Sopečná zima

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Sopečná zima (nebo též vulkanická zima) je termín označující ochlazení klimatu po erupci sopky v důsledku vyvržení prachu a plynů do atmosféry. Řadí se sem například Tobská katastrofa (stupeň VEI 8) či permské vymírání.

Supervulkán[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Supervulkán.

V britském pořadu BBC Supervulkán byla nastíněna situace, kdy při extrémně silném výbuchu sopečného vulkánu, supervulkánu, dochází k vyvržení enormního množství sopečného popela, prachu a sopečných plynů do atmosféry. Kromě zasypání oblastí do vzdálenosti několik set kilometrů od místa výbuchu, zde došlo i k vyvržení tohoto materiálu do horních vrstev atmosféry, což na některých místech znamenalo ochlazení v krátkodobém měřítku a v některých místech až o 20 °C. Následovala globální změna světového klimatu, což vedlo k lokálním kolapsům zemědělství.

Tento jev může nastat i u vysokoenergetických sopečných erupcí, kdy pyroklastické mračno vystoupá až do stratosféry. Zde sopečné plyny, konkrétně převážně oxid siřičitý (SO2) a sulfan (H2S), reagují s vodní párou, čímž vznikají 1–2 μm drobné kapičky kyseliny sírové, takzvaný aerosol.[1] Tyto částice mají schopnost zůstat v atmosféře 2 až 3 roky a oproti prachovým částicím mají až 10 desetkrát větší schopnost blokovat dopadající sluneční záření.[1] Přítomnost aerosolu kyseliny sírové tak zvyšuje odrazivost Země, tzv. albedo, což se projevuje tím, že se od částeček odráží mnohem více světelného záření zpět do kosmu. Tím zemský povrch nedostává obvyklý přísun energie, načež se ochlazuje.[1] Roku 1257 erupce stupně VEI 7 sopky Samalas (Lombok) vedla sice k ochlazení, ale nebyla příčinnou globální krize.[2] Například erupce sopky Pinatubo (stupeň VEI 6) v roce 1991 tak způsobila na dva roky celosvětový pokles průměrné teploty o 0,5 °C.[1] Obdobná situace by mohla nastat (či v historii možná nastala) při zvýšené sopečné aktivitě, která by zasáhla více míst světa. Starý, ale stále aktivní supervulkán je například i v Yellowstoneu.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d PARFITT, Elisabeth A.; WILSON, Lionel. Fundamentals of Physical Volcanology. [s.l.]: Blackwell Publishing company, 2009. ISBN 978-0-63205443-5. Kapitola Volcanoes and climate: Satellite monitoring of climate change after volcanic eruptions, s. 183. (anglicky) Dále jen „Parfitt a Wilson (2009)“.. 
  2. https://phys.org/news/2017-01-ready-massive-volcanic-eruption.html - Are we ready for another massive volcanic eruption?

Související články[editovat | editovat zdroj]