Evolučně stabilní strategie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

V teorii her a behaviorální ekologii se jako evolučně stabilní strategie (ESS) označuje strategie, která, když si ji osvojí populace „hráčů“, zabraňuje ostatním strategiím tuto strategii narušit. Je to ukázka Nashovy rovnováhy v evoluci: pokud se ESS v populaci zafixuje, samotný přirozený výběr zabraní úspěšnému rozšíření alternativních strategií. Nashova rovnováha může fungovat kvůli racionálnímu uvažování, to ale neplatí u evoluce, která funguje na principu pokus-omyl. ESS definovali v roce 1973 John Maynard Smith a George R. Price v článku, který vyšel v časopise Nature.[1] Smith ji následně více rozebral ve své knize Evolution and the Theory of Games z roku 1982 a v roce 1999 získal za její vývoj (a celkově za uplatnění teorie her v evoluční biologii) Crafoordovu cenu.[2] Dnes je ESS využívána v behaviorální ekologii, ekonomii, antropologii, evoluční psychologii, filosofii a politologii.[3] Pro ilustraci ESS se využívá např. hra s názvem jestřáb a holubice.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Evolutionarily stable strategy na anglické Wikipedii.

  1. Maynard Smith, J.; PRICE, G.R. The logic of animal conflict. Nature. 1973, s. 15–8. DOI:10.1038/246015a0. Bibcode:1973Natur.246...15S. (anglicky) 
  2. The Crafoord Prize 1999 [online]. Královská švédská akademie věd, 1999-02-11. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Evolutionary Game Theory [online]. Stanford Encyclopedia of Philosophy, rev. 2009-07-19. Dostupné online. (anglicky)