Prasiolit

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Geoda s krystaly prasiolitu z lokality u Płóczek Górných v Polsku

Prasiolit je zeleně zbarvená odrůda přírodního křemene, využívaná jako drahý kámen. Zelená barva je způsobena koncentrací center [AlSiO4/h+]0 a [FeSiO4/h+]0 v krystalové mřížce křemene. [1] Na rozdíl od fialově zbarveného ametystu má prasiolit vyšší obsah stopových prvků, zejména hliníku (Al) a železa (Fe), kdy ionty Fe2+ nahradí ionty Si.

Původ názvu[editovat | editovat zdroj]

Historie názvu sahá do období kolem roku 1950, kdy se ve Spojených státech u některých obchodníků s drahými kameny začaly objevovat tzv. "zelené ametysty", jejichž pojmenování "prasiolit" bylo vytvořeno spojením řeckých slov prasinos (zelený, resp. "pažitkově" zelený) a lithos (kámen). V těchto případech se však zřejmě jednalo o kameny, jejichž zbarvení bylo výsledkem umělé úpravy.[2]

Objev přírodního prasiolitu[editovat | editovat zdroj]

Polské lokality[editovat | editovat zdroj]

Přírodní prasiolit byl nalezen v Polsku zprvu na mineralogické lokalitě u obce Suszyna v Radkówské gmině v Dolnoslezském vojvodství, posléze také u Płóczek Górných v okrese Lwówek Śląski během expedice, kterou zde v roce 1990 podnikli polští a ukrajinští vědci  M. Sachanbiñski, P. Wróblewski a A. Platonov. Zmínění vědci popsali tento minerál v roce 1992.[3] Kromě místa u Płóczek Górnych, kde se výrazněji zeleně zbarvený přírodní prasiolit vyskytuje zpravidla jako součást achátových geod, byly v pozdějších letech objeveny v Dolnosleslezském vojvodství ještě další lokality. Jedná se o již dříve známé ametystové a achátové lokality v Kačavských horách u obce Sokołowiec v Złotoryjském okrese , konkrétně v prostoru mezi Sokołowským Wzgórzem, Łysou Górou, Gradowou a Sądereckým Wzgórzem. Dvě ze tří míst, kde byl tento minerál nalezen, se nacházejí na svazích Łysé Góry v lokalitě, nazývané “za Pałacem”. V červnu roku 2013 byl prasiolit objeven na zcela nové lokalitě v této oblasti. [2]

Prasiolit ve světě[editovat | editovat zdroj]

Na jiných místech ve světě se prasiolit vyskytuje jen velmi vzácně. Jedna lokalita existuje ve Spojených státech severně od města Reno ve státě Nevada na hranicích s Kalifornií, další pak je ametystový důl poblíž města Thunder Bay[4] v kanadské provincii Ontario.[2]

Umělý prasiolit[editovat | editovat zdroj]

Uměle vytvořený "prasiolit" z Brazílie

V případě drahých kamenů, které jsou nabízeny na trhu jako "prasiolit", se ve většině případů jedná o kameny uměle upravené. Tato produkce, využívaná pro šperkařské účely, pochází zejména ze států Minas Gerais a Rio Grande do Sul v Brazílii.[1] Například ametysty z dolů Montezuma Mine ve státě Rio Grande do Sul jsou zahřívány na teplotu 400 - 500 °C, aby tak získaly žádanou vzácnější zelenou barvu. Jinou metodou je působení ionizujícího záření, konkrétně elektromagnetického záření izotopu 60Co, jemuž za účelem změny barvy jsou vystavovány žlutě zbarvené křemeny z několika dalších brazilských lokalit. Změna barvy v důsledku ozařování však nemá trvalý charakter, zelené zbarvení se ztrácí, jsou-li kameny po delší dobu vystaveny slunečnímu světlu, případně teplotám vyšším než 150 °C.[2][5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b LAMEIRAS, Fernando Soares; NUNES, Eduardo Henrique Martins; VASCONCELOS, Wander Luiz. Infrared and Chemical Characterization of Natural Amethysts and Prasiolites Colored by Irradiation [online]. Belo Horizonte, Minas Gerais, Brazílie: Universidade Federal de Minas Gerais, 2008-12-23 [cit. 2016-11-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d PRASZKIER, Tomasz; KENIS, Piotr; KOMZA, Piotr. Prasiolite from Sokołowiec area, Kaczawskie Mountains, Lower Silesia, Poland [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Životopis prof. Michala Sachanbiñského (polsky)
  4. Ametystové doly u Thunder Bay. www.thunderbay.ca [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-11. 
  5. Ametyst [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-21. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]