Miroslav Kárný (historik)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Miroslav Kárný
Narození 9. září 1919
Praha
Úmrtí 9. května 2001 (ve věku 81 let)
Praha
Politická strana Komunistická strana Československa
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Miroslav Kárný (9. září 1919 Praha9. května 2001 Praha) byl český novinář a historik.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Miroslav Kárný se narodil 9. září 1919 v Praze, kde absolvoval základní školu a gymnázium. Hned ve svých osmnácti letech roku 1937 vstoupil do komunistické strany. Následujícího roku odmaturoval a začal na Filozofická fakulta Univerzity Karlovy studovat český jazyk a historii.[1] Kvůli uzavření vysokých škol roku 1939 však nedostudoval a 11. listopadu 1941 byl jako jeden z prvních deportován transportem do Terezína, aby tam jako člen „Aufbaukommando“ budoval koncentrační tábor. V Terezíně ilegálně organizoval komunistickou stranu. Dne 28. září 1944 byl Kárný deportován do Birkenau, záhy však byl kvůli evakuaci osvětimského koncentračního tábora evakuován do tábora Kaufering a nakonec přežil i pochod smrti v dubnu 1945.[2]

Již od roku 1945 pracoval v redakci Rudého práva, ovšem v souvislosti s procesem se Slánským musel redakci roku 1951 opustit a následujícího roku byl vyloučen z komunistické strany. Podařilo se mu však dostat se do redakce Kladenského kováka kladenských oceláren, odkud roku 1958 přešel do redakce novin Svoboda, kde nakonec krátce působil i jako šéfredaktor. Roku 1967 Svobodu opustil, protože Alexandr Dubček jej ustanovil vedoucím tiskového oddělení sekretariátu ÚV KSČ. Po okupaci Československa roku 1968 byl Kárný této funkce zbaven a znovu vyloučen z KSČ. Roku 1973 byl nicméně evidován jako spolupracovník Státní bezpečnost v kategorii agent.[3] Do odchodu do důchodu roku 1974 pracoval v reprografickém středisku Institutu poradenství.[4]

Po odchodu do důchodu se začal věnovat historické práci, a přestože studium historie nedokončil, podařilo se mu publikovat v předních odborných časopisech. Roku 1978 publikoval v Československém časopise historickém článek o koncentračních táborech,[5] v dalších letech následovaly práce o „židovské otázce“, politice nacistického Německa vůči Česko-Slovensku a v Protektorátu. Většinu textů o perzekuci Židů během druhé světové války ovšem mohl publikovat až po roce 1989, včetně zásadní monografie Konečné řešení. Genocida českých židů v německé protektorátní politice (1991). Roku 1994 spoluzakládal odborné periodikum Terezínské studie a dokumenty a vedl také kolektiv, jenž publikoval Terezínskou pamětní knihu (seznam židovských obětí deportací z Protektorátu). Odbornou činnost vyvíjel až do své smrti 9. května 2001.[6] Nedávno byla zveřejněno Terezínské Kalendárium - Terezín v Konečném Řešení "Židovské Otázky" (Miroslav Kárný a Margita Kárná) [7]

Odkazy[7][editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. TESAŘ, Jan. Miroslav Kárný. Studie o vlivu ideologie a politické moci na jedince v letech 1919–1974. Praha: [s.n.], 2010. Dostupné online. S. 11–12. 
  2. KEMPER, Raimund. Miroslav Kárný (1919–2001) [online]. 2001 [cit. 2015-06-01]. S. 3–5. Dostupné online. 
  3. KÁRNÝ, Miroslav. SO KS SNB Praha – Protokol registrace svazků agenturního a kontrarozvědného rozpracování [online]. Archiv bezpečnostních složek [cit. 2015-06-01]. Dostupné online. 
  4. Kemper (2001), s. 5–7.
  5. KÁRNÝ, Miroslav. Koncentrační tábory, SS a německé monopoly. Československý časopis historický. 1978, roč. 76, čís. 5, s. 676–712. 
  6. Kemper (2001), s. 27.
  7. a b Terezínské Kalednárium - Terezín v Konečném Řešení "Židovské Otázky" [online]. Praha: dědicové, 7.9.2019 [cit. 2019-09-12]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]