Spříznění volbou

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Spříznění volbou
První vydání románu roku 1809
První vydání románu roku 1809
AutorJohann Wolfgang Goethe
Původní názevDie Wahlverwandtschaften
PřekladatelJindřich Fleischner
ZeměNěmecko
Jazykněmčina
Žánrromán
Datum vydání1809
Česky vydáno1911
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Spříznění volbou (1809, Die Wahlverwandtschaften) je čtvrtý román německého básníka, dramatika a prozaika Johanna Wolfganga Goetha líčící rozpor mezi konvenčním manželstvím a přirozenou erotickou silou, mezi stavovskými normami a citem. Název románu pochází z chemické terminologie 18. století (Goethe se o chemii velmi zajímal) označující reakci, při níž se dva sloučené prvky díky přítomnosti jiných rozdělí a vstoupí do jiných sloučenin (v moderní chemii se používá termín podvojná záměna).[1]

Ve své době byl román přijat se značně smíšenými pocity. Již záhadný název a také některé výjevy z děje vyvolávaly rozpaky. Dokonalou psychologií postav, protikonvenčním hodnocením vztahů mezi lidmi, odvážnou kritikou manželství bez lásky, uměleckou dokonalostí koncepce i vypravěčské metody vytvořil ale Goethe jedno ze základních děl moderního společenského románu.[2]

Obsah románu[editovat | editovat zdroj]

Román popisuje rozpad zdánlivě harmonického, ve skutečnosti však citově nenaplněného konvenčního šlechtického manželství. Příležitostné setkání těchto manželů s lidmi, kteří v nich vyvolají skutečnou lásku (spříznění volbou), vytvoří dva vztahy, mužův přiznávaný a obhajovaný a ženin zatajovaný a potlačovaný.[3]

Ilustrace Wilhelma von Kaulbacha (vznik asi 1860 až 1890)

Bohatý baron Eduard se může konečně po letech oženit se svou láskou z mládí Charlottou. Díky „výhodným“ sňatkům domluveným jejich rodiči byli od sebe odloučeni, ale nyní jsou opět volní. Po svatbě se odstěhují na Eduardův venkovský zámek s předsevzetím žít v klidu, mimo společenský ruch a věnovat se především tvorbě krajinářského parku. Když se Eduardův přítel, setník Oto, dostane ne vlastní vinou do problémů, pozve jej Eduard na zámek. Aby měla Charlotta společnost, je na zámek pozvána její neteř, mladičká Otýlie, která nemá rodiče ani majetek a žije v penzionátu.

Charlotta se setníkem začnou společně upravovat okolí zámku a tak Eduard tráví více času ve společnosti Otýlie. Je přitahován její krásou a Charlotta pociťuje k setníkovi stále hlubší sympatie. Vzniknou tak nové milostné vztahy. Na zámek přijíždí přátelé na Eduardovy narozeniny a jeden hrabě nabídne setníkovi skvělé místo, které on přijme a odchází. Zdrcená Charlotta si všimne náklonnosti Otýlie a Eduarda. Chce Otýlii poslat zpět do penzionátu a obnovit formální vztah s Eduardem. Ten však opouští zámek a nakonec vstupuje do vojenských služeb.

Po jeho odchodu Charlotta zjišťuje, že čeká dítě. Otýlie proto na zámku zůstane a Charlotta porodí chlapce. Zdánlivý klid na zámku je narušen návratem Eduarda, který byl po skončení válečného tažení se ctí a řády propuštěn a který je rozhodnut Otýlii získat. Pozve Otu, který se mezitím stal majorem, opět na zámek a doufá v rozvod s Charlottou. Jeho plán je, aby Charlotte žila s majorem a dítětem, zatímco on sám se vydá s Otýlií na cesty.

Do toho všeho zasáhne tragická nehoda, při které se malý Charlottin syn utopí, když jej Otýlie nešťastnou náhodou upustí ze člunu do vody. Cítí proto hroznou vinu, zříká se Eduarda, přestane mluvit a jíst a následkem tělesného i duševního vyčerpání zemře. O něco později umírá také Eduard, který ztratil vůli žít. Charlotta ho nechá pochovat v kapli vedle Otýlie a nařídí, aby již nikdo nebyl v kapli pochován.[4]

Adaptace[editovat | editovat zdroj]

Film a televize[editovat | editovat zdroj]

Divadlo[editovat | editovat zdroj]

Česká vydání[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. GLOSÍKOVÁ, Viera; TVRDÍK, Milan, a kol. Slovník německy píšících spisovatelů - Německo. 1. vyd. Praha: Libri, 2018. 808 s. ISBN 978-80-7277-560-6. S. 246–247. 
  2. GOETHE, Johan Wolfgang. Utrpení mladého Werthera; Spříznění volbou. Praha: SNKLU, 1964. 336 s. cnb000483599. S. 334–335 (doslov Eduarda Goldstückera). 
  3. Anotace z České národní bibliografie k vydání románu z roku 1974 v pražském nakladatelství Práce
  4. SKŘIVANOVÁ, Martina. Manželství v ohrožení. Tři různé příběhy. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, Katedra české literatury 2013. Vedoucí práce Peterka, Josef. S.17-26.
  5. Johann Wolfgang von Goethe - IMDb
  6. Spříznění volbou - Východočeské divadlo Pardubice

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]