Jan Václav Prchal: Porovnání verzí
m fixlink z rozcestníku |
doplnění oddílu + typo |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Jan Václav Prchal''' (* [[17. duben|17. dubna]] [[1744]], [[Kroměříž]], [[Habsburská monarchie]] |
'''Jan Václav Prchal''' (* [[17. duben|17. dubna]] [[1744]], [[Kroměříž]], [[Habsburská monarchie]] – [[16. říjen|16. října]] [[1811]], [[Jihlava]], [[Rakouské císařství]]) byl [[Češi|český]] [[Pozdní baroko|pozdně barokní]] [[sochař]] působící v [[Jihlava|Jihlavě]]. |
||
== Život == |
== Život == |
||
Řádek 12: | Řádek 12: | ||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
<references /> |
<references /> |
||
== |
=== Literatura === |
||
⚫ | |||
=== Externí odkazy === |
|||
* [http://is.muni.cz/th/263526/ff_b/prace.txt Kateřina Hrubá, KAŠNY JIHLAVSKÉHO NÁMĚSTÍ, Bakalářská práce, Ústav hudební vědy, MUNI Brno, 2010] |
* [http://is.muni.cz/th/263526/ff_b/prace.txt Kateřina Hrubá, KAŠNY JIHLAVSKÉHO NÁMĚSTÍ, Bakalářská práce, Ústav hudební vědy, MUNI Brno, 2010] |
||
* [http://www.turistika.cz/mista/za-socharem-j-v-prchalem-do-jihlavy Za sochařem J. V. Prchalem do Jihlavy] |
* [http://www.turistika.cz/mista/za-socharem-j-v-prchalem-do-jihlavy Za sochařem J. V. Prchalem do Jihlavy] |
||
Řádek 23: | Řádek 24: | ||
* [http://abart-full.artarchiv.cz/osoby.php?IDosoby=43729 Informační systém abART: Prchal Jan Václav] |
* [http://abart-full.artarchiv.cz/osoby.php?IDosoby=43729 Informační systém abART: Prchal Jan Václav] |
||
{{DEFAULTSORT:Prchal Jan Václav}} |
{{DEFAULTSORT:Prchal, Jan Václav}} |
||
[[Kategorie:Čeští sochaři]] |
[[Kategorie:Čeští sochaři]] |
||
[[Kategorie:Narození 1744]] |
[[Kategorie:Narození 1744]] |
Verze z 30. 8. 2014, 08:17
Jan Václav Prchal (* 17. dubna 1744, Kroměříž, Habsburská monarchie – 16. října 1811, Jihlava, Rakouské císařství) byl český pozdně barokní sochař působící v Jihlavě.
Život
Byl synem kroměřížského dvorního sochaře a řezbáře, u něhož se vyučil řemeslu. Poté pokračoval ve studiu na vídeňské císařské akademii. Do Jihlavy se přistěhoval v roce 1773 a o rok později se zde oženil s Kateřinou Ueberwasserovou.[1] Je autorem pozdně barokních sochařských děl v Jihlavě a na dalších místech Vysočiny.
Dílo
Jeho soubor alegorických soch Jara, Léta, Podzimu, Zimy, Hudby a Tance stál od roku 1775 původně v lipové aleji zámečku Karlův les u Pávova. Po zničení zámku v bojích francouzských, bavorských a rakouských vojsk roku 1806 byly sochy odvezeny. Roku 1895 patřily jihlavskému výrobci kachlů A. Niemetzovi. Dalším vlastníkem byl Vinzenz Inderka, který sochu Tance věnoval doktoru K. Löwovi z Helenína a pět alegorických soch zapůjčil městu k výzdobě městských sadů a posléze roku 1922 prodal Památkovému ústavu. V současné době sochy stojí na nově upraveném prostranství za budovou magistrátu města Jihlavy.
Roku 1791 vytvořil soubor pašijových soch s Kalvárií, které byly původně součástí křížové cesty ke hřbitovu Na Kalvárii. Sochy byly přemístěny roku 1924 a Kalvárie nyní stojí na Jánském kopečku poblíž kostela svatého Jana Křtitele. Zbylé čtyři sochy, představující Krista na Hoře Olivetské, Bičování Krista, Krista Trpitele a Krista nesoucího kříž, jsou umístěny v zahradě minoritského kláštera. Nejvýznamnějšími Prchalovými díly jsou obě kašny na jihlavském Masarykově náměstí s postavami Poseidona, (Neptuna) a Amfitrité, vytvořené v letech 1795-1797. Je rovněž autorem klasicistních náhrobků Emanuela Zeba a Františka Z. Rindsmaula (dnes v hřbitovním kostele sv. Ducha) [2]
Kromě Jihlavy se Prchalovy sochy nacházejí také v Dačicích, Třešti a Telči. Je patrně i autorem kamenné kašny se sochou Tritóna držícího na hlavě velkou kamennou mísu s delfínem v Havlíčkově Brodě a dřevořezeb podle předlohy malíře Jana Lukáše Krakera v klášterní kostel v Nové Říši.[3]
Odkazy
Reference
Literatura
- Pisková R. a kol., Jihlava. Praha: Nakl. Lidové noviny, 2009. ISBN 978-80-7106-551-7