Geiserich

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Geiserich
Siliqua Vandals Honorius.jpg
Narození 389
Balaton
Úmrtí 477 (ve věku 87–88 let)
Kartágo
Děti Hunerich
Gento
Teudrich
Rodiče Godigisel
Příbuzní Godigisel
Funkce king of the Vandals (435–477)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geiserich nebo Genseric (asi 38925. ledna 477) byl král Vandalů a Alanů v letech 428477 a jedna z klíčových postav doby stěhování národů. Za jeho vlády se kmen Vandalů ocitl mezi mocnými politickými hybateli tehdejší Evropy.

Geiserich na minci.

Život[editovat | editovat zdroj]

Geiserich (jméno může znamenat Caesar-král nebo také kopí-král) byl nemanželský syn krále Godigisela a narodil se někdy kolem roku 389 u jezera Balaton. Po Godigiselovi se stal králem Geiserichův nevlastní bratr Gunderich, a když v roce 428 zemřel, nastoupil Geiserich na otcův trůn. Vandalové v té době sídlili v dnešní Andalúsii (která po nich přijala své jméno), kam se přesunuli v roce 406 spolu s Alany a Svéby.

Dobyvatel[editovat | editovat zdroj]

Geiserich se brzy ukázal jako schopný a silný panovník, který je schopen být Římanům aktivním politickým a vojenským protihráčem. Vandalové trpěli útoky Vizigótů a proto se Geiserich rozhodl přesunout kmen na jih, do severní Afriky. Vandalská říše měla od roku 419, kdy porazila Římany u Brakary, i loďstvo, které ohrožovalo především severoafrické pobřeží. V roce 429, kdy se Bonifatius, římský správce provincie Severní Afrika, dostal do sporu s římským senátem, Geiserich převezl na lodích 80 000 svých lidí do Afriky. (Někdy se dokonce a asi nesprávně uvažuje, že ho do Afriky pozval sám Bonifatius). Zde dokázal vojensky porazit římské vojsko a obsadit území dnešního Maroka a severního Alžíru.

Při obléhání Hippo Regia v roce 430 tam zemřel biskup sv. Augustin. Jediným významným městem, které nebylo Vandaly dobyto, zůstalo Kartágo. O rok později byl západořímský císař Valentinianus III. nucen uznat Geisericha jako krále nově získaných území a tak vzniklo první nezávislé germánské království na území západořímské říše.

V roce 439 Geiserich získal i Kartágo a s ním velkou část římského loďstva kotvícího v jeho přístavu. Kartágo se stalo novým hlavním městem a rozrostlá flotila hlavní námořní silou ve Středomoří, díky které Vandalové obsadili Sicílii (v letech 440442), Sardínii, Korsiku a Baleáry.

Politik[editovat | editovat zdroj]

V roce 442 Římané uznali vandalskou držbu Kartága a nezávislost vandalského království a uznali jejich držbu i nad dosud římskou částí Alžíru.

Ve vnitřní politice nebyl Geiserich – sám arián – nábožensky příliš tolerantní, katolíky však pronásledoval také z politických důvodů. Jeho blízcí poradci museli přestoupit na ariánství a katolíci i bohatí Římané, kteří se ariány nestali, byli znevýhodněni daňově a mnohým zabavil majetek.[1]

V roce 455 byl císař Valentinianus III. zavražděn, trůn obsadil Petronius Maximus a donutil Valentiniánovu vdovu Eudoxii ke sňatku. Geiserich 31. května 455 přistál se svými muži v Itálii, protože předchozí smlouvu z roku 455 po uzurpaci trůnu považoval nadále za neplatnou. Před branami Říma byl požádán papežem Lvem I., aby neproléval krev obyvatel Města a když mu to Geiserich slíbil, byl vpuštěn dovnitř. Přesto Vandalové město 14 dní plundrovali a jejich jméno se v negativním významu přeneslo až do současnosti. Odnesli zlato, stříbro a další drahocennosti a kromě dalších bohatých lidí jako rukojmí, za které požadovali výkupné, odvedli i vdovu po Valentiniánovi III. Eudoxii a její dcery, včetně Eudocie, která se stala manželkou Geiserichova syna Hunericha.[2]

V roce 468 se obě části římského impéria spojily, aby si podmanily Geiserichovu říši a ukončily nájezdy jejich lodí. Tažení však nebylo úspěšné, východořímský císař Zenon uzavřel s Geiserichem v roce 475 mír a Geiserich ovládal Středomoří až do své smrti v roce 477.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Der grosse Ploetz, str. 326.
  2. Der grosse Ploetz, str. 324.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný, heslo Vandalové. Sv. 26, str. 387
  • Der grosse Ploetz. Auszug aus der Geschichte. Freiburg - Würzburg 1986

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Králové Vandalů
Předchůdce:
Gunderich
428477
Geiserich
Nástupce:
Hunerich