Sokołowiec
| Sokołowiec | |
|---|---|
 Kostel svaté Jadwigy v Sokołowci | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 51°2′7″ s. š., 15°49′35″ v. d. |
| Nadmořská výška | 280–320 m n. m. |
| Stát |  Polsko |
| Vojvodství | Dolnoslezské |
| Okres | Złotoryja |
| Gmina | Świerzawa |
  Sokołowiec | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 688 (2011) |
| Správa | |
| Status | starostenství |
| PSČ | 59-540 |
| Označení vozidel | DZL |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sokołowiec (německy Falkenhain) je obec v polském Dolnoslezském vojvodství. Nachází se v okrese Złotoryja a je součástí gminy Świerzawa.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Sokołowiec leží v nadmořské výšce 280 až 320 metrů na území severního předhůří Kačavských hor. Vesnická zástavba je protažena v délce 5,6 km podél potoka Czermnica, který po soutoku se Skorou u Pielgrzymky přejímá její jméno.[1] Skora je pravostranným přítokem Czarne Wody, která na území Legnice ústí do Kačavy (Kaczawa). Vesnice se dělí na horní, prostřední a dolní část. Na jih od obce se nachází skupina kopců vulkanického původu, známá jako Sokołowskie Wzgórza. Malá pahorkatina se skládá z vrchů Bucze Wielkie, Bucze Małe, Barania Czuba, Sokołowa Góra a Skąpa.[2] Ve smíšnených lesích s duby, buky a smrky rostou chráněné druhy rostlin a proto se zde připravuje vyhlášení přírodní rezervace.[1] Necelých 5 km vzdušnou čarou směrem na západ od Sokołovce se nachází sopečný vrch (přírodní rezervace) Ostrzyca (501 m n. m.), kterému se přezdívá „polská Fudžijama“.[3]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Sokołowiec byl vybudován jako lesní lánová ves zřejmě ve 12. století. Sídlo bylo zmíněno již roku 1200 jako Dorf Valcnai a poté v roce 1206 jako Falkenstein a též Falkenhain.
Pravděpodobně kníže Jindřich I. Bradatý daroval ves cisterciákům, kteří zde nechali vybudovat kostel. Na Grodowem Wzgórze (Hradní vrch – 386 m n. m.) západně od obce stával menší hrad, který poprvé zanikl po vpádu husitských vojsk. Později byl hrad obnoven a sídlil v něm loupeživý rytíř Cunzo de Pedril se svojí družinou. V roce 1475 loupežník dopaden, hrad byl zbořen a v pozdějších letech se po něm nezachovaly žádné stopy.[4]
V období náboženské reformace se Sokołowiec stal jednou z prvních evangelických obcí. Až do první poloviny 19. století byl Sokołowiec velkou a bohatou vesnicí, v níž m, j, byly dva kostely a dvě školy. V roce 1848 jej však postihl velký požár, během něhož bylo zničeno 38 hospodářství, kostel, škola, panský dvůr i pivovar. Následně byla v celém Slezsku vyhlášena sbírka na obnovu vesnice.[1]
Po vysídlení německého obyvatelstva v roce 1945 se Sokołowiec stal součástí polského Dolního Slezska. V letech 1975 –1998 obec náležela do Jeleniogórského vojvodství. Sokołowiec je druhou největší vesnicí v gmině Świerzawa.
Památky[editovat | editovat zdroj]
Na seznamu Národního ústavu dědictví (Narodowy Instytut Dziedzictwa) polského Ministerstva kultury je zapsáno několik významných architektonických a historických památek:[5]
- Farní kostel svaté Jadwigy (Kościół parafialny św. Jadwigi) – původně románský kostel z první poloviny 13. století, přestavovaný v 16. a 18. století. Kostel byl obnoven po požáru v roce 1848 a později několikrát opraven. V interiéru kostela jsou dřevěné barokní oltáře z 18. století a bývala zde též gotická socha madony s děťátkem z 15. století, později přemístěná do Arcidiecézního muzea v Legnici. Na zdech jsou zachované kamenné epitafy a renesanční náhrobky. Součástí památky je přilehlý hřbitov a budova fary.
- Pałac górny – tzv. „horní zámek“ v místní části Sokołowiec Górny. Zámek z druhé poloviny 19. století, v roce 1989 kompletně opravený. Zámek je v soukromém vlastnictví, není veřejnosti přístupný. Součástí památky je krajinářský park, založený v 19. století.
- Pałac w Sokołowcu Środkowym (zámek v Prostředním Sokołowci) – zámek z počátku 19. století s přilehlým parkem. Objekt, zapsaný na seznam památek v roce 1979, je zpustlý a částečně pobořený.
- Pałac w Sokołowcu Dolnym (zámek v Dolním Sokołowci) – ruiny původně barokního zámku z přelomu 17. a 18. století, později přestavěného. Součástí komplexu byly přilehlé hospodářské budovy a park, založený koncem 18. století. V okolí jsou pozůstatky letohrádku a rodinného mauzolea někdejších majitelů panství.[4]
- Zespół dworski z folwarkiem – hospodářské budovy s poplužním dvorem z počátku 19. století, přestavěné koncem 19. století. Část objektu slouží ke zpracování ovoce a jako výrobna zavařenin. V letech 1870 – 1871 byl poblíž hospodářského dbora postaven pomník obětem bálky z roku 1866.[6]
Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]
-
Zámek v Sokołowci Górném -
Zříceniny zámku v Sokołowci Środkowém -
Ruiny hospodářských budov u zámku v Sokołowci Dolném -
Pozůstatky zámku v Sokołowci Dolném -
Hřbitov v Sokołowci
Naleziště drahých kamenů[editovat | editovat zdroj]
V okolí Sokołowce je několik mineralogických lokalit, na nichž se vyskytují acháty, ametysty i vzácný prasiolit. Naleziště achátů, záhnědy, ametystu, olivínu a dalších minerálů, zvané „Piekiełko“ v údolí mezi kopci Wygorzel, Wołek a Czeska Góra, přináležejícím k sousední obci Nowy Kościól, je od Sokołowce Dolného vzdáleno jen cca 1,5 km.[2] Vzácný přírodní prasiolit (tzv. „zelený ametyst“) byl nalezen v oblasti mezi Sokołowským Wzgórzem, Łysou Górou, Gradowou a Sądereckým Wzgórzem. V červnu roku 2013 byl prasiolit objeven na další lokalitě u Sokołowce. [7]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c Sokołowiec [online]. Świerzawa: Centrum kultury [cit. 2016-11-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-26. (polsky)
- ↑ a b Przewodnik po szlakach rowerowych. Pętla agatowa. Sokołowiec (Falkenhain) [online]. Świerzawa: Urząd Miasta i Gminy w Świerzawie [cit. 2016-11-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-26. (polsky)
- ↑ Turystyka [online]. [cit. 2016-11-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-26. (polsky)
- ↑ a b Sokołowiec. Pałac i kościół [online]. 2014-03-09 [cit. 2016-11-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-02. (polsky)
- ↑ Rejestr zabytków nieruchomých Wojwodstva dolnośląskiego [online]. Ministerstwo Kultury i Dziedzictwa Narodowego [cit. 2016-11-25]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ Sokołowiec [online]. Świerzawa: Urząd Miasta i Gminy w Świerzawie [cit. 2016-11-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. (polsky)
- ↑ PRASZKIER, Tomasz et all. Prasiolite from Sokołowiec area, Kaczawskie Mountains, Lower Silesia, Poland [online]. [cit. 2016-11-25]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sokołowiec na Wikimedia Commons
