Sokolčí
| Sokolčí | |
|---|---|
 Skála se zbytky hradu | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický |
| Výstavba | po roce 1358 |
| Zánik | před rokem 1541 |
| Stavebník | Jindřich z Velešína |
| Další majitelé | Rožmberkové |
| Současný majitel | obec Benešov nad Černou |
| Poloha | |
| Adresa | západně od Děkanských Skalin, Benešov nad Černou,  Česko |
| Souřadnice | 48°44′44,13″ s. š., 14°33′12,93″ v. d. |
  Sokolčí | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 31908/3-1445 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sokolčí je zřícenina hradu asi 4,5 km východně od Kaplice v okrese Český Krumlov. Nachází se v přírodním parku Soběnovská vrchovina, v katastrálním území Děkanské Skaliny, na skalnatém ostrohu nad říčkou Černou v nadmořské výšce okolo 580 m. Kromě terénních reliktů se z hradu dochovaly části hradeb a dvou věží. Od roku 1963 je zřícenina chráněna jako kulturní památka.[1] Hrad Sokolčí byl zařazen mezi zastavení na česko-rakouské stezce po hradech a zámcích, nazvané Zemská cesta.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o hradu se nachází ve falzu listiny z 15. století, které nechal zhotovit Oldřich z Rožmberka. Podle ní v roce 1264 král Přemysl Otakar II. potvrdil vlastnictví hradu Vokovi z Rožmberka. V další padělané listině daroval král Jan Lucemburský hrady Sokolčí a Příběnice Vokovi z Rožmberka. Pravost této listiny potvrdil roku 1460 vyšebrodský opat.[2]
Skutečné dějiny lze částečně odvodit z vlastnických poměrů okolních panství. Podle nich mohl Sokolčí založit Jindřich z Velešína po roce 1358, ve kterém prodal svůj podíl na Velešíně svému bratru Benešovi. Později hrad pravděpodobně získali neznámým způsobem Rožmberkové, kteří neměli důvod jej udržovat, a nechali ho zpustnout. Jako zbořený se připomíná v roce 1541.[2]
Stavební podoba
[editovat | editovat zdroj]Sokolčí bylo ve své době menším, ale kvalitně provedeným šlechtickým hradem. Typově patří mezi tzv. blokové dispozice, která byla módní v klidných dobách za vlády Lucemburků a kladla důraz především na reprezentační a obytnou funkci. Oproti jiným hradům mělo Sokolčí slabší zdi a v některých budovách hrálo významnou konstrukční roli dřevo.[3]
Hrad tvořilo rozsáhlé předhradí a protáhlé, přibližně trojúhelníkové jádro. Předhradí chránil val, šíjový příkop a další opevnění, ze kterého se dochoval jen nízký val na vnitřní straně příkopu. Podle terénních náznaků zde stála rozměrná budova s rizalitem. Brána se nacházela na jižním konci příkopu.[4]
Další, ve skále vysekaný příkop, chrání hradní jádro. Vstupovalo se do něj branskou věží částečně předsunutou směrem do příkopu. V jihovýchodním nároží jádra přímo na branskou věž navazovala torzovitě dochovaná obdélná budova. Na druhé straně brány, v severovýchodním nároží, stojí zbytky obdélné obytné věže. Na ni se napojoval palác postavený podél části severní hradby. Z jeho detailů se dochovala dvě sklepní okénka. Zbytek plochy jádra je s výjimkou drobných fragmentů obvodových zdí bez výraznějších stop zástavby. Pravděpodobně celou šířku dispozice však zabrala větší budova postavená alespoň částečně ze dřeva.[5]
Turistika
[editovat | editovat zdroj]Zbytky hradu jsou volně přístupné. Vede k nim odbočka z červeně značené turistické trasy z Kaplice do Benešova nad Černou. Údolím řeky také vede naučná stezka Údolím Černé od Vodní nádrže Hradiště k soběnovské vodní elektrárně.[6]
Skála, na které zřícenina stojí, je horolezeckou lokalitou se 42 popsanými lezeckými trasami. Ve svazích výběžku Hradišťského vrchu na protějším břehu Černé je několik mrazových srubů s pseudokrasovými jeskyněmi. Největší z nich se nachází přímo naproti hradu, a menší jeskyně je i ve skalách pod hradem.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
První příkop -
Čelní hradba hradního jádra -
Nároží věže a jedno z okének paláce -
Průjezd brány -
Prostor západní části jádra
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-06-12]. Identifikátor záznamu 143455 : Hrad Sokolčí, zřícenina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b DURDÍK, Tomáš. Hrady na Malši. Praha: Společnost přátel starožitností v nakladatelství Unicornis, 2008. 176 s. (Vlastivědná knihovnička SPS). ISBN 978-80-86204-19-2. Kapitola Sokolčí, s. 87. Dale jen Durdík 2008.
- ↑ Durdík 2008, str. 102
- ↑ Durdík 2008, str. 90–91
- ↑ Durdík 2008, str. 92–99
- ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-01-29]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- DURDÍK, Tomáš. Hrady na Malši. Praha: Společnost přátel starožitností v nakladatelství Unicornis, 2008. 176 s. (Vlastivědná knihovnička SPS). ISBN 978-80-86204-19-2. Kapitola Sokolčí, s. 85–102.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Sokolčí, s. 510.
- DURDÍK, Tomáš; SUŠICKÝ, Viktor. Zříceniny hradů, tvrzí a zámků: Jižní Čechy. Praha: Agentura Pankrác, 2002. 184 s. ISBN 80-902873-5-2. Kapitola Sokolčí, s. 105–108.
- HEFNER, Zdeněk. Hrad Sokolčí. Hláska. 1995, roč. VI, čís. 3, s. 30–31. Dostupné online.
- TŘÍSKA, Karel, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Jižní Čechy. Svazek V. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Sokolčí – hrad, s. 175–176.
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Budějovicko. Svazek III. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 294 s. Kapitola Sokolčí hrad, s. 242–243.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sokolčí na Wikimedia Commons - Sokolčí na stránkách sdružení Hrady na Malši
