Elymové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Elymové (řecky Elymoi, latinsky Elymi) byli starověkým národem, který obýval západní část Sicílie během doby bronzové a klasické antiky.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Pravděpodobné rozmístění tří italických národů obývajících Sicílii

Přesný původ elymského národa je neznámý, avšak na základě archeologických nálezů je možné, že přesídlili na Sicílii z Anatolie v Malé Asii. Řekové je považovali za potomky Trójanů; Thúkydidés tvrdil, že jejich předky byli utečenci z Tróje. Skupina Trójanů prý po konci trójské války, když Achájové zničili jejich město, po dlouhé pouti přes Středozemní moře přistála na Sicílii. Smísili se se zdejšími Sikany a založili nový lid jménem Elymové. Podle Vergilia byli na Sicílii dovedeni hrdinou Akestem. Kromě mytologie je o Elymech, o jejich kultuře a identitě známo jen málo určitého. Z archeologických nálezů z mladší doby železné (zhruba 1000500 př. n. l.) se nedají odlišit od svých sikanských sousedů. Zdá se tedy, že přijali mnohé znaky kultury od řeckých kolonistů na Sicílii. Také postavili významný chrám v Segestě a užívali řecké alfabety k zapisování vlastního jazyka. Tento jazyk se však doposud nepodařilo rozluštit.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Sloupořadí chrámu v Segestě

Elymové udržovali dobré vztahy (a spojenectví) s Kartágem, naproti tomu však soupeřili s expanzionistickými řeckými koloniemi na (jiho)západě Sicílie, zejména Selinuntem. Hraniční spory se Selinúntem vyústily v otevřenou válku, která se po roce 580 př. n. l. několikrát opakovala. Elymové se původně spojili proti Selinúntu s Athénami, což vedlo ke katastrofální athénské] výpravě na Sicílii v letech 415413 př. n. l. Po tomto neúspěchu přesvědčili Elymové k útoku na Selinús Kartagince. Ti na něj roku 409 př. n. l. úspěšně zaútočili a zničili jej. O půldruhého století později, během První punské války (264241 př. n. l.), se však Elymové proti Kartágu obrátili a spojili se s Římem, který nakonec Sicílii ovládl.

Římané, sami odvozující svůj původ z Tróje, uznali trójské kořeny i u Elymů a proto je osvobodili od daní a udělili jim privilegovaný status. Elymové pak během nadvlády Římanů zmizeli z historické scény; pravděpodobně splynuli se zbytkem sicilské populace.

Oblast osídlení[editovat | editovat zdroj]

Elymové se dělili o západní Sicílii se Sikany, Féničany a později také Řeky. Jejich tři nejvýznamnější města byla Segesta, jež byla politickým centrem, Eryx (moderní Erice a v době Elymů jejich náboženské centrum) a Entella. Jiná města byla Elima, Halyciae (v moderních italských pramenech nazývaná Alicia), Iatae, Hypana a Drepanon (dnešní Trapani).

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Elymians na anglické Wikipedii.

Související články[editovat | editovat zdroj]