Sikulové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
O starověkém etniku na Sicílii pojednává článek Sikelové.
Sikulové (Sékelové)
Székelyek
1. řada: Kelemen Mikes • György Dózsa • Sándor Kőrösi Csoma • Róza Laborfalvi 2. řada: Imre Mikó • Áron Gábor • Mózes Székely • Balázs Orbán 3. řada: Sámuel Teleki • Elek Benedek • Áron Márton • Áron Tamási 4. řada: Pál Péter Domokos • Tivadar Puskás • Sándor Kányádi • Sámuel Kálnoky
Populace
Odhad: 665 000 V Rumunsku
180 000 mimo Rumunsko
Země s významnou populací
Rumunsko (župy Hargita, Kovászna a Maros), jižní Maďarsko
Jazyk(y)
Maďarština
Náboženství
Římskokatolická církev, unitářství, kalvinismus
Příbuzné národy
Maďaři
Ethnické rozdělení problematického regionu.

Sikulové[1] (německy Szekler, maďarsky székelyek) je označení Maďarů, žijících ve východní Transylvánii, též známé jako Sikulsko (Székelyföld).[2][3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Maďaři a transylvánští Sasové rovněž představovali důležitou obrannou linii Uherska před Osmanskou říší, nicméně krátce po první světové válce se Sikulsko připojilo k Rumunsku díky Trianonské smlouvě, čímž začal letitý proces o kompletní asimilaci Sikulů do rumunské společnosti.[4][5]

Snahy o dosažení automní vlády v maďarsky mluvících regionech Rumunska existují[6], nicméně rumunský prezident Traian Băsescu v roce 2009 prohlásil, že „Sikulsko nikdy nebude mít územní autonomii“.[7]

Označovat Sikuly za samostatnou etnickou skupinu je nicméně diskutabilní, jelikož z více než 665 000 Maďarů žijících v Rumunsku se přihlásilo v rumunském sčítání lidu k Sikulům pouze 532 lidí.[8] Celkový počet etnických Maďarů v Rumunsku dosahuje počtu 1 434 377.[9]

Původ[editovat | editovat zdroj]

Původ Sikulů není zcela jednoznačný. Podle názoru některých se jedná o zmaďarizovaný turkický národ, jejichž jméno v překladu snad znamená „příhraniční stráže“, nicméně dle názoru jiných mohou být Sikulové potomky Avarů.[zdroj?] Mužská linie bukovských Sikulů ukazuje na etnickou podobnost s lidmi z jižní Evropy.[6]

Známé osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Sikulové vyvolávají nelibost
  2. RAMET, Sabrina P. Protestantism and politics in eastern Europe and Russia: the communist and postcommunist eras. [s.l.]: Duke University Press, 1992. Dostupné online. ISBN 0-8223-1241-7, 9780822312413. S. 160. (anglicky) 
  3. Szekler (people) – Britannica Online Encyclopedia
  4. RAMET, Sabrina P. Whose Democracy?: Nationalism, Religion, and the Doctrine of Collective Rights in Post-1989 Eastern Europe. [s.l.]: Rowman & Littlefield, 1997. ISBN 978-0-8476-8324-6. Kapitola The Hungarians of Transylvania, s. 67–69. (anglicky) 
  5. Piotr Eberhardt. Ethnic Groups and Population Changes in Twentieth-century Central-Eastern Europe. [s.l.]: M. E. Sharpe, Armonk, NY and London, England, 2003 Dostupné online. ISBN 978-0-7656-0665-5. (anglicky) 
  6. a b Columbia Encyclopedia. [s.l.]: [s.n.], 2008. Dostupné online. Kapitola Székely. (anglicky) 
  7. SME.sk – Rumunský prezident: Sikulsko nebude mať nikdy územnú autonómiu
  8. http://www.insse.ro/cms/files/RPL2002INS/vol4/notavol4.pdf
  9. Population census of 2002 Archivováno 8. 2. 2010 na Wayback Machine – recensamant 2002 → rezultate → 4. POPULATIA DUPA ETNIE

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]