Miroslav Kárný (historik): Porovnání verzí
→Biografie: +odkaz na autora |
rv, to je jiný Jan Tesař - odkazovaný přece nepsal 2010 bakalářku ;) |
||
| Řádek 5: | Řádek 5: | ||
| příjmení = Tesař |
| příjmení = Tesař |
||
| jméno = Jan |
| jméno = Jan |
||
| odkaz na autora = Jan Tesař |
|||
| titul = Miroslav Kárný. Studie o vlivu ideologie a politické moci na jedince v letech 1919–1974 |
| titul = Miroslav Kárný. Studie o vlivu ideologie a politické moci na jedince v letech 1919–1974 |
||
| url = https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/130012733/?lang=cs |
| url = https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/130012733/?lang=cs |
||
Verze z 1. 6. 2015, 20:17
Miroslav Kárný (9. září 1919 Praha – 9. května 2001 Praha) byl český novinář a historik židovského původu.
Biografie
Miroslav Kárný se narodil 9. září 1919 v Praze, kde absolvoval základní školu a gymnázium. Hned ve svých osmnácti letech roku 1937 vstoupil do komunistické strany. Následujícího roku odmaturoval a začal na Filozofická fakulta Univerzity Karlovy studovat český jazyk a historii.[1] Kvůli uzavření vysokých škol roku 1939 však nedostudoval a 11. listopadu 1941 byl jako jeden z prvních deportován transportem do Terezína, aby tam jako člen „Aufbaukommando“ budoval koncentrační tábor. V Terezíně ilegálně organizoval komunistickou stranu. Dne 28. září 1944 byl Kárný deportován do Birkenau, záhy však byl kvůli evakuaci osvětimského koncentračního tábora evakuován do tábora Kaufering a nakonec přežil i pochod smrti v dubnu 1945.[2]
Již od roku 1945 pracoval v redakci Rudého práva, ovšem v souvislosti s procesem se Slánským musel redakci roku 1951 opustit a následujícího roku byl vyloučen z komunistické strany. Podařilo se mu však dostat se do redakce Kladenského kováka kladenských oceláren, odkud roku 1958 přešel do redakce novin Svoboda, kde nakonec krátce působil i jako šéfredaktor. Roku 1967 Svobodu opustil, protože Alexandr Dubček jej ustanovil vedoucím tiskového oddělení sekretariátu ÚV KSČ. Po okupaci Československa roku 1968 byl Kárný této funkce zbaven a znovu vyloučen z KSČ. Roku 1973 byl nicméně evidován jako spolupracovník Státní bezpečnost v kategorii agent.[3] Do odchodu do důchodu roku 1974 pracoval v reprografickém středisku Institutu poradenství.[4]
Po odchodu do důchodu se začal věnovat historické práci, a přestože studium historie nedokončil, podařilo se mu publikovat v předních odborných časopisech. Roku 1978 publikoval v Československém časopise historickém článek o koncentračních táborech,[5] v dalších letech následovaly práce o „židovské otázce“, politice nacistického Německa vůči Česko-Slovensku a v Protektorátu. Většinu textů o perzekuci Židů během druhé světové války ovšem mohl publikovat až po roce 1989, včetně zásadní monografie Konečné řešení. Genocida českých židů v německé protektorátní politice (1991). Roku 1994 spoluzakládal odborné periodikum Terezínské studie a dokumenty a vedl také kolektiv, jenž publikoval Terezínskou pamětní knihu (seznam židovských obětí deportací z Protektorátu). Odbornou činnost vyvíjel až do své smrti 9. května 2001.[6]
Odkazy
Reference
- ↑ TESAŘ, Jan. Miroslav Kárný. Studie o vlivu ideologie a politické moci na jedince v letech 1919–1974. Praha: [s.n.], 2010. Dostupné online. S. 11–12.
- ↑ KEMPER, Raimund. Miroslav Kárný (1919–2001) [online]. 2001 [cit. 2015-06-01]. S. 3–5. Dostupné online.
- ↑ KÁRNÝ, Miroslav. SO KS SNB Praha – Protokol registrace svazků agenturního a kontrarozvědného rozpracování [online]. Archiv bezpečnostních složek [cit. 2015-06-01]. Dostupné online.
- ↑ Kemper (2001), s. 5–7.
- ↑ KÁRNÝ, Miroslav. Koncentrační tábory, SS a německé monopoly. Československý časopis historický. 1978, roč. 76, čís. 5, s. 676–712.
- ↑ Kemper (2001), s. 27.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Miroslav Kárný (historik)