Nowy Kościół
| Nowy Kościół | |
|---|---|
 Kostel Matki Boskiej Różańcowej v obci Nowy Kościół | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 51°4′16″ s. š., 15°51′48″ v. d. |
| Stát |  Polsko |
| Vojvodství | Dolnoslezské |
| Okres | Złotoryja |
| Gmina | Świerzawa |
  Nowy Kościół | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 1 209 (2011) |
| Správa | |
| Status | starostenství |
| PSČ | 59-540 |
| Označení vozidel | DZL |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nowy Kościół (německy Neukirch) je obec v polském Dolnoslezském vojvodství v okrese Złotoryja. Nowy Kościół, jehož zástavba je protažená v délce 3,4 km, je největší vesnicí v gmině Świerzawa.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Nowy Kościół leží v severním předhůří Kačavských hor zhruba v polovině vzdálenosti mezi městy Złotoryja na severu a Świerzawa na jihu. Vesnicí protéká řeka Kačava (Kaczawa) a prochází silnice, která spojuje Świerzawu z administrativním centrem okresu. Přes obec vede dálková turistická trasa Stezka vyhaslých sopek (Szlak Wygasłych Wulkanów).
Historie[editovat | editovat zdroj]
Osídlení v těchto místech existovalo od středověku, přesnější doba vzniku obce však není známa. Nowy Kościół byl sídlem příslušníků jedné větve slezského šlechtického rodu von Zedlitz. V 16. století, kdy na místním zámku Zedlitzů pobýval a kázal Lutherův žák Melchior Hoffmann, se Nowy Kościół stal střediskem luteránství. Na přelomu 19. a 20. století byla v obci vybudována továrna na čokoládu, ta však již zanikla.
Po skončení druhé světové války a vysídlení německého obyvatelstva byla obec v letech 1945 – 1954 správním střediskem gminy Nowy Kościół v tehdejším Wroclawském vojvodství. [1] V letech 1975–1998 byl Nowy Kościół součástí Jeleniogórského vojvodství.
Památky[editovat | editovat zdroj]
- Kostel Panny Marie Růžencové (Kościół Matki Boskiej Różańcowej) – původně evangelický, později římskokatolický kostel z roku 1749, přestavěný v roce 1853.
- Areál hřbitova „Przy wieży“ ze 13. století:
- Kościoł Najświętszej Marii Panny – zřícenina kostela ze 13. století, přestavěného na přelomu 15. a 16. století.
- Obranná zeď a brána – stavby z přelomu 15. a 16. století
- Evangelický hřbitov – hřbitov z 19. století
- Hrad, později zámek rodu Zedlitzů s přilehlým parkem – zámek se nedochoval, byl zbořen v období po druhé světové válce. Zachovaly se pouze pozůstatky obranného příkopu a parku.[2]
Mineralogická lokalita[editovat | editovat zdroj]
Nowy Kościół je významnou mineralogickou lokalitou, jejíž věhlas přesahuje hranice země. V horninách permského stáří se zde nachází největší naleziště achátů na území Polska. Naleziště leží v západní části údolí Kačavy na jih od vesnice. Pozornost hledačů drahých kamenů se soustřeďuje zejména na oblast údolí Piekiełko mezi vrchy Wołek i Wygorzel.[3] Achátové geody mají zpravidla podobu koulí, nejčastěji o průměru kolem 10 cm, avšak nejsou výjimkou ani dvaceti až padesáticentimetrové acháty. Našly se však zde i geody o průměru kolem dvou metrů. Kromě chalcedonu bývají geody vyplněny též dalšími odrůdami křemene, jako je např. ametyst nebo citrín.[3]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Internetowy System Aktów Prawnych. Vyhláška č. 28 z 29. 5. 1946 [online]. [cit. 2016-11-15]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ Rejestr zabytków nieruchomých Wojwodstva dolnośląskiego [online]. Ministerstwo Kultury i Dziedzictwa Narodowego [cit. 2016-11-15]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ a b FLOREK, Wacław; OLSZOWA, Aleksandra. Morfologiczne skutki eksploatacji agatów w dolinie środkowej Kaczawy [online]. Słupsk: Akademia Pomorska w Słupsku [cit. 2016-11-15]. Dostupné online. (polsky)
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nowy Kościół na Wikimedia Commons
