Sikulové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Sikulové (Sékelové)
Székelyek
Szekelyek big.jpg
1. řada: Kelemen MikesGyörgy DózsaSándor Kőrösi CsomaRóza Laborfalvi
2. řada: Imre MikóÁron GáborMózes SzékelyBalázs Orbán
3. řada: Sámuel TelekiElek BenedekÁron MártonÁron Tamási
4. řada: Pál Péter DomokosTivadar PuskásSándor KányádiSámuel Kálnoky
Populace
Odhad: 665 000 V Rumunsku
180 000 mimo Rumunsko
Země s významnou populací
Rumunsko (župy Hargita, Kovászna a Maros), jižní Maďarsko
Jazyk(y)

Maďarština

Náboženství

Římskokatolická církev, unitářství, kalvinismus

Příbuzné národy

Maďaři

Ethnické rozdělení problematického regionu.

Sikulové[1] (latinsky Siculi, německy Szekler, maďarsky Székelyek) je plurální označení Maďarů, žijících ve východní Transylvánii, též známé jako Sikulsko (Székelyföld), díky svému majoritnímu zastoupení Maďarů v Rumunsku.[2][3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Maďaři a transylvánští Sasové rovněž představovali důležitou obrannou linii Uherska před Osmanskou říší, nicméně krátce po první světové válce se Székelyföld připojil k Rumunsku díky Trianonské smlouvě, čímž začal letitý proces o kompletní asimilaci Sékelů do rumunské společnosti.[4][5]

Snahy o dosažení automní vlády v maďarsky mluvících regionech Rumunska existují[6], nicméně rumunský prezident Traian Băsescu v roce 2009 prohlásil, že „Székelföld nikdy nebude mít územní autonomii“.[7]

Označení Székelyek jakožto etnická skupina je nicméně disputabilní, jelikož z více než 665 000 Maďarů žijících v Rumunsku se přihlásilo v rumunském sčítání lidu jako székely pouze 532 lidí.[8] Celkový počet etnických Maďarů v rumunsku dosahuje počtu 1 434 377.[9]

Původ[editovat | editovat zdroj]

Původ Sikulů není zcela jednoznačný. Podle jistého názoru se jedná o zmaďarizovaný turkický národ, jejichž jméno v překladu znamená „příhraniční stráže“, nicméně historické důkazy ukazují na afiliaci s Avary. Mužská linie bukovských sikulů ukazuje na etnickou podobnost s lidmi z jižní Evropy.[6]

Známé osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Sikulové vyvolávají nelibost
  2. Ramet, Sabrina P.(1992). Protestantism and politics in eastern Europe and Russia: the communist and postcommunist eras3.Duke University Press. ISBN 0-8223-1241-7, 9780822312413. “...the Szekler community, now regarded as a subgroup of the Hungarian people.” 
  3. Szekler (people) – Britannica Online Encyclopedia
  4. Ramet, Sabrina P.(1997)."The Hungarians of Transylvania", Whose Democracy?: Nationalism, Religion, and the Doctrine of Collective Rights in Post-1989 Eastern Europe.Rowman & Littlefield, 67–69. ISBN 978-0-8476-8324-6. 
  5. Piotr Eberhardt. Ethnic Groups and Population Changes in Twentieth-century Central-Eastern Europe.M. E. Sharpe, Armonk, NY and London, England, 2003. ISBN 978-0-7656-0665-5. 
  6. a b "Székely".. 2008. http://www.encyclopedia.com/doc/1E1-Szekely.html. Retrieved 25 January 2009. 
  7. SME.sk – Rumunský prezident: Sikulsko nebude mať nikdy územnú autonómiu
  8. http://www.insse.ro/cms/files/RPL2002INS/vol4/notavol4.pdf
  9. Population census of 2002 – recensamant 2002 → rezultate → 4. POPULATIA DUPA ETNIE

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]