Zamrzlá evoluce: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Odborně se věnuji tomuto konceptu a po dohodě s autorem jsem se rozhodl doplnit informace k této evoluční teorii a opravit chyby. Obrázky jsou naše, článek plánuji dále rozšířit o testování/doklady, podobné koncepty a přijetí/kritiku.
Řádek 1: Řádek 1:
'''Zamrzlá evoluce''' je teoretickým konceptem českého [[Evoluční biologie|evolučního biologa]] prof. [[Jaroslav Flegr|Jaroslava Flegra]], který v sobě zahrnuje i dříve formulovanou teorii zamrzlé plasticity<ref name=":0">{{Citace monografie|příjmení = Flegr|jméno = Jaroslav|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Evoluční tání: aneb O původu druhů|vydání = 1|vydavatel = Academia|místo = Praha|rok = 2015|počet stran = 404|strany = |isbn = 978-80-200-2481-7}}</ref>
[[Soubor:Selectiontypes-n0 images.png|thumb|Disruptivní, stabilizující a směrovaná selekce.]]
[[Soubor:Zamrzlá evoluce.jpeg|thumb|Logo zamrzlé evoluce]]
'''Zamrzlá evoluce''' je teorie českého [[Evoluční biologie|evolučního biologa]] prof. [[Jaroslav Flegr|Jaroslava Flegra]], která se od [[Neodarwinismus|neodarwinismu]] liší především tím, že předpokládá jistou stabilitu ustanovených [[Druh (biologie)|druh]]ů – vývoj se podle ní odehrává na počátku existence druhu, kdy je ještě zastoupen malým počtem jedinců, potom je ''zamrzlý'' a na přírodní výběr druh reaguje pouze změnami v zastoupení již přítomné variability.
'''Teorie zamrzlé plasticity''' popisuje [[Mikroevoluce|mikroevoluci]] [[Pohlavní rozmnožování|pohlavních]] [[Druh (biologie)|druhů]]<ref name=":0" /><ref name=":1">{{Citace monografie|příjmení = Flegr|jméno = Jaroslav|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Frozen Evolution: Or, that's not the way it is, Mr. Darwin. A Farewell to Selfish Gene.|vydání = 1|vydavatel = Univerzita Karlova, Prirodovedecka Fakulta|místo = |rok = 2008|počet stran = 226|strany = |isbn = }}</ref><ref name=":2">{{Citace monografie|příjmení = Flegr|jméno = Jaroslav|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Zamrzlá evoluce: aneb Je to jinak, pane Darwin|vydání = 1|vydavatel = Academia|místo = Praha|rok = 2006|počet stran = 326|strany = |isbn = 978-80-200-1526-6}}</ref><ref name=":3">{{Citace periodika|příjmení = Flegr|jméno = Jaroslav|titul = On the “origin” of natural selection by means of speciation|periodikum = Rivista Di Biologia-Biology Forum|datum = |ročník = 1998|číslo = 91(2)|strany = 291-304|url = }}</ref><ref name=":4">{{Citace periodika|příjmení = Flegr|jméno = Jaroslav|titul = Elastic, not plastic species: frozen plasticity theory
and the origin of adaptive evolution in sexually reproducing
organisms|periodikum = Biology Direct|datum = |ročník = 2010|číslo = 5|strany = |url = }}</ref>. Od hlavního proudu [[Neodarwinismus|neodarwinismu]] se liší především tím, že předpokládá dlouhodobou stabilitu ve vlastnostech těchto druhů a silná omezení při jejich nevratném [[Adaptace|přizpůsobování]] prostřednictvím [[Přirozený výběr|přirozeného výběru]]. K výraznějším přizpůsobením podle ní může docházet jen po určitých typech [[Speciace|speciací]] (např. peripatrické speciaci) na počátku existence druhů. Po většinu doby své existence jsou druhy ''evolučně zamrzlé'' a na [[přírodní výběr]] reagují jen změnami v zastoupení již přítomné [[Genetický polymorfismus|genetické variability]].


'''Teorie zamrzlé evoluce''' popisuje [[Makroevoluce|makroevoluční]] důsledky ''evolučního zamrzání'' pohlavních druhů postulovaného teorií zamrzlé plasticity<ref name=":0" /><ref name=":1" />. Jednotlivé znaky ''nerozmrzají'' při vzniku nového druhu stejně snadno. V delším časovém měřítku se tak v jednotlivých evolučních liniích hromadí principem [[třídění z hlediska stability]] znaky, které nemohou ''rozmrznout'' za žádných představitelných podmínek. [[Evolvabilita]] druhů odštěpených v rámci těchto linií se postupně snižuje, což může vést až k drastické ztrátě schopnosti odpovídat na [[Přirozený výběr|selekční tlaky]] prostředí a tlaku na vznik [[Symbióza|symbióz]], [[Kolonie (biologie)|koloniality]], [[Mnohobuněčnost|mnohobuněčnosti]] či sofistikované [[Genetická architektura|genetické architektury]] znaků<ref name=":0" />.
Je to případ, kdy pro [[přirozený výběr]] převládá [[stabilizační selekce]] nad [[disruptivní selekce|disruptivní]] (diverzifikační) a [[směrovaná selekce|směrovanou]] selekcí.


''Zamrzlá evoluce'' je i název Flegrovy knihy na dané téma, která dostala v roce 2007 cenu [[Magnesia Litera]] v kategorii naučná literatura.<ref>http://www.magnesia-litera.cz/index_in.php?mm=2&sm=6#</ref> Byla přeložena do anglického jazyka.<ref>http://www.amazon.com/Frozen-Evolution-Darwin-Farewell-selfish/dp/8086561739</ref>
''Zamrzlá evoluce'' je i název Flegrovy knihy na dané téma, která dostala v roce 2007 cenu [[Magnesia Litera]] v kategorii naučná literatura.<ref>http://www.magnesia-litera.cz/index_in.php?mm=2&sm=6#</ref> Byla přeložena do anglického jazyka.<ref>http://www.amazon.com/Frozen-Evolution-Darwin-Farewell-selfish/dp/8086561739</ref>

=== Teorie zamrzlé plasticity ===
[[Soubor:Zamrzání a rozmrzání.png|thumb|Přechod z elastické do plastické fáze evoluce druhu podle teorie zamrzlé plasticity.
Pohlavní druhy stráví většinu doby své existence v ''elastickém'' stavu, kdy jsou schopny se přizpůsobovat selekčním tlakům prostředí jen vratně (''elasticky'') posunem frekvencí alel (barevné kroužky) již přítomných v rámci genetického polymorfismu. Výrazného a nevratného přizpůsobení jsou schopné jen po přechodu do ''plastické fáze''. Prvním krokem tohoto přechodu je oddělení malé části populace a redukce přítomného polymorfismu vlivem efektu hrdla lahve a působením genetického driftu v procesu tzv. ''bloudění po poušti''. Pokud následně dojde ke zvětšení populace, může se druh díky jednotnému genetickému pozadí a souvisejícímu stabilnímu vlivu alel na fitness začít nevratně (''plasticky'') přizpůsobovat novým podmínkám. Časem ovšem nový druh nevratně nahromadí genetický polymorfismus a přejde do ''elastické fáze'' své existence. Ve všech částech přechodu do ''elastického stavu'' hrozí značné riziko vymření nového druhu.
]]

==== Omezená dědičnost fenotypu pohlavních druhů ====
Na rozdíl od nepohlavních druhů představuje fungování přirozeného výběru u pohlavních druhů teoretický problém, který podle Flegra nedokáže plně vysvětlit ani genocentrický pohled na evoluci reprezentovaný [[Sobecký gen|teorií sobeckého genu]]<ref name=":0" /><ref name=":1" /><ref name=":2" /><ref name=":3" /><ref name=":4" />. [[Genotyp]] potomka se u pohlavních organismů skládá z [[Alela|alel]] namíchaných náhodně po jedné polovině od otce a od matky. Jedna alela může ovlivňovat mnoho znaků ([[pleiotropie]]) a jeden znak je téměř vždy spoluvytvářený činností mnoha alel ([[epistáze]]). Vliv alel na [[fenotyp]] navíc není stálý, ale kontextově závislý – závisí na tom, se kterými alelami stejného genu i jiných genů se daná alela nachází v [[Genom|genomu]] jedince. Vliv jednotlivých alel na výslednou [[Fitness (biologie)|biologickou zdatnost]] jedince je ještě komplikovanější, často totiž navíc závisí i na frekvenci dané alely i frekvencích dalších alel v [[Populace|populaci]]. Vliv alel na biologickou zdatnost tak lze nejlépe popsat pomocí aparátu [[Evolučně stabilní strategie|evolučně stabilních strategií]]. Kontextová a frekvenční závislost se navíc netýká jen vztahu mezi alelami a celkovou biologickou zdatností organismu, ale i vztahu mezi znaky jedince a jeho fitness. Dědičnost fenotypu a potažmo [[Fitness (biologie)|biologické zdatnosti]] je tedy u pohlavních organismů velmi malá a přirozený výběr, a to i na úrovni jednotlivých alel, u nich za normálních podmínek může fungovat jen velmi omezeně.

==== Přizpůsobování pohlavních druhů ====
Podle teorie zamrzlé plasticity nejsou pohlavní druhy za normálních podmínek schopné nevratného přizpůsobení selekčním tlakům prostředí<ref name=":3" /><ref name=":4" />. Jakákoli nová alela, ať už vzniklá v důsledku [[mutace]], nebo introdukovaná migrantem z jiné populace, se zachytí do složité sítě vzájemně provázaných vlivů alel na biologickou zdatnost. Nemůže být fixována ani eliminována (zcela vymizí zřejmě jen alely s výrazně negativním vlivem na fitness) a v populaci se udržuje v určitém rovnovážném zastoupení. Díky stejným procesům si pohlavní druhy udržují dlouhodobě vysoký genetický polymorfismus. Na momentální selekční tlaky prostředí tak dokáží zprvu odpovídat velmi rychle, a to pouhým posunem zastoupení alel již přítomných v populaci. Se zvětšujícím se vychýlením oproti původnímu stavu však systém klade vlivem negativních pleiotropických účinků selektovaných alel čím dál větší odpor a přizpůsobení se zpomaluje. Klíčovou roli v tomto procesu zřejmě hraje funkční provázání s alelami udržovanými v polymorfním stavu frekvenčně závislou selekcí, které se stále více vychylují z původního rovnovážného zastoupení. Po skončení selekčního tlaku se frekvence alel i fenotyp druhu vrací více méně k původním hodnotám. Pohlavní druhy se tudíž po většinu času své existence přizpůsobují ''elasticky''.

K nevratnému, ''plastickému'', přizpůsobení pohlavních druhů může podle teorie zamrzlé plasticity docházet jen v určitých úsecích jejich existence<ref name=":3" /><ref name=":4" />. Základním předpokladem je redukce genetického polymorfismu prostřednictvím fixací a eliminací alel, která vede k tomu, že se nová alela v každé generaci nachází v sousedství stejných alel. Takováto redukce nastává zejména při peripatrické speciaci, ale podobný vliv by ale mohlo mít např. i rychlé, náhodné a drastické vymření zástupců daného druhu na většině původního areálu. Obě situace doprovází tzv. [[Efekt hrdla lahve|efekt hrdla láhve]], v jehož důsledku přejde do nové populace jen málo vzácných alel z původního druhu. Zbylý genetický polymorfismus, zejména alely udržované frekvenčně závislým výběrem, ale může vymizet jen působením náhody, tj. [[Genetický drift|genetického driftu]] a [[Inbreeding|příbuzenského křížení]], při tzv. ''bloudění po poušti'' – mnoha generacích přežívání v malém počtu jedinců, ve kterém se neuplatňuje žádný typ přirozeného výběru. Pokud nový druh ve stavu vzniku při těchto dramatických událostech nevymře, nakonec může dojít ke zvětšení jeho populace. V početné populaci se začne uplatňovat přirozený výběr, nové alely mají na jednotném genetickém pozadí vždy stejný vliv na zdatnost jedince a druh se může začít ''plasticky'' přizpůsobovat novým podmínkám. Ovšem jen do doby, než se znovu nahromadí genetický polymorfismus a druh přejde do ''elastické fáze'' své existence.


== Odkazy ==
== Odkazy ==

Verze z 1. 12. 2015, 00:49

Zamrzlá evoluce je teoretickým konceptem českého evolučního biologa prof. Jaroslava Flegra, který v sobě zahrnuje i dříve formulovanou teorii zamrzlé plasticity[1]

Logo zamrzlé evoluce

Teorie zamrzlé plasticity popisuje mikroevoluci pohlavních druhů[1][2][3][4][5]. Od hlavního proudu neodarwinismu se liší především tím, že předpokládá dlouhodobou stabilitu ve vlastnostech těchto druhů a silná omezení při jejich nevratném přizpůsobování prostřednictvím přirozeného výběru. K výraznějším přizpůsobením podle ní může docházet jen po určitých typech speciací (např. peripatrické speciaci) na počátku existence druhů. Po většinu doby své existence jsou druhy evolučně zamrzlé a na přírodní výběr reagují jen změnami v zastoupení již přítomné genetické variability.

Teorie zamrzlé evoluce popisuje makroevoluční důsledky evolučního zamrzání pohlavních druhů postulovaného teorií zamrzlé plasticity[1][2]. Jednotlivé znaky nerozmrzají při vzniku nového druhu stejně snadno. V delším časovém měřítku se tak v jednotlivých evolučních liniích hromadí principem třídění z hlediska stability znaky, které nemohou rozmrznout za žádných představitelných podmínek. Evolvabilita druhů odštěpených v rámci těchto linií se postupně snižuje, což může vést až k drastické ztrátě schopnosti odpovídat na selekční tlaky prostředí a tlaku na vznik symbióz, koloniality, mnohobuněčnosti či sofistikované genetické architektury znaků[1].

Zamrzlá evoluce je i název Flegrovy knihy na dané téma, která dostala v roce 2007 cenu Magnesia Litera v kategorii naučná literatura.[6] Byla přeložena do anglického jazyka.[7]

Teorie zamrzlé plasticity

Přechod z elastické do plastické fáze evoluce druhu podle teorie zamrzlé plasticity. Pohlavní druhy stráví většinu doby své existence v elastickém stavu, kdy jsou schopny se přizpůsobovat selekčním tlakům prostředí jen vratně (elasticky) posunem frekvencí alel (barevné kroužky) již přítomných v rámci genetického polymorfismu. Výrazného a nevratného přizpůsobení jsou schopné jen po přechodu do plastické fáze. Prvním krokem tohoto přechodu je oddělení malé části populace a redukce přítomného polymorfismu vlivem efektu hrdla lahve a působením genetického driftu v procesu tzv. bloudění po poušti. Pokud následně dojde ke zvětšení populace, může se druh díky jednotnému genetickému pozadí a souvisejícímu stabilnímu vlivu alel na fitness začít nevratně (plasticky) přizpůsobovat novým podmínkám. Časem ovšem nový druh nevratně nahromadí genetický polymorfismus a přejde do elastické fáze své existence. Ve všech částech přechodu do elastického stavu hrozí značné riziko vymření nového druhu.

Omezená dědičnost fenotypu pohlavních druhů

Na rozdíl od nepohlavních druhů představuje fungování přirozeného výběru u pohlavních druhů teoretický problém, který podle Flegra nedokáže plně vysvětlit ani genocentrický pohled na evoluci reprezentovaný teorií sobeckého genu[1][2][3][4][5]. Genotyp potomka se u pohlavních organismů skládá z alel namíchaných náhodně po jedné polovině od otce a od matky. Jedna alela může ovlivňovat mnoho znaků (pleiotropie) a jeden znak je téměř vždy spoluvytvářený činností mnoha alel (epistáze). Vliv alel na fenotyp navíc není stálý, ale kontextově závislý – závisí na tom, se kterými alelami stejného genu i jiných genů se daná alela nachází v genomu jedince. Vliv jednotlivých alel na výslednou biologickou zdatnost jedince je ještě komplikovanější, často totiž navíc závisí i na frekvenci dané alely i frekvencích dalších alel v populaci. Vliv alel na biologickou zdatnost tak lze nejlépe popsat pomocí aparátu evolučně stabilních strategií. Kontextová a frekvenční závislost se navíc netýká jen vztahu mezi alelami a celkovou biologickou zdatností organismu, ale i vztahu mezi znaky jedince a jeho fitness. Dědičnost fenotypu a potažmo biologické zdatnosti je tedy u pohlavních organismů velmi malá a přirozený výběr, a to i na úrovni jednotlivých alel, u nich za normálních podmínek může fungovat jen velmi omezeně.

Přizpůsobování pohlavních druhů

Podle teorie zamrzlé plasticity nejsou pohlavní druhy za normálních podmínek schopné nevratného přizpůsobení selekčním tlakům prostředí[4][5]. Jakákoli nová alela, ať už vzniklá v důsledku mutace, nebo introdukovaná migrantem z jiné populace, se zachytí do složité sítě vzájemně provázaných vlivů alel na biologickou zdatnost. Nemůže být fixována ani eliminována (zcela vymizí zřejmě jen alely s výrazně negativním vlivem na fitness) a v populaci se udržuje v určitém rovnovážném zastoupení. Díky stejným procesům si pohlavní druhy udržují dlouhodobě vysoký genetický polymorfismus. Na momentální selekční tlaky prostředí tak dokáží zprvu odpovídat velmi rychle, a to pouhým posunem zastoupení alel již přítomných v populaci. Se zvětšujícím se vychýlením oproti původnímu stavu však systém klade vlivem negativních pleiotropických účinků selektovaných alel čím dál větší odpor a přizpůsobení se zpomaluje. Klíčovou roli v tomto procesu zřejmě hraje funkční provázání s alelami udržovanými v polymorfním stavu frekvenčně závislou selekcí, které se stále více vychylují z původního rovnovážného zastoupení. Po skončení selekčního tlaku se frekvence alel i fenotyp druhu vrací více méně k původním hodnotám. Pohlavní druhy se tudíž po většinu času své existence přizpůsobují elasticky.

K nevratnému, plastickému, přizpůsobení pohlavních druhů může podle teorie zamrzlé plasticity docházet jen v určitých úsecích jejich existence[4][5]. Základním předpokladem je redukce genetického polymorfismu prostřednictvím fixací a eliminací alel, která vede k tomu, že se nová alela v každé generaci nachází v sousedství stejných alel. Takováto redukce nastává zejména při peripatrické speciaci, ale podobný vliv by ale mohlo mít např. i rychlé, náhodné a drastické vymření zástupců daného druhu na většině původního areálu. Obě situace doprovází tzv. efekt hrdla láhve, v jehož důsledku přejde do nové populace jen málo vzácných alel z původního druhu. Zbylý genetický polymorfismus, zejména alely udržované frekvenčně závislým výběrem, ale může vymizet jen působením náhody, tj. genetického driftu a příbuzenského křížení, při tzv. bloudění po poušti – mnoha generacích přežívání v malém počtu jedinců, ve kterém se neuplatňuje žádný typ přirozeného výběru. Pokud nový druh ve stavu vzniku při těchto dramatických událostech nevymře, nakonec může dojít ke zvětšení jeho populace. V početné populaci se začne uplatňovat přirozený výběr, nové alely mají na jednotném genetickém pozadí vždy stejný vliv na zdatnost jedince a druh se může začít plasticky přizpůsobovat novým podmínkám. Ovšem jen do doby, než se znovu nahromadí genetický polymorfismus a druh přejde do elastické fáze své existence.

Odkazy

Prameny

  1. a b c d e FLEGR, Jaroslav. Evoluční tání: aneb O původu druhů. 1. vyd. Praha: Academia, 2015. 404 s. ISBN 978-80-200-2481-7. 
  2. a b c FLEGR, Jaroslav. Frozen Evolution: Or, that's not the way it is, Mr. Darwin. A Farewell to Selfish Gene.. 1. vyd. [s.l.]: Univerzita Karlova, Prirodovedecka Fakulta, 2008. 226 s. 
  3. a b FLEGR, Jaroslav. Zamrzlá evoluce: aneb Je to jinak, pane Darwin. 1. vyd. Praha: Academia, 2006. 326 s. ISBN 978-80-200-1526-6. 
  4. a b c d FLEGR, Jaroslav. On the “origin” of natural selection by means of speciation. Rivista Di Biologia-Biology Forum. Roč. 1998, čís. 91(2), s. 291-304. 
  5. a b c d FLEGR, Jaroslav. Elastic, not plastic species: frozen plasticity theory and the origin of adaptive evolution in sexually reproducing organisms. Biology Direct. Roč. 2010, čís. 5. 
  6. http://www.magnesia-litera.cz/index_in.php?mm=2&sm=6#
  7. http://www.amazon.com/Frozen-Evolution-Darwin-Farewell-selfish/dp/8086561739

Související články

Externí odkazy