Přeskočit na obsah

Sovka zední

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxSovka zední
alternativní popis obrázku chybí
Sovka zední – fosílie
Stupeň ohrožení podle IUCN
vyhynulý
vyhynulý[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádsovy (Strigiformes)
Čeleďpuštíkovití (Strigidae)
Rodvýreček (Otus)
Binomické jméno
Otus murivorus
Milne-Edwards, 1873
Synonyma
  • Strix murivora Milne-Edwards, 1873
  • Mascarenotus murivorus (Milne-Edwards, 1874)
  • Carine murivora (Milne-Edwards, 1873)
  • Athene murivora (Milne-Edwards, 1873)
  • Bubo leguati Rothschild, 1907
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sovka zední (Otus murivorus), také sýček zední a výr rodriguezský, je vyhynulý druh puštíkovitého ptáka.

Systematika

[editovat | editovat zdroj]

Dlouhodobě šlo o jeden ze tří druhů z rodu Mascarenotus (česky sovka). Původně byl řazen též do rodu Athene.[2] Studie z roku 2018 sloučila zástupce rodu Mascarenotus v rámci rodu Otus (česky výreček). Postavení sovky zední v rámci tohoto kladu však nebylo uspokojivě vyřešeno.[3]

Podobně jako řada maskarénských suchozemských ptáků byl rod Macarenotus příbuzný taxonům z jihovýchodní Asie, jeho předkem byl zřejmě výreček asijský (Otus sunia).[3]

Informací se o ptákovi zachovalo jen málo. Druh popsal Alphonse Milne-Edwards v Comptes Rendus de l'Académie des Sciences na základě kosterních pozůstatků, které se lišily od všech ostatních druhů na ostrově. Od té doby bylo objeveno více subfosílií a některé pozůstatky jsou do dnešních dnů zachovány v muzeích (Cambridge, Paříž, Tring). Pták měřil něco přes 20 cm, přesný vzhled však zůstává záhadou.[2][4]

Některé zprávy o fauně ostrova zanechali Julien Tafforet nebo François Leguat, jedni z prvních osadníků na ostrově. Tafforet napsal do své knihy Relation de l'isle Rodrigues (1726), že se sovka podobala puštíkovi obecnému a při pěkném počasí se ozývala monotónním zvukem. Lovila jiné ptáky a plazy. Podle Tafforeta žila na stromech, vyvinuté kosti končetin ale poukazují i ​​na život na zemi. Rodrigues byl prostý predátorů, proto zde některé druhy ptáků i ztratily schopnost létat. Pozorování Leguata zase poukazují, že sovka měla vyvinutá „ouška” (Leguat nazval popisovanou sovu hiboux, což byl francouzský termín pro sovy „s oušky”).[2][4]

Sovka zední obývala lesy na ostrově Rodrigues (Mauricius), který se nachází v Indickém oceánu. Byla zdejším endemitem.[5]

Sovku pozoroval Tafforet ještě v roce 1726. Roku 1761 se na Rodrigues vydal astronom Alexandre Guy Pingré, aby tu pozoroval přechod Venuše přes Slunce. O sově se nezmiňoval; do té doby proto asi na ostrově vyhynula.[2] Hrozbou se staly lidské aktivity. Ptáci byli loveni a les na ostrově lidé vykáceli; pro sovku, který hnízdila v dutinách stromů, to byla katastrofa. Výrazný vliv na její populace zřejmě měly i zavlečené druhy savců, jako byly kočky nebo krysy. Společně s ní vyhynuly i jiné původní druhy živočichů.[5][2]

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
  2. a b c d e HUME, J. Extinct Birds. 2. vyd. London & New York: Bloomsbury Publishing, 2017. 560 s. ISBN 978-1-4729-3744-5, ISBN 978-1-4729-3745-2. S. 225. (anglicky) 
  3. a b LOUCHART, Antoine; BASTIAN, Fabiola; BAPTISTA, Marilia. Ancient DNA reveals the origins, colonization histories, and evolutionary pathways of two recently extinct species of giant scops owl from Mauritius and Rodrigues Islands (Mascarene Islands, south-western Indian Ocean). Journal of Biogeography. 2018-12, roč. 45, čís. 12, s. 2678–2689. Dostupné online [cit. 2022-06-02]. DOI 10.1111/jbi.13450. (anglicky) 
  4. a b FULLER, Errol. Extinct Birds. London: Viking/Rainbird, 1987. S. 158. (anglicky) 
  5. a b BirdLife International. 2016. Mascarenotus murivorus. The IUCN Red List of Threatened Species 2016: e.T22728856A94999047. https://dx.doi.org/10.2305/IUCN.UK.2016-3.RLTS.T22728856A94999047.en. Accessed on 02 June 2022.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]