Jan z Damašku: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Odebrány 4 bajty ,  před 4 lety
m
sjednocení infoboxu; kosmetické úpravy
m (řádková verze {{Commonscat}})
m (sjednocení infoboxu; kosmetické úpravy)
{{Infobox - světec
|jméno = Svatý Jan z Damašku
| foto = John-of-Damascus 01.jpg|thumb
|narození = kolem [[650]] či [[675]]-[[676]], [[Damašek]]
|úmrtí = kolem [[750]] u [[Jeruzalém]]a
|blahořečen =
|svatořečen =
|svátek = [[4. prosinec|4. prosince]]
|tituly = '''[[Učitel církve]]'''
|úřady=
|uctíván= [[římskokatolická církev]]; [[řeckokatolická církev]]; [[pravoslaví]]; [[Lutheráni]]
|atributy = uťatá ruka; koše
|patron = lékárníků v [[Milán]]ě; [[malíř]]ů [[ikona|ikon]] (v pravoslaví); studentů teologie Východu
|kostely =
|pohřben =
|}}
Když za byzantského císaře [[Lev III. Syrský|Lva III.]] (vládl 717-741) vypukl spor o uctívání [[ikona|ikon]], napsal tři listy, v nichž proti [[císař]]skému zákazu obhajoval užívání svatých obrazů v křesťanském kultu. Užitečnost zobrazování argumentoval [[Ježíš Kristus|Kristovou]] inkarnací: ''V Ježíši Kristu se [[Bůh]] stal člověkem. Ten, který je nehmotný, na sebe vzal hmotné tělo, a proto může být zobrazován.''
 
Přestože byl mimo dosah císařské moci, jeho pozice u dvora se stala neudržitelnou, a proto se v roce [[730]] rozhodl vstoupit do [[klášter]]a [[Mar Saba]] (svatého Sávy) na západním břehu Mrtvého Moře. Přijal [[kněz|kněžské]] svěcení a věnoval se teologii.
 
=== Autorství ===
Napsal řadu pojednání o [[asketa|asketickém]] životě, komentáře k [[Pavel z Tarsu|Pavlovým]] [[epištola|epištolám]] a množství [[hymnus|hymnů]], z nichž některé dodnes užívá byzantská [[liturgie]].
 
Janův hlavní spis je „Pégé gnóseós“ („Pramen poznání“) napsaný kolem roku [[742]]. Tento spis se dělí na tři části. První část pojednává o filozofii, druhá o [[hereze|herezi]] a třetí o pravé víře. Tento „Výklad pravé víry“ mu získal u východních křesťanů podobnou autoritu, jakou mají na Západě spisy [[Tomáš Akvinský|sv. Tomáše Akvinského]]. Tato část byla prvním systematickým zpracováním církevní nauky a byla v řecké (ortodoxní) církvi používána jako učebnice [[dogma]]tiky.
1 087 474

editací

Navigační menu