Siamang

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxSiamang
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
ohrožený
ohrožený druh[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Třída savci (Mammalia)
Řád primáti (Primates)
Podřád vyšší primáti (Haplorrhini)
Čeleď gibonovití (Hylobatidae)
Rod siamang (Symphalangus)
Binomické jméno
Symphalangus syndactylus
Raffles, 1821
areál rozšíření siamanga
areál rozšíření siamanga
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Siamang, též gibon siamang nebo gibon srostloprstý (Symphalangus syndactylus) je se svou délkou až 90 cm a hmotností až 20 kg největším druhem gibonů. Je to jediný zástupce rodu Symphalangus.

Popis[editovat | editovat zdroj]

  • Hmotnost: 12 až 20 kg
  • Délka těla: 75 až 90 cm

Siamang, je stejně jako ostatní giboni stromovým živočichem. Tento největší druh gibona může být i dvakrát větší než ostatní druhy gibonů. Typická pro tento druh je černá barva srsti a jako ostatní giboni nemá ocas. Od jiných druhů gibonů se odlišuje především srostlým druhým a třetím prstem na rukou, dále pak mohutnými rezonančními vaky na hrdle, které slouží k jejich nejhlasitějšímu „zpěvu” mezi gibony. Tyto vaky lze nafouknout až do velikosti hlavy jedince, vaky jsou typické pro obě pohlaví.

Rozšíření a stanoviště[editovat | editovat zdroj]

Ve volné přírodě se vyskytuje v Indonésii (Sumatra), v Malajsii (Malajský poloostrov) a v Thajsku. Zprávy o výskytu z Myanmaru jsou téměř jistě mylné. Vyskytuje se v poloopadavých a stálezelených tropických lesích. Využívá různá stromová patra, primární je zda se na stromě nalézají místa vhodná pro spánek či odpočinek. Preferuje málo husté lesy v níže položených oblastech, ale může se vyskytovat i v nadmořské výšce 3 800 m n. m.

Biologie[editovat | editovat zdroj]

Žije ve skupinách do 6 jedinců, průměrně 4 jedinců na teritoriu o průměrné rozloze 23 ha. Skupina se skládá z dominantního samce, dominantní samice, jejich potomků a dospívajících jedinců. Dospívající jedinci obvykle opouštějí skupinu po dosažení 6. až 8. roku života. Jedná se o monogamní druh. Březost trvá 6 až 8 měsíců, jakmile se mládě narodí matka o něj pečuje do jednoho roku života. Samci o mláďata vykazují větší zájem než ostatní členové čeledi. Mláďata se úplně osamostatňují ve třetím roce života. V zajetí se dožívají až 30 let.

Živí se převážně ovocem (asi 60% jídelníčku). Konzumuje asi 160 různých druhů rostlin od révy až po dřevnaté rostliny. Hlavní jídlo jsou pro siamanga fíky, preferuje zralé ovoce před nezralým a mladé listy před staršími. Dále jí květiny a hmyz. Přestože se jeho strava skládá především z ovoce, pojídá více listů než ostatní členové čeledi Hylobatidae.

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Jako stromový primát nejvíce trpí ztrátou životního prostředí, dále pytláctvím a lovem. Největší hrozbou jsou plantáže s palmou olejnou, lesní požáry, nezákonné kácení lesa a rozvoj lidských sídel. Nejsou sice loveni pro maso, ale jsou stříleny samice kvůli prodeji jejich mláďat jako domácích mazlíčků. Mnoho z nich ale umírá již během přepravy. Jejich počty se odhadují asi na 20000 jedinců a velikost populace klesá.

Poddruhy[editovat | editovat zdroj]

Existují dva poddruhy siamanga:

  • Symphalangus syndactylus syndactylus (Raffles, 1821); vyskytující se na Sumatře
  • Symphalangus syndactylus volzi (Pohl, 1911); vyskytující se na Malajském poloostrově

Siamang v českých zoo[editovat | editovat zdroj]

V ČR je v současnosti chová Zoologická zahrada Olomouc. Dříve byli chováni také v Zoologická zahrada Ostrava, Zoologická zahrada Zlín, a ZOO Dvorec.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2017.2. 14. září 2017. Dostupné online. [cit. 2017-09-24]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]