Komplexní analýza: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Opravy
typo, wikiodkazy
Řádek 1: Řádek 1:
[[Image:Color complex plot.jpg|right|thumb|Graf funkce
[[Image:Color complex plot.jpg|right|thumb|Graf funkce <math> f(x) = \frac{(x^2 − 1)(x − 2 − \mathrm{i})^2}{x^2 + 2 + 2\mathrm{i}} </math>. [[Barva]] reprezentuje [[argument funkce]], a [[jas]] reprezentuje magnitudu (velikost).]]
{{math|''f''(''x'') {{=}} (''x''<sup>2</sup> − 1)(''x'' − 2 − ''i'')<sup>2</sup>}}
{{math|/ (''x''<sup>2</sup> + 2 + 2''i'')}}. [[Barva]] reprezentuje [[argument funkce]], a [[jas]] reprezentuje magnitudu (velikost).]]


'''Komplexní analýza''', tradičně známá jako '''teorie funkcí komplexní proměnné''', je obor [[matematická analýza|matematické analýzy]], který zkoumá [[funkce (matematika)|funkce]] [[komplexní číslo|komplexních čísel]]. Je užitečná v mnoha odvětvích matematiky, včetně oborů jako [[algebraická geometrie]], [[teorie čísel]], [[aplikovaná matematika]]; ale i ve [[fyzika|fyzice]], např. v oborech jako [[hydrodynamika]], [[termodynamika]], [[mechanika|mechanické]] inženýrství a [[elektrotechnika]].
'''Komplexní analýza''', tradičně známá jako '''teorie funkcí komplexní proměnné''', je obor [[matematická analýza|matematické analýzy]], který zkoumá [[funkce (matematika)|funkce]] [[komplexní číslo|komplexních čísel]]. Je užitečná v mnoha odvětvích matematiky, včetně oborů jako [[algebraická geometrie]], [[teorie čísel]], [[aplikovaná matematika]]; ale i ve [[fyzika|fyzice]], např. v oborech jako [[hydrodynamika]], [[termodynamika]], [[mechanika|mechanické]] inženýrství a [[elektrotechnika]].
Řádek 11: Řádek 9:
== Historie ==
== Historie ==
[[Image:Mandel zoom 00 mandelbrot set.jpg|right|300px|thumb|[[Mandelbrotova množina]], '''[[fraktál]]'''.]]
[[Image:Mandel zoom 00 mandelbrot set.jpg|right|300px|thumb|[[Mandelbrotova množina]], '''[[fraktál]]'''.]]
Komplexní analýza je jeden z komplexních oborů matematiky s kořeny v 19. století i dříve. Zabývali se ní známí matematici jako [[Euler]], [[Carl Friedrich Gauss|Gauss]], [[Bernhard Riemann]], [[Cauchy]], [[Weierstrass]] a mnoho dalších v 20. století. Komplexní analýza, zejména teorie [[konformní zobrazení|konformních zobrazení]] má mnoho fyzikálních aplikací a používá se i v [[analytická teorie čísel|analytické teorii čísel]]. V současnosti se stala velmi populární díky novým podnětům z [[komplexní dynamika|komplexní dynamiky]] a díky obrázkům [[fraktál]]ů produkovaných iterací [[holomorfní funkce|holomorfních funkcí]]. Další důležitá aplikace komplexní analýzy je v [[teorie strun|teorii strun]], která studuje konformní invarianty v [[teorie kvantového pole|teorii kvantového pole]].
Komplexní analýza je jeden z komplexních oborů matematiky s kořeny v 19. století i dříve. Zabývali se ní známí matematici jako [[Leonhard Euler|Euler]], [[Carl Friedrich Gauss|Gauss]], [[Bernhard Riemann|Riemann]], [[Augustin Louis Cauchy|Cauchy]], [[Karl Theodor Wilhelm Weierstrass|Weierstrass]] a mnoho dalších v 20. století. Komplexní analýza, zejména teorie [[konformní zobrazení|konformních zobrazení]] má mnoho fyzikálních aplikací a používá se i v [[analytická teorie čísel|analytické teorii čísel]]. V současnosti se stala velmi populární díky novým podnětům z [[komplexní dynamika|komplexní dynamiky]] a díky obrázkům [[fraktál]]ů produkovaných iterací [[holomorfní funkce|holomorfních funkcí]]. Další důležitá aplikace komplexní analýzy je v [[teorie strun|teorii strun]], která studuje konformní invarianty v [[kvantová teorie pole|kvantové teorii pole]].


== Komplexní funkce ==
== Komplexní funkce ==
Řádek 20: Řádek 18:
: <math>z = x + iy\,</math> a
: <math>z = x + iy\,</math> a
: <math>w = f(z) = u(x,y) + iv(x,y)\,</math>
: <math>w = f(z) = u(x,y) + iv(x,y)\,</math>
: kde <math>x,y \ ve \mathbb{R}\,</math> a <math>u(x,y), v(x,y)\,</math> jsou funkce s reálnými hodnotami.
: kde <math>x,y \in \mathbb{R}\,</math> a <math>u(x,y), v(x,y)\,</math> jsou funkce s reálnými hodnotami.


Jinými slovy, složky funkce ''f''(''z''),
Jinými slovy, složky funkce ''f''(''z''),
Řádek 29: Řádek 27:
lze interpretovat jako reálné funkce dvou reálných proměnných, ''x'' a ''y''.
lze interpretovat jako reálné funkce dvou reálných proměnných, ''x'' a ''y''.


Základní koncepty komplexní analýzy se často představují rozšířením elementárních [[reálná funkce|reálných funkcí]] (např. [[exponenciální funkce]], [[logaritmická funkce]] a [[trigonometrická funkce]]) do komplexní domény.
Základní koncepty komplexní analýzy se často představují rozšířením elementárních [[funkce (matematika)|funkcí]] reálné proměnné (např. [[exponenciální funkce]], [[logaritmická funkce]] a [[trigonometrická funkce]]) do komplexní domény.


== Holomorfní funkce ==
== Holomorfní funkce ==
[[holomorfní funkce]] jsou komplexní funkce definované na [[otevřená množina|otevřené podmožině]] komplexní roviny, které jsou [[diferencovatelná funkce|diferencovatelné]]. Komplexní diferencovatelnost má mnohem větší důsledky jako obvyklá (reálná) diferencovatelnost.
[[Holomorfní funkce]] jsou komplexní funkce definované na [[otevřená množina|otevřené podmožině]] komplexní roviny, které jsou [[diferencovatelná funkce|diferencovatelné]]. Komplexní diferencovatelnost má mnohem větší důsledky jako obvyklá (reálná) diferencovatelnost.


==Zdroj==
==Zdroj==

Verze z 28. 1. 2014, 11:45

Graf funkce Nelze pochopit (syntaktická chyba): {\displaystyle f(x) = \frac{(x^2 − 1)(x − 2 − \mathrm{i})^2}{x^2 + 2 + 2\mathrm{i}} } . Barva reprezentuje argument funkce, a jas reprezentuje magnitudu (velikost).

Komplexní analýza, tradičně známá jako teorie funkcí komplexní proměnné, je obor matematické analýzy, který zkoumá funkce komplexních čísel. Je užitečná v mnoha odvětvích matematiky, včetně oborů jako algebraická geometrie, teorie čísel, aplikovaná matematika; ale i ve fyzice, např. v oborech jako hydrodynamika, termodynamika, mechanické inženýrství a elektrotechnika.

Murray R. Spiegel napsal, že komplexní analýza je "jeden z nejhezčích a nejužitečnějších oborů matematiky".

Komplexní analýza se nejvíc zabývá analytickými funkcemi komplexních proměnných (nebo obecněji meromorfními funkcemi). Protože separátní reálná a imaginární části každé analytické funkce musí splňovat Laplaceovu rovnici, komplexní analýza je široko aplikovatelná na dvoudimenzionální problémy ve fyzice.

Historie

Mandelbrotova množina, fraktál.

Komplexní analýza je jeden z komplexních oborů matematiky s kořeny v 19. století i dříve. Zabývali se ní známí matematici jako Euler, Gauss, Riemann, Cauchy, Weierstrass a mnoho dalších v 20. století. Komplexní analýza, zejména teorie konformních zobrazení má mnoho fyzikálních aplikací a používá se i v analytické teorii čísel. V současnosti se stala velmi populární díky novým podnětům z komplexní dynamiky a díky obrázkům fraktálů produkovaných iterací holomorfních funkcí. Další důležitá aplikace komplexní analýzy je v teorii strun, která studuje konformní invarianty v kvantové teorii pole.

Komplexní funkce

Komplexní funkce je funkce (matematika), kde nezávislá proměnná i závislá proměnná jsou obě komplexní čísla. Přesněji, komplexní funkce je funkce, u které definiční obor i obor hodnot jsou podmnožiny komplexní roviny.

Pro každou komplexní funkci nezávislá proměnná i závislá proměnná mohou být separovány na reálnou a imaginární části:

a
kde a jsou funkce s reálnými hodnotami.

Jinými slovy, složky funkce f(z),

a

lze interpretovat jako reálné funkce dvou reálných proměnných, x a y.

Základní koncepty komplexní analýzy se často představují rozšířením elementárních funkcí reálné proměnné (např. exponenciální funkce, logaritmická funkce a trigonometrická funkce) do komplexní domény.

Holomorfní funkce

Holomorfní funkce jsou komplexní funkce definované na otevřené podmožině komplexní roviny, které jsou diferencovatelné. Komplexní diferencovatelnost má mnohem větší důsledky jako obvyklá (reálná) diferencovatelnost.

Zdroj

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Complex analysis na anglické Wikipedii.