonova područí. Hospodin Izraelce vedl do země zaslíbené. V době kdy Mojžíš vystoupil na horu Sinaj, kde dostal od Boha desatero přikázání[2] udělali Izraelité zlaté tele a dopustili se tak modlářství. Do země zaslíbené dovedl Izraelity Mojžíšův nástupce Jozue.[3]. Vstup do země zaslíbené nastal překročením řeky Jordán. Výměr svaté země je dle Joz 1,4 od pustiny Libanonu k veliké řece Eufratu, celá země Héitů k velikému moři k západu slunce.

Odkazy

Reference

  1. Gn 15,18 — 21
  2. Ex 20,1-17
  3. Dt 34, 4–12 (Kral, ČEP), {{Citace bible|Joz|1|1||4

Související články