Skanderbeg
Gjergj Kastrioti Skanderbeg | |
---|---|
Narození | 6. května 1405 Sinë |
Úmrtí | 17. ledna 1468 (ve věku 62 let) Lezhë |
Příčina úmrtí | malárie |
Místo pohřbení | Lezhë Saint Nicholas Church |
Alma mater | Enderun School |
Povolání | aristokrat, státník a vojenský velitel |
Ocenění | Athleta Christi |
Nábož. vyznání | pravoslaví (do 1423) katolicismus (1423–1443) islám (1423–1443) východní katolická církev (od 1443) křesťanství |
Choť | Donika Kastrioti[1] |
Děti | Giovanni Castriota Granai |
Rodiče | Gjon Kastrioti a Voisava Tripalda |
Rod | Kastrioté |
Příbuzní | Mara Kastrioti (sourozenec) Irene Castriota Scanderbeg (pravnučka) Costantino Castriota a Ferdinand Castriota Scanderbeg (vnoučata) |
Funkce | panovník |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Gjergj Kastrioti 1405 – 17. ledna 1468 Lezhë), řečený Skanderbeg (někdy také Skanderbej, albánsky Skënderbeu) byl albánský vojevůdce a státník z rodu Kastriotů. Jeho otec byl Gjon Kastrioti. V Albánii je považován za národního hrdinu, přední postavu albánských dějin.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Proslavil se jako bojovník proti Osmanské říši, vybojoval v čele křesťanských armád desítky bitev, z velké části vítězných. Bývá také nazýván jako „Drak z Albánie“ a je albánským národním hrdinou, ačkoliv Albánci byli většinovým etnikem na obou stranách konfliktu. Skanderbegova sláva se po dobytí Balkánu Osmany uchovala v křesťanské Evropě, zatímco v převážně islamizované Albánii postupně vybledla. Byl znovuobjeven ve druhé polovině 19. století v období albánského národního obrození, kdy podrobili nacionalisté Skanderbegovu postavu procesu albanizace až do dnešní podoby národního hrdiny.
Jeho sochy se nacházejí v mnoha městech, včetně hlavního města Tirany (jezdecká socha). Sjednotil drobná knížectví a vytvořil samostatný albánský stát. Sídlil v pevnosti Krujë, která byla rekonstruována v šedesátých letech 20. století. Podporoval mírové úsilí Jiřího z Poděbrad. Spolu s kardinálem Palem Engjëllim často cestoval do zahraničí, aby sháněl podporu pro boje proti Osmanské říši.
V roce 1981 mu bylo v městě Lezhë postaveno mauzoleum. Jeho helma s kozlí hlavou byla ve třicátých letech dvacátého století vyobrazena i na albánské vlajce. Nyní je vystavena v Uměleckohistorickém muzeu ve Vídni.[2] 1. listopadu 1982 bylo otevřeno Skanderbegovo muzeum v rodném městě Krujë.
Obraz v umění
[editovat | editovat zdroj]- 1735 François Francœur a François Rebel: Scanderberg, opera – tragédie en musique, libreto: Antoine Houdar de La Motte a Jean-Louis-Ignace de La Serre, premiéra 27. října 1735, Académie Royale de Musique, Paříž.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Dostupné online.
- ↑ Gjergj Kastrioti Skenderbeg Museum of Krujë, Albania [online]. National Geographic [cit. 2016-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-08.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Gjergj Kastrioti Skanderbeg na Wikimedia Commons