Sněhurka (opera)
| Sněhurka (Jarní pohádka) | |
|---|---|
| Снегурочка–Весенняя сказка | |
 Jevgenie Zbrujevová jako Lel, Velké divadlo, Moskva 1894 | |
| Základní informace | |
| Žánr | opera |
| Skladatel | Nikolaj Andrejevič Rimskij-Korsakov |
| Libretista | Nikolaj Andrejevič Rimskij-Korsakov |
| Počet dějství | 4 |
| Originální jazyk | ruština |
| Literární předloha | stejnojmenná divadelní hra A. N. Ostrovského |
| Datum vzniku | 1880–1881 |
| Premiéra | 29. ledna 1882 (viz text), Mariinské divadlo, Petrohrad |
| Česká premiéra | 29. března 1905, Národní divadlo, Praha |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sněhurka či Sněguročka (podtitul: Jarní pohádka) je opera o 4 dějstvích ruského skladatele Nikolaje Andrejeviče Rimského-Korsakova. Ten je autorem hudby i libreta, které vzniklo na motivy stejnojmenné divadelní hry Alexandra Nikolajeviče Ostrovského. Opera měla premiéru 29. ledna 1882 (datum podle tehdy v Rusku používaného juliánského kalendáře, 10. února 1882 podle současného gregoriánského kalendáře) v Mariinském divadle v ruském Petrohradu.
Obsazení[editovat | editovat zdroj]
Obsah[editovat | editovat zdroj]
Děj se odehrává v prehistorické době v zemi Berendějců.
Prolog[editovat | editovat zdroj]
kopec poblíž obchodní čtvrti sídelního města cara Berenděje
Patnáctiletá Sněhurka chce žít s lidmi v nedaleké vesnici a její rodiče, Vesna a Děd Mráz, souhlasí s tím, aby jí adoptovali Bakula a jeho manželka.
1. dějství[editovat | editovat zdroj]
vesnice Berendějevka, na druhé straně řeky
Sněhurka je očarována Lelovými písněmi, ale je smutná, když ten odejde se skupinou dalších dívek. Vstupuje Kupava a oznamuje svou vlastní svatbu s Mizgirem. V průběhu svatebního obřadu si však Mizgir všimne Sněhurky, je jí uchvácen a prosí ji, aby ho milovala. Kupava jde s tímto zneuctěním před vesničany, kteří jí poradí, aby šla požádat cara o nápravu.
2. dějství[editovat | editovat zdroj]
v paláci cara Berenděje
Kupava si stěžuje na Mizgira caru Berendějovi, který se rozhodne potrestat Mizgira vyhnáním do lesa. Tyto úvahy ale přeruší příchod krásné Sněhurky. Car se jí zeptá, koho miluje, a ona řekne: „Nikoho.“ Car prohlašuje, že kdokoli, kdo si získá Sněhurčinu přízeň, získá ji i královskou odměnu. Ačkoliv dívky představují Lela jako pravděpodobného kandidáta, Mizgir přísahá, že to on získá Sněhurčino srdce. Car souhlasí se soutěží, lidé zpívají jeho požehnání.
3. dějství[editovat | editovat zdroj]
tentýž večer v lese
Lidé se baví písní a tancem. Car zve Lela, aby si vybral dívku. Přes prosby Sněhurky si vybere a políbí Kupavu a odejde s ní. Sněhurka, sama a zdrcená, se diví, proč ji Lel odmítl. Najednou se objeví Mizgir a znovu se snaží získat její lásku. Vyděšená jeho slovy uteče; lesní duch obloudí Mizgira, aby místo Sněhurky sledoval přízrak v její podobě. Vstupují Lel a Kupava a vyznávají si lásku. Sněhurka je najde a když vidí jejich štěstí, konečně si přeje mít schopnost milovat.
4. dějství[editovat | editovat zdroj]
v údolí Jarila, boha slunce, za úsvitu následujícího dne
Sněhurka volá svou matku Vesnu, která se vynoří z jezera obklopená květinami. Vesna dává své dceři věnec a varuje ji, aby zůstala mimo sluneční svit. Vesna a její družina se opět ponoří do jezera. Než Sněhurka opět vstoupí pod ochranu lesa, objeví se Mizgir. Už není schopna odolat a vyznává svou lásku k němu. Berendějané rituálně oblečení jako nevěsty a ženichové přijíždějí oslavit Jarilův svátek. Mizgir představuje Sněhurku jako svou nevěstu. Když ta vyznává svou lásku k Mizgirovi, objeví se jasný paprsek slunečního světla a Sněhurka se rozloučí: síla lásky je zároveň původcem jejího zániku. K úžasu lidí se rozpustí. Zoufalý Mizgir se utopí v jezeře. Car uklidňuje zděšené Berendějany skutečností, že tato událost usmířila boha Jarila a ukončila patnáctiletou zimu, která je postihla. Lidé následně zpívají strhující hymnus k Jarilovi.
V českých zemích[editovat | editovat zdroj]
Českou premiéru měla opera v Národním divadle v Praze 29. března 1905.[1][2] Dirigoval Karel Kovařovic.[3] Dále byla opera v repertoáru Národního divadla během roku 1912, v letech 1950–1951 byla uváděna na scéně Státní opery Praha (tehdy Smetanovo divadlo).[1] V roce 1939 ji uvedlo České divadlo v Brně[4], v letech 1961[5] a 1985 Státní divadlo Oldřicha Stibora v Olomouci[6] a roku 2004 Národní divadlo moravskoslezské v Ostravě[7].
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku The Snow Maiden na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Sněguročka [online]. Národní divadlo Praha [cit. 2020-11-16]. Dostupné online.
- ↑ Seznam představení Sněguročka (Jarní pohádka): opera, sezona 1904/1905 [online]. Národní divadlo Praha [cit. 2020-11-16]. Dostupné online.
- ↑ Sněguročka (Jarní pohádka) [online]. Národní divadlo Praha [cit. 2020-11-16]. Dostupné online.
- ↑ Sněguročka (Jarní pohádka) [online]. Národní divadlo Brno [cit. 2020-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-03.
- ↑ Sněguročka [online]. Institut umění-– Divadelní ústav [cit. 2020-11-22]. Dostupné online.
- ↑ Sněguročka (Jarní pohádka) [online]. Institut umění-– Divadelní ústav [cit. 2020-11-22]. Dostupné online.
- ↑ Sněguročka [online]. Institut umění-– Divadelní ústav [cit. 2020-11-22]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sněhurka na Wikimedia Commons
