Skye

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Skye
An t-Eilean Sgitheanach (skotská gaelština)
Horská skupina Storr na severovýchodě ostrova, na snímku vlevo skalní jehla Old Man of Storr
Horská skupina Storr na severovýchodě ostrova, na snímku vlevo skalní jehla Old Man of Storr
Mapa
Ostrovní oblast Vnitřní Hebridy
Stát Spojené královstvíSpojené království Spojené království
•  Skotsko
• volební obvod Skotského parlamentu Skye, Lochaber and Badenoch
• správní oblast (unitary authority) Highland
Rozloha 1 656 km²
Zeměpisné souřadnice
Nejvyšší vrchol Sgurr Alasdair (992 m n. m.)
Počet obyvatel 10 008 (15. 8. 2013)
Hustota zalidnění 6.04 obyv./km²
Největší město Portree
Používané jazyky skotská gaelština, angličtina

Ostrov Skye (ve skotské gaelštině An t-Eilean Sgitheanach, ve staré severštině Skíð) je největší a nejsevernější ostrov v souostroví Vnitřní Hebridy ve Skotsku. Ve skotštině „sgiath“ znamená „okřídlený“.

V roce 2001 žilo na ostrově 9 232 obyvatel, což - na rozdíl od mnoha jiných skotských ostrovů - byl čtyřprocentní přírůstek oproti roku 1991. V polovině roku 2013 bylo na ostrově Skye registrováno již 10 008 obyvatel a růst počtu obyvatel na skorských ostrovech pokračoval i nadále.[1] V letní sezóně se počet obyvatel výrazně zvýší o množství návštěvníků. Hlavní zaměstnání místních obyvatel je turistický ruch, výroba whisky, zemědělství a to zejména chov dobytka. Největší město na ostrově je Portree, kde se nalézá malebný přístav.

Ostrov Skye je proslulý překrásnými scenériemi, památkami, divokými horami a mnoha chráněnými živočichy včetně orla, jelena a vydry.

Ostrov je spojen také s bájnou bojovnicí Scáthach, která měla cvičit hrdinu Cúchulainna, Psa z Ulsteru.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

S rozlohou 1 700 km² je ostrov Skye druhým největším ostrovem ve Skotsku po ostrovech Lewis a Harris (které tvoří jeden ostrov). Na ostrově se nachází několik horských skupin. Na jihu ostrova se rozkládá rozeklané pohoří Cuillin, pro svůj charakter nazývané "skotské Alpy". Několik vrcholů v desetikilometrovém hlavním hřebeni je vysokých přes 900 metrů, nejvyšší Sgurr Alasdair je vysoký 992 metrů. Pohoří je významným cílem horolezců.

Severní část ostrova je sopečného původu. Nejvyšší horou této části ostrova je 719 metrů vysoký Storr, na jehož úbočí se nalézá 55 metrů vysoká skalní věž zvaná Starý muž (The Old Man of Storr). Sopečná krajina na severu ostrova se nazývá Quiraing. Jižní části ostrova vévodí pohoří Cuillin, jehož strmé vrcholy lákají příznivce horské turistiky.

Členité pobřeží ostrova je rozčleněno množstvím zálivů, část pobřeží je obklopena strmými útesy. Mezi největší patří Loch Dunvegan a Loch Snizort.

Památky[editovat | editovat zdroj]

Vyjma velkého množství přírodních památek lze na ostrově spatřit i několik zajímavých objektů, které vytvořila lidská ruka. Mezi ně patří hrady Duntulm Castle, Dunvegan Castle, Dunsgiath Castle a Knock castle. Na ostrově se nachází několik muzeí a to zejména kolem největších měst. Známá palírna whisky Talisker Distillery, produkující jednodruhovou whisky, se nachází na západním pobřeží ostrova. Kromě té je odsud také směsná whisky Isle of Skye. Most Skye Bridge, spojující ostrov s Pevninou byl otevřen v roce 1995.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Doprava na ostrov z pevninské části Skotska je možná po mostě Skye Bridge z Kyle of Lochalsh, a trajekty Armadale na ostrově do Mallaigu a z Kylerhey do Glenelgu. Z Uigu také odjíždí trajekt na ostrov Harris a okolní ostrůvky. Do Mallaigu je možné dojet vlakem, stejně jako do Kyle of Lochalsh. Na ostrov přijíždí několik autobusových linek z Inverness a Glasgow. Na ostrově se také nachází malé letiště.

Nejvýznamnějším silničním spojem ostrova je silnice A87 spojující Skye Bridge s městem Uig a vedoucí přes Portree. Velkou měrou je zastoupena lodní doprava, kterou zajišťuje společnost Caledonian MacBrayne.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. CAMPSIE, Alison. Population of Scotland´s islands on the rise. The Scotsman [online]. 2016-01-20 [cit. 2016-10-14]. Dostupné online.  (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]