Václav Koranda mladší: Porovnání verzí
m {{Infobox - osoba}} |
m pomlčka |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba}} |
{{Infobox - osoba}} |
||
'''Václav Koranda mladší''' (* [[1424]], [[Nová Plzeň]] |
'''Václav Koranda mladší''' (* [[1424]], [[Nová Plzeň]] – [[9. únor]] [[1512]], [[Praha]]) byl [[Česko|český]] [[Utrakvismus|utrakvistický]] duchovní, [[rektor]] [[Karlova univerzita|Karlovy univerzity]] v Praze.<ref>http://husitstvi.cz/rejstriky/rejstrik-osob/vaclav-koranda-ml/</ref> |
||
Roku 1454 stal se v Praze [[Bakalář|bakalářem]], čtyři roky poté [[Mistr|mistrem]] [[Svobodná umění|svobodných umění]]. Roku 1460 byl zvolen [[Děkan|děkanem]] Karlovy univerzity. Ve funkci byl potvrzen i přes hlasitý odpor Václava Křižanovského. Roku 1462 se stal členem českého poselstva krále [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]] k papeži do [[Řím|Říma]]. Jeho úkolem bylo získat od papeže [[Pius II.|Pia II.]] souhlas s [[Basilejská kompaktáta|basilejskými kompaktáty]]. Toho Koranda ovšem nedosáhl. Po návratu celé jednání v Římě popsal ve spise. Na univerzitě poté získal hodnost [[Rektor Univerzity Karlovy|rektora]]. Své náboženské, utrakvistické stanovisko hájil v četných polemikách, mj. s [[Hilarius Litoměřický|Hilariem Litoměřickým]] a [[Jošt z Rožmberka|Joštem z Rožmberka]]. Roku 1471 byl zvolen administrátorem utrakvistické církve, když nahradil [[Jan Rokycana|Jana Rokycanu]]. Roku 1478 Koranda do Prahy svolal sněm utrakvistických šlechticů, který zřídil [[Utrakvistická konzistoř|konzistoř]] s Korandou v čele, která zahájila tažení zejména proti [[Jednota bratrská|Jednotě bratrské]]. Roku 1489 byl z vedení konzistoře odvolán, na jeho místo nastoupil biskup [[Augustin Lucián]]. Náboženské polemiky a traktáty své doby uspořádal do sborníku ''Korandův manuálník''. |
Roku 1454 stal se v Praze [[Bakalář|bakalářem]], čtyři roky poté [[Mistr|mistrem]] [[Svobodná umění|svobodných umění]]. Roku 1460 byl zvolen [[Děkan|děkanem]] Karlovy univerzity. Ve funkci byl potvrzen i přes hlasitý odpor Václava Křižanovského. Roku 1462 se stal členem českého poselstva krále [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]] k papeži do [[Řím|Říma]]. Jeho úkolem bylo získat od papeže [[Pius II.|Pia II.]] souhlas s [[Basilejská kompaktáta|basilejskými kompaktáty]]. Toho Koranda ovšem nedosáhl. Po návratu celé jednání v Římě popsal ve spise. Na univerzitě poté získal hodnost [[Rektor Univerzity Karlovy|rektora]]. Své náboženské, utrakvistické stanovisko hájil v četných polemikách, mj. s [[Hilarius Litoměřický|Hilariem Litoměřickým]] a [[Jošt z Rožmberka|Joštem z Rožmberka]]. Roku 1471 byl zvolen administrátorem utrakvistické církve, když nahradil [[Jan Rokycana|Jana Rokycanu]]. Roku 1478 Koranda do Prahy svolal sněm utrakvistických šlechticů, který zřídil [[Utrakvistická konzistoř|konzistoř]] s Korandou v čele, která zahájila tažení zejména proti [[Jednota bratrská|Jednotě bratrské]]. Roku 1489 byl z vedení konzistoře odvolán, na jeho místo nastoupil biskup [[Augustin Lucián]]. Náboženské polemiky a traktáty své doby uspořádal do sborníku ''Korandův manuálník''. |
||
Verze z 19. 4. 2016, 11:28
| Václav Koranda z Plzně | |
|---|---|
| Narození | 1425 nebo 1424 Plzeň |
| Úmrtí | 1. února 1519 nebo 9. února 1519 Praha |
| Povolání | vysokoškolský učitel, teolog a učitel |
| Zaměstnavatel | Univerzita Karlova |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Václav Koranda mladší (* 1424, Nová Plzeň – 9. únor 1512, Praha) byl český utrakvistický duchovní, rektor Karlovy univerzity v Praze.[1]
Roku 1454 stal se v Praze bakalářem, čtyři roky poté mistrem svobodných umění. Roku 1460 byl zvolen děkanem Karlovy univerzity. Ve funkci byl potvrzen i přes hlasitý odpor Václava Křižanovského. Roku 1462 se stal členem českého poselstva krále Jiřího z Poděbrad k papeži do Říma. Jeho úkolem bylo získat od papeže Pia II. souhlas s basilejskými kompaktáty. Toho Koranda ovšem nedosáhl. Po návratu celé jednání v Římě popsal ve spise. Na univerzitě poté získal hodnost rektora. Své náboženské, utrakvistické stanovisko hájil v četných polemikách, mj. s Hilariem Litoměřickým a Joštem z Rožmberka. Roku 1471 byl zvolen administrátorem utrakvistické církve, když nahradil Jana Rokycanu. Roku 1478 Koranda do Prahy svolal sněm utrakvistických šlechticů, který zřídil konzistoř s Korandou v čele, která zahájila tažení zejména proti Jednotě bratrské. Roku 1489 byl z vedení konzistoře odvolán, na jeho místo nastoupil biskup Augustin Lucián. Náboženské polemiky a traktáty své doby uspořádal do sborníku Korandův manuálník.
Otův slovník naučný ho hodnotil takto: "Koranda byl muž poctivý a neohrožený, polemisoval až do únavy. Znal se v theologii, nebyl však původní a hluboký."[2]